Když před speciálním Národním soudem měl stanout Jan Antonín Baťa, byla to velká událost. Cílem bylo především odsoudit kapitalistický liberální systém a také ho zdiskreditovat.
„Je to asi nejúplnější retrospektiva tohoto tvůrce, jaká tu kdy byla. Myslím, že nám neuniklo nic ani z tvorby Františka Vláčila pro Armádní film,“ věří ředitel Národního filmového archivu Bregant.
„O socialismu nemohu mluvit špatně. Dostával jsem 300 korun kapesného, mohl jsem bydlet a studovat v Československu,“ líčí plynulou češtinou Nguyễn Tiến Hưng alias Karel.
Krátce před polednem dne 11. února 1986 přešel Jaroslav Javorský přes Glienický most mezi Postupimí a Západním Berlínem. Stal se tak účastníkem první „veřejné výměny špionů“ mezi Východem a Západem.
Za druhé světové války vydával uprchlíkům cestovní pasy. „Protože mu došly československé pasy, tak tady v Marseille pořídil jejich imitaci, ale byly růžové,“ upřesnil současný velvyslanec ve Francii.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,“ napsal 16. ledna 1969 v dopise Jan Palach.
„Byl to čilý, veselý, chytrý kluk. Velice impulzivní a vyřizoval si věci velmi rychle. Bylo s ním veselo,“ vypráví Stanislav Hamr. S Janem Palachem se kamarádil od dětství.
Do emigrace během občanské války odešlo přes sto tisíc Řeků. Asi dvanáct tisíc jich dorazilo do Československa. Byli to komunisté a Československo jim poskytlo azyl.
Husák, od jehož narození uplynulo ve středu 111 let a který byl představitelem tvrdé linie komunistického režimu v Československu, je pohřben ve svém rodišti, v bratislavské čtvrti Dúbravka.
Někdejší redaktorka československé sekce a až do roku 2005 šéfka slovenského vysílání BBC World Service Terézia Javorská podle archivních materiálů působila jako spolupracovnice a později agentka StB.
Za svůj život toho stihl opravdu hodně. Podporoval disidenty v Československu, po revoluci získal v restituci majetek včetně tří set hektarů rybníků. Stal se k senátorem i ministrem zahraničích věcí.
Alsterufer mířil na konci roku 1943 z Japonska do přístavu Bordeaux v okupované Francii. Na palubě byla kromě tři sta tun wolframu také zásoba cínu a kaučuku.
Okouzlený Ruskem byl již Josef Dobrovský, pro kterého byla země ochráncem dalších slovanských národů. Někteří lidé zase podporovali setrvat uvnitř monarchie a udržovat ideologii austroslavismu.
Po odjezdu v roce 1979 Daňu Horákovou obvinění ze spolupráce s StB dále pronásledovalo i v Západním Německu, a to o desítky let později, když měla nastoupit na pozici ministryně kultury.
Řeč je o československo-sovětské smlouvě, kterou zástupci obou zemí podepsali 12. prosince 1943 – tedy přesně před 80 lety. Diplomatický triumf prezidenta Edvarda Beneše se ale nakonec stal pastí.
Československá totalita byla pro část lidí výhodná. Každá totalita je pro část lidí výhodná. Pro ty, kteří se více či méně podílejí na moci. Pro ty, kteří se ohnou, skloní, přizpůsobí.
V roce 1989 se po příchodu nového režimu nacházela tajná služba ve složité situaci. Lorencovou skartací chtěla zlikvidovat tisíce dokumentů obsahující stopy po zločinech a aktivitách organizace.
Berlín/Praha||Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Jaroslav Javorský nebyl západním špionem, ale za vyzvědačství ho v Československu odsoudili v roce 1978 ke 13 letům odnětí svobody ve vykonstruovaném procesu.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
„Postoloprty patří k událostem, kterým souhrnně říkáme divoký odsun.Všechno to byly akty státní moci, dnes bychom řekli státního teroru či genocidy," říká historik.
Dvakrát byl ministrem zahraničí, založil a vedl politickou stranu TOP 09. Známé jsou především jeho výroky o česko-německých vztazích, kdy třeba o poválečném odsunu mluvil jako o vyhnání.
Redaktorka se pokrýváním německých témat v Česku věnuje dlouhodobě. Připravuje vysílání pro tuzemskou německou menšinu a vyhledává německojazyčné osobnosti z Československa.
„Nic než právo“ je rodové heslo rodiny Schwarzenbergů. Je ironií, že na ně po válce mířil československý zákon, který je připravil o majetek. Přestože byli členové rodiny v protinacistickém odboji.
Je to až skoro neuvěřitelný příběh. Napínavé vyprávění Blanky Čílové, zasazené do souvislostí druhého a třetího odboje, sepsal novopacký rodák Daniel Polman.
Za roli „přisluhovače západních imperialistů a zrádce národa“ dostal 18 let ve vězení, jeho otec 25. Součástí jejich trestů bylo propadnutí veškerého majetku a ztráta občanských práv.
Znala se rodina Mašínů s Miladou Horákovou? Plánovali bratři své činy dopředu? A jak vypadal útěk odbojové skupiny do Západního Berlína? Server iROZHLAS.cz srovnává film Tomáše Mašína s realitou.