Americká obdoba lustračního zákona. Dodatek Ústavy může zabránit Trumpovi kandidovat, věří demokraté
Účast bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volbách příští rok na podzim by mohl zhatit 14. dodatek Ústavy Spojených států. Takový názor sdílí několik politiků demokratické strany a nahlas jej vyslovil senátor za stát Virginie. Dodatek totiž stanovuje podmínky, za jakých občan nemůže vykonávat funkci ve veřejné správě, které by Trump mohl splňovat.
Třetí článek americké ústavy byl přijat po občanské válce a týká se občanských práv nebo uplatňování federálních zákonů ve státech. Jeho 14. dodatek navíc ale říká, že ti, kdo se zapojili do rebelie nebo napomáhali nepřátelům v boji proti ústavě, tedy kolaborovali s nepřítelem, jsou nezpůsobilí k výkonu jakékoli volené veřejné funkce, a to navždy.
Trump by podle průzkumu získal 59 procent hlasů v republikánských primárkách. DeSantis ztrácí podporu
Číst článek
Svým způsobem jde o obdobu lustračního zákona, avšak s tím, že tento článek byl přijat v USA už v 19. století. Trumpovo jednání by mohlo naplnit znaky právě tohoto dodatku americké Ústavy v případě, že se prokáže, že chtěl narušit průběh voleb a změnit jejich výsledek.
Senátor za stát Virgine Tim Kaine v televizi ABC News řekl, že případ zřejmě skončí u soudu. Ten rozhodne, jestli se dodatek na Trumpa vztahuje, nebo ne.
Nejdřív ale musí padnout rozsudek v případu u federálního soudu ve Washingtonu, který se týká podněcování k útoku na Kapitol a pokusu zastavit verifikaci voleb v Kongresu. Případně by musel padnout rozsudek v Atlantě, kde zase jde o snahu zmanipulovat volební výsledek, zastrašování členů volebních komisí.
Spojené státy se zbavují auta jako symbolu svobody. V rámci dekarbonizace proměňují celý dopravní systém
Číst článek
Je také možné, že někdo vyprovokuje jiné soudní řízení u federálního soudu, kde by šlo o to posoudit, jestli se dodatek na Trumpovo chování vztahuje. V tom případě by šlo o občansko-právní spor o určení stavu věci.
Trumpův právní tým ale zřejmě bude odporovat, a pokud by například článek ústavy nechtěl uznat, musel by ho donutit soud. V tom případě by šlo o právní bitvu, která by se protáhla za datum voleb.
Potenciální kandidáti
V Republikánské straně se mezitím profilují i jiné tváře, které mají ambice kandidovat na amerického prezidenta či prezidentku. Šanci má floridský guvernér Ron DeSantis, který buduje image otce národa, alespoň na Floridě. To souvisí i s tím, že se angažuje v pomoci po hurikánu Idalia.
Také se zviditelnil podnikatel Vivek Ramaswamy, především populistickými hesly, ve kterých hlásá, že nejsou potřeba politici, ale lidé, kteří rozumí normálním občanům.
Výrazná je také Nikki Haleyová, která je v celém poli jedinou ženou, a která žádá generační výměnu – obzvlášť poté, co dvakrát zamrzl lídr senátní menšiny Mitch McConell, který na se na setkání s novináři v posledních dvou měsících odmlčel a ztuhl. Je mu 81 let, kongresový lékař přesto určil jeho zdravotní stav za uspokojivý. Haleyová volá po tom, aby staří politici byli vyměněni některými ze střední generace, kteří by byli progresivnější a trochu pružnější.
U Demokratů zůstává hlavním kandidátem současný prezident Joe Biden. Robert Kennedy Jr. má málo podpory, spisovatelka Marianne Williamsová je známá ještě méně. Na obzoru tak zatím žádný vážný kandidát, který by mohl Bidena u Demokratů ohrozit, není.
