Orbán se nakonec podřídí. Čerpat peníze EU je pro něj výhodné, soudí novinářka

Maďarsko má se zbytkem EU už dlouhodobě komplikovaný vztah. Je tohle zatím nejvíc napjatý moment?
Řekla bych, že ano, protože Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku sedm a půl miliardy eur z fondů EU a je to vůbec poprvé, kdy Evropská komise z pozice exekutivního orgánu předkládá konkrétní návrh, jak zasáhnout vůči neřešení právního státu v Maďarsku pod dominancí Viktora Orbána. Připomeňme, že on je u moci už čtvrté funkční období za sebou. Konkrétně mu vyčítají neřešené problémy při kontrole dotací a nezavedené opatření proti korupci anebo propojení politiky s byznysem, který je blízký právě premiérovi. Ona napjatá atmosféra houstne už několik měsíců, protože disciplinární řízení trvá od letošního dubna.

On Viktor Orbán je takovým trnem v oku Bruselu. Hraje se teď tedy o částku sedm a půl miliardy eur, což je v přepočtu přes 180 miliard korun. Jak závislé vůbec Maďarsko je na penězích z EU? Může to být nějaká citelná rána, přijít o takovou sumu?
Jenom tyto peníze představují třetinu maďarského podílu na fondech, které mají podporovat méně vyspělé státy v regionálním rozvoji. A ta částka odpovídá pěti procentům odhadovaného letošního hrubého domácího produktu Maďarska. Takže je to poměrně slušná motivace pro to, aby vláda Viktora Orbána, kdy po letech sporů korupční problémy neřešila, s tím něco začala dělat.

Budapešť nedávno většinu námitek EU odmítala. I Orbán kritiku vůči Bruselu používal jako jednu ze svých předvolebních strategií letos v dubnu, když byly volby v Maďarsku. Ale přesto v uplynulých týdnech Maďaři podnikli, řekněme, ústupné kroky a nabídli třeba zřízení agentury pro boj proti korupci a změnu řady zákonů, včetně zákona o veřejných zakázkách. Jenomže podle komise to není dostatečné a unijní exekutivci se obávají, že to budou pouze sliby na papíře a chtějí záruky, že k tomu opravdu dojde. Proto tedy přistoupili k tomuto návrhu.

A jak Evropská komise tedy vysvětluje nebo zdůvodňuje to, že by mohla odebrat tak velké množství peněz Maďarsku? Říká - vy nedodržujete nějakou definici právního státu, nebojujete proti korupci, tak, jak jsme se dohodli v EU, takže proto tyto peníze nebudete moct už do budoucna využívat?
Je to především obava kvůli tomu, že systematické neřešení korupce v Maďarsku je velký problém a dostatečně nebude chráněn rozpočet EU, což je tedy něco, čím se oni ohání. Ještě když se vrátím k tomu, co to je vlastně za peníze, tak ta zmiňovaná třetina maďarských peněz z fondů je z fondů tzv. soudržnosti, kterými EU podporuje chudší státy a cílí především na ekologii a propojení Evropy. Ten rozpočet je rámcový, jsou to peníze vyčleněné pro roky 2021 až 2027. A když by v tomto období mělo Maďarsko přijít opravdu o třetinu těch peněz, tak je to velký zásah.

Maďarsko se zejména snaží dosáhnout odblokování té částky, která má být vyhrazena v mimořádném fondu EU pro obnovu po covidové pandemii. A pokud Orbánova vláda do dvou měsíců situaci skutečně nenapraví, tak přijdou nějaké další kroky. Ale je to návrh a Brusel tento návrh může vzít zpět, pokud tam nějaké následné kroky nastanou.

Takže Maďarsko teď má dva měsíce na nějakou nápravu…
Ano.

A je to poslední varovný zdvižený prst od Evropské komise…
Je to návrh a než Maďarsko skutečně o peníze přijde, tak musí závažná porušení pravidel a zásad právního státu konstatovat i kvalifikovaná většina členských států EU. A tady vzniká moment, kdy by do toho mohlo zasáhnout i Česko, protože předsedáme Radě EU. My bychom o tom mohli dát hlasovat.

Jenomže Maďarsko si při schvalování kondicionality, což je tedy ten mechanismus, kterým je podmíněno schvalování udělování statusu odebírání peněz, si vymohlo, že věc musí vždycky posoudit přednostně Evropská rada před tím, než o tom budou hlasovat i členské státy. A tedy že o tom budou muset hlasovat prezidenti nebo premiéři unijních zemí.

Což znamená, že by tento bod musel být zařazen na pravidelný summit, který je v plánu na prosinec a finální rozhodnutí by tím pádem mohlo přepadnout do dalšího roku, protože je tam spousta jiných dalších bodů, které musí být schváleny a rozhodovat se o nich.

Když by Česko mohlo sehrát nějakou větší roli, dá se to chápat i tak, že by teď Viktor Orbán třeba mohl jít lobbovat za premiérem Petrem Fialou, že jsou v Bruselu nespravedliví a oni v Maďarsku dělají všechno tak, jak mají?
Ne tak úplně, protože jsou tam stále časové odrážky, které dávají Maďarsku nějakou lhůtu na nápravu. Takže Maďarsko má teď dva měsíce na to, aby ukázalo EU, respektive Evropské komisi, že nápravu sjednává a že pro to podniká nějaké kroky a potom se rozjedou následné mechanismy.

Dal se očekávat tento postup ze strany EU, respektive Evropské komise, že skutečně dostane Budapešť jenom dva měsíce, aby ukázala, že to myslí vážně se všemi opatřeními proti korupci a zachování právního státu?
Jak už jsem říkala, proces se táhne od dubna letošního roku a tomu předcházelo schvalování celého mechanismu jako kontroly, jakým způsobem členské státy hospodaří s penězi. Indicie k tomu, že nastanou nějaké kroky ze strany komise, byly. Už jenom proto, že problémů, které Maďarsko má a kvůli kterým se členské státy EU s Maďarskem neshodnou, je víc. Takže se to dalo čekat.

Navíc my v ČRo jsme měli indicie, že Evropská komise tento krok udělá. Spolu s Viktorem Daňkem, který působí jako zpravodaj ČRo v Bruselu, jsme tuto informaci přinesli s předstihem několika dnů. Získali jsme ji z unijních zdrojů a věděli jsme tedy, že k tomu eurokomisaři přistoupí, ale nevěděli jsme konkrétně, o jakou částku půjde.

Připomeňme, co všechno Evropská komise Maďarsku dlouhodobě vytýká?
Je důležité si uvědomit, že mechanismů, které vůči členským státům EU a její instituce spouští, je více a může ta motivace být z několika úhlů. Tady se tedy jedná o peníze z unijních fondů, o kterých jsme mluvili. Pak další věc, kterou řeší EU vůči Maďarsku, je třeba přístup Viktor Orbána a jeho vlády k justici nebo k pluralitě médií, práv menšin nebo omezování nevládních organizací a akademických svobod.

A kromě toho v posledních měsících můžeme sledovat, že Maďarsko tak trošku nabourává unijní jednotu třeba při společném postupu vůči Rusku, kdy odmítá schvalovat další balíčky sankcí vůči Rusku nebo minimálně prodlužuje jednání o jejich uplatňování. Anebo teď když jsme viděli jednání o energetice, tak tam Maďarsko lobbovalo za to, aby nedošlo k zastropování cen ruského plynu. Takže to jenom pro ilustraci.

Když se má Budapešť zasnažit v nadcházejících osmi týdnech, tak co všechno by měla podle Evropské komise udělat?
Je to 17 opatření, ale protože celý ten spor je vedený jakousi dopisovou formou a ty dopisy nejsou veřejné, tak my, pokud to někde neunikne na veřejnost, nebudeme vědět konkrétně, co je obsahem dokumentů. Můžeme se dohadovat. O tom mluvil s novináři v Bruselu ministr Mikuláš Bek, kterého se doptávali, jestli by nemohl aspoň naznačit, co je obsahem opatření. Nicméně on sám argumentoval tím, že viděl pouze draft a nějakou zkrácenou verzi.

Ale jak už jsem říkala, tak návrh na zabavení těch fondů skýtá nějaká opatření, která mají ochránit korupci a rozdělování dotací v Maďarsku. Návrh na zřízení nějaké agentury, která by to potírala, nebyl dostatečný. Takže můžeme předpokládat, že to budou nějaké další zástupné orgány, které budou předkládat schvalování dotací ve více krocích, pod vícero dohledem apod.

Také tam zřejmě budou obecné body jako dodržování demokratických postupů a půjde se pak do hloubky, opatření budou konkrétnější, budou třeba více sedět na maďarský systém a jejich úřady. Ale konkrétně opravdu o tom nejde teď mluvit, můžeme pouze spekulovat a spíše v této rovině obecných ustanovení.

Jak se na to dívají samotní Maďaři? Víme, jaká je v tuto chvíli atmosféra v zemi? Jestli to vůbec někdo řeší anebo jestli to řeší naopak hodně?
Záleží, koho by ses zeptal. Protože jak už jsem říkala, Viktor Orbán a jeho strana sázeli při kampani na osočování Bruselu a protiunijní strategii. Ale třeba opozice poměrně hlasitě hlásá, že je toto špatně a že je to právě kvůli vládě Viktora Orbána, že se něco takového vůbec Maďarsku děje. A kdyby tam Viktor Orbán nebyl, tak by se nic takového řešit nemuselo.

Maďarští odborníci, se kterými jsem v kontaktu, když řeším nějaké informace ohledně Maďarska, mi říkají, že tento krok vítají, protože to ukazuje funkčnost unijních mechanismů a zároveň doufají, že dojde k nápravě a peníze Budapešti zůstanou. Nicméně doufají, že náprava bude trvalá a nejlépe, že to přinese nějaké více demokratické fungování celého maďarského politického systému.

Takže oni se domnívají, že Evropská komise může v dohledné době Maďarsko nebo možná spíše Viktora Orbána, nějakým způsobem vychovat?
Minimálně ho přimět k tomu, že pokud chce získat ty peníze, což on chce, tak aby nějaké kroky udělal a aby protikorupční systém v Maďarsku začal fungovat. Nemůžeme ale říct, jestli to bude znamenat, že změna bude opravdu trvalá a ne pouze třeba do konce roku 2027, kdy je ten finanční rámec fondů, které oni chtějí čerpat. Ale to je pak zas na komisi, aby posoudila, zda jsou opatření dostatečná.

Hrozí odebrání takové velké sumy peněz i jiným unijním státům kvůli třeba podobným problémům?
Co se týče přímo korupce, tak tam nejsou kroky vůči žádnému dalšímu státu v takové fázi nebo jednání o nich nenaznačují, že by měly takto dalece dospět. Ale často se jako druhá “zlobivá” země označuje Polsko, kde je ale problém především se soudnictvím a s nezávislostí justice. A k tomu už dva roky zpátky podnikaly unijní státy a unijní exekutiva nějaké následné kroky, které vychází z portfolia řešeného naší eurokomisařkou Věrou Jourovou.

Přijměme teď hypotézu, že se za dva měsíce nic nestane, tudíž se rozjedou mechanismy, o kterých jsme se bavili a ve finále Maďarsko přijde o tu obrovskou sumu sedmi a půl miliard eur. Co potom? Kam to ještě může zajít?
Maďarsko ty peníze chce a potřebuje. Takže i přesto, že Orbánova vláda dlouhodobě přednáší negativní stanoviska na konto unie, tak má ochotu jednat a předpokládala bych tedy, že nakonec se unii podřídí. Ale ze strany EU to dál zajít nemůže. Ze strany Maďarska by teoreticky mohlo nastat to, že aktivuje článek 50 smlouvy o EU, což je možnost, která je součástí Lisabonské smlouvy a je to něco, co jsme viděli v případě Brexitu.

Nicméně toto je dobrovolné rozhodnutí, které může udělat pouze členský stát. Unie nemá žádný mechanismus, žádné evropské právo pro to, aby mohla nějaký členský stát vyloučit. Takže pokud tedy někdo volá po tom, ať Maďarsko vyloučíme nebo ať odejde, tak ono to může udělat jen pokud si samo vyhodnotí, že chce. Ale to se zatím úplně nezdá.

Protože pro Maďarsko je výhodné, že může čerpat peníze z EU. A obecně když si představíme mapu EU, ze které bychom vyňali Maďarsko, tak zejména pro ně by to znamenalo problém, protože by všude museli chodit přes hraniční kontroly. Mezinárodní obchod by pro ně byl daleko složitější, zkomplikoval by se jim tím život. A je pro ně prostě daleko výhodnější být v unii, protože na Velké Británii teď vidí, jak je složité dojednávat jakákoliv další opatření. Myslím si, že právě Brexit ukazuje, že vystoupení z EU je sice něco, co některé státy dlouhodobě hlásají a volají po tom, ale kdyby přišlo na lámání chleba, tak si to žádný z nich nechce kočírovat.

Ale nemusíme chodit ani tak daleko, já jsem spíš myslel, jestli může Maďarsko přijít třeba o nějakou další sumu peněz?
To je něco, co je součástí dalších jednání a kauz, které EU s Maďarskem řeší. Kromě korupce a právního státu jsou tam i ty demokratické instituce a práva menšin.

Takže za dva měsíce si znovu můžeme popovídat, jak to dopadlo s nápravou právního státu a protikorupčních opatření a zároveň, jestli náhodou Evropská komise podobné kroky nezaujala vůči Maďarsku i s ohledem na další kauzy.
Teoreticky ano.