Poskytovatelé internetu stále blokují weby, na které ukázala tajná služba. Soudy odmítly dvě žádosti provozovatelů jedné ze stránek o vydání předběžného opatření, které by znepřístupnění zrušilo.
Cílem opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo omezit šíření nepravdivých a zavádějících informací v online prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat agresi.
Internetové sdružení CZ.NIC by mohlo na konci května přestat blokovat dezinformační weby, které znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pominuly totiž důvody jejich pozastavení.
„Blokování internetových stránek tímto způsobem je nešťastné právně i politicky,“ říká Petr Koubský a varuje, že příště by se takové řešení mohlo zneužít k čemukoliv.
„Jestli před půl rokem měly ty úspěšné kanály nižší tisíce členů, tak dnes se dostáváme ke dvaceti tisícům,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz výzkumník Josef Šlerka.
Blokování webů a ruských státních médií, případně upozornění na možnost trestního stíhání za schvalování invaze na Ukrajinu – to vše vede k přesunu dezinformační scény na méně viditelné platformy.
Na internetu schvaloval ruskou agresi na Ukrajině. A nejen to. Vyzýval lidi, aby ruské armádě pomáhali a také k tomu, aby její tanky dojely až do Česka. Za to mu hrozí až tříleté vězení.
„Jsou to nástroje nepřátelské vlády. Opatření bylo v tuto chvíli namístě,“ tvrdí poradce premiéra pro oblast médií Michal Klíma. Naopak redaktor Deníku N Petr Koubský o správnosti kroku pochybuje.
„Neříkám, že blokování je nejlepší cesta do budoucna. Další aktivita má už vycházet od vlády, která by měla mít v ruce nástroje, jak s dezinformacemi pracovat,“ říká Filip v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Vyhrožuje jadernými zbraněmi a my přece nenecháme nějaké jeho trolly působit, aby to podporovali. Myslím si, že to je naprosto logické,“ říká předseda Výboru Poslanecké sněmovny pro bezpečnost.
Vláda vyzvala k tomu, aby se k šíření cílených lží a dezinformací pouze nepřihlíželo. Některá sdružení zareagovala na výzvu okamžitě. Jiná jsou zdrženlivější a do budoucna chtějí jasnější pravidla.
Nedostupné jsou přes sítě operátorů stránky cz.sputniknews.com, Cz24.news, Nwoo.org, Slovanskenebe.com, Svobodnenoviny.eu a Zvedavec.org. Již v pátek zablokovalo doménové sdružení CZ.NIC osm webů.
V prvním ze série rozhovorů se jedenáctiletá Johanka ptá mediální teoretičky a novinářky Alice Němcové Tejkalové na to, které informační zdroje jsou pravdivé a které dezinformační.
Vláda podle expertů zaspala se spuštěním kampaně k očkování proti covidu-19. Přenechává tak prostor dezinformátorům, kteří se na téma koronaviru a očkování v poslední době zaměřují.
„Dezinformátoři na sobě pracují a zapojují do své práce i technologie. Většina lidí se s nimi ale nikdy skutečně nesetká,“ popisuje datový analytik František Vrabel ze společnosti Semantic Visions.
Světové spiknutí, zbraň z tajné laboratoře i neexistence mrtvých. To jsou jen některé z dezinformací, které kolují v souvislosti s koronavirovou krizí.
Rada své rozhodnutí odůvodnila i tím, že RT se snaží líčit Lotyšsko jako zkrachovalý stát a že lotyšské bezpečnostní složky pokládají RT za nejvlivnější nástroj ruské propagandy na západě Evropy.
Hlavními dezinformátory světa jsou podle autora analýzy Čína a Rusko. Pokud má vysvětlit poslední vývoj šíření fake news, tak ten samozřejmě směřuje na vývoj pandemie.
Marek Hlavica uvedl, že si Asociace komunikačních agentur uvědomuje, že dezinformační weby touto iniciativou nezaniknou. V každém případě jim to ale aspoň ztíží fungování.
Výzkumníci z Oxfordské univerzity identifikovali nejméně 70 zemí, které sítě takto využívají. Některé z nich se zaměřují i na ovlivňování lidí v zahraničí. Navíc sílí internetová propaganda z Číny.
Podle Británie je to kvůli aktivní roli obou médií v šíření dezinformací. Cílem akce mezinárodní diskuze a spolupráce na poli svobody médií, čehož se týká i šíření dezinformací.
Dezinformace v Česku před eurovolbami nehrály větší roli, i když se některé objevily. Hlavně je šířily domácí subjekty, říká Jonáš Syrovátka. Důvodem je obecně nižší zájem o Evropskou unii.