Rozdělil covid Německo? ‚Trhlina se táhne nejen společností, ale i rodinami,‘ říká durynský premiér
Ještě nedávno to vypadalo, že německé parlamentní volby může výrazně ovlivnit dění kolem pandemie koronaviru. Kvůli omezování některých svobod vzniklo velké protestní hnutí a vládní strany nějakou dobu ztrácely podporu. Tyhle nálady ale přes léto ochladly.
Němci začali proti mimořádným opatřením protestovat rychle. První akce svolali už loni v dubnu a postupně na ně zašly tisíce lidí.
Může pandemie covidu ovlivnit volby v Německu? Téma pro zpravodaje Václava Jabůrka
„Přišel jsem, protože mám obavy z toho, jak omezují naše základní práva. Mnoho právníků varuje, že některá opatření jsou nejenom přehnaná, ale jsou i na hraně ústavnosti. Jako občané musíme naše svobody bránit. Obzvlášť když část omezení podle mě ani nemá žádný smysl,“ říká pro Radiožurnál berlínský demonstrant.
Představil se jako Tim a rovnou připustil, že to není jeho pravé jméno. To skutečné tají prý i proto, že nevěří v úplnou nezávislost médií. Což je jedna z věcí, která demonstranty spojuje.
„Je to hodně rozmanitá skupina. Ale všem nám jde hlavně o bránění svobod. Na mnoha věcech se možná neshodneme, ale v tomhle jsme zajedno,“ tvrdí Tim.
Pocit nedůvěry
Protestující označují za nepřítele jednak kancléřku Angelu Merkelovou, ale pak i šestnáct regionálních premiérů, kteří skoro o všech opatřeních rozhodují. Za spolkovou zemi Durynsko je odpovědný Bodo Ramelow, který v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že omezovat práva ostatních bylo pro něj osobně bolestné.
„První lockdown byl pro mě velmi emotivní porážkou. Nikdy v životě jsem si nedokázal a ani nechtěl představit, že budu zavírat třeba školy a jesle. Lidsky to pro mne byla katastrofa. Jako otec dvou dětí vím, co to pro rodiny znamená a kolik bolesti to působí,“ připouští Ramelow.
S durynským premiérem jsme se sešli na kopci nad Erfurtem a kolemjdoucí ho často zdravili s úsměvem. Dá se říct, že největší emoce vyprchaly, někde ale zůstává pocit nedůvěry.
„Tahle trhlina se táhne i uprostřed rodin, nejen napříč společností. Někteří příbuzní spolu vůbec nemluví, protože jeden tvrdí, že je to všechno výmysl, a ten druhý by se třeba rád naočkoval. A hned je oheň na střeše. Ale tohle rozhodně není jen německý problém. Úplně to samé se děje všude, protože všechny ty výzvy spojené s koronavirem teď řeší celý svět,“ říká Ramelow.
„My ze západního světa máme alespoň výhodu, že máme víc nemocničních míst. Ale když se podívám na Indii nebo Brazílii – tam je to umírání zřetelné. Bylo to vidět i v New Yorku hlavně u lidí, kteří nemají peníze na dobrou zdravotní péči. I z tohoto pohledu je vlastně luxus, že můžeme v Německu vést podobné debaty,“ podotýká.
‚Žijeme ve svobodné zemi‘
Ramelow je jeden ze šestnácti politiků, kteří v Německu spolurozhodují o všech mimořádných opatřeních. Nařizovat je ale musí i některé místní úřady, ve čtvrtmilionovém Erfurtu to byl úkol starosty Andrease Bauseweina.
Německými volbami hýbe klimatická změna. Pro většinu stran je prioritou, její řešení ale lidi rozděluje
Číst článek
„Nebyl to dobrý pocit. Najednou jsem musel dělat rozhodnutí, která by mě nikdy v životě nenapadla. Zavírání škol, noční zákaz vycházení. Žijeme přece ve svobodné zemi a coby politici máme tyhle hodnoty chránit. A najednou je kvůli ochraně ostatních musíme výrazně omezovat… Neměl jsem z toho radost, ale nešlo to jinak,“ vzpomíná Bausewein.
Erfurtský starosta zároveň doufá, že se Německo dalšímu lockdownu vyhne. Omezení pro lidi s vakcínou by prý bylo nepřijatelné.
„Nemůžeme dopustit, aby byla celá země rukojmím těch 20 nebo 25 procent lidí, co se nechtějí očkovat. Ano, s rostoucím počtem případů budeme muset vydávat nová nařízení, ale mělo by toho už být míň. Další lockdown bychom nezvládli. Nejen hospodářsky, ale i psychicky. Třeba dětem jsme už tak hrozně ublížili – tehdy to nešlo udělat jinak, ale teď? Prvňáčci z roku 2019 byli ve škole půl roku, pak rok a půl výuka na dálku, a teď si musí zvykat na sociální kontakty. Doufám, že lidi už tomuhle znovu nevystavíme,“ uzavírá starosta Bausewein.
