Podporují Ukrajinu i po smrti svého zakladatele. Projekt Phoenix dál vozí dodávky pomoci na frontu
Dobročinná organizace Projekt Phoenix Tactical Care i rok po smrtelném zranění svého zakladatele známého pod přezdívkou Taylor pokračuje v intenzivní pomoci ukrajinské armádě. Nedávno jí například věnovala obrněnou sanitku a zdravotnický materiál. A kromě něj i nakládané okurky a překvapivě cennou podomácku vyrobenou náplň do ostřikovačů.
„Jsme v Doněcké oblasti a aktuálně zde předáváme humanitární pomoc na relativně exponovaném místě fronty, na kterém je aktuálně i poměrně vydatný tlak okupantů. Jsme tady s darovaným vozem České národní banky – je to obrněný vůz, který má balistickou třídu 6 a zastaví všechny střepiny a další záležitosti. Tímto způsobem už byl zkoušený,“ popisuje vedoucí výpravy Ondra.
Poslechněte si reportáž o tom, jak Projekt Phoenix dál vozí na Ukrajinu humanitární pomoc
V autě se dříve vozilo zlato nebo cenné papíry, teď však slouží pro humanitární pomoc. „Od České národní banky jsme dostali dvě auta, která jsme původně upravili na medevac, což je vůz převážející stabilizované zraněné vojáky přímo do nemocnic,“ pokračuje Ondra.
„Problém tohoto auta je, že je hrozně těžké. Má 15 tun a v momentě, kdy se do něj dají další věci, bahnem neprojede. Je relativně rychlé, ale v blátě je člověk v pytli,“ vysvětluje.
Společně jsme poté přijeli ke zdravotnickému oddílu ukrajinských sil nedaleko fronty. „Přivezli jsme jim zdravotnické vybavení a podařilo se nám dostat ke speciálním chirurgickým setům, díky kterým můžete provést kompletní operaci.“
V autě ale vezou i třeba nakládané okurky nebo neznámou tekutinu v obalu od náplně do ostřikovačů. „Je to speciální dezinfekce, na kterou si chlapci vymysleli recept a teď si to kuchtí,“ usmívá se Ondra.
Ukrajinu brání i čečenští bojovníci. ‚Nepřítel je silnější, je jich zkrátka víc,‘ popisuje Aslan
Číst článek
Po odhalení nakládaných okurek se mě sice Ondra podruhé pokusil lišácky ošálit, ale Alexandr z partnerské organizace Mrija21 vzápětí potvrdil moji původní domněnku. Tedy že to není žádná dezinfekce, ale tekutina do ostřikovačů – i když opravdu domácké a velmi specifické výroby.
„Je to velmi jednoduché: vzali jsme lékařskou dezinfekci, která ve skladech zbyla po covidu a už měla prošlou lhůtu spotřeby. Smíchali jsme ji s nějakými přísadami a získali jsme pět tun ostřikovací tekutiny,“ říká Alex.
„Nezdá se to, ale na frontě, v blátivém terénu, je její spotřeba obrovská. Armádě jsme tím ušetřili půl milionu hřiven. Tuhle starou recepturu někde vyštrachali naši kamarádi z organizace Dobrobat, my jsme našli dezinfekci – no a takhle pracujeme.“
Alex nakonec dodává, že kdyby někdo v Evropě věděl o dezinfekci, která už je po lhůtě spotřeby, tak sem s ní.
Poslechněte si reportáž jako audio v horní části článku.
