Švédsko volí v boji proti koronaviru liberální cestu. Vsází na zodpovědnost lidí, přístup ale zpřísňuje
Zatímco většina států Evropy přijímá kvůli šíření koronaviru přísná opatření, Švédsko k řešení pandemie přistupuje poměrně benevolentně a spíš než na plošné zákazy vsází hlavně na osobní zodpovědnost každého obyvatele. Bary, restaurace nebo školy jsou až na některá omezení otevřené, zakázané jsou pouze akce nad 50 účastníků. S rostoucím počtem obětí koronaviru se ale začíná zpřísňovat také přístup švédských úřadů.
První případ nákazy koronavirem Švédsko zaznamenalo už na konci ledna, prvního zemřelého pak druhý březnový týden. K tvrdým opatřením, jaká vidíme jinde v Evropě včetně Česka, ale skandinávská země nepřistoupila dodnes. Lidé tak mohou dál navštěvovat bary a kavárny nebo si zajít do obchodu.
Závod o vývoj vakcíny. Na ochraně proti koronaviru pracují desítky týmů. Podívejte se, kdo je nejblíž
Číst článek
Starší studenti se sice učí z domova, žáci do 16 let ale do škol dál chodí – podle vysvětlení politiků i proto, aby nákazou neohrožovali své prarodiče, kteří by je případně museli hlídat. Žádné povinné karantény či izolace Švédové zatím neznají. Vláda pouze doporučila, aby se doma izolovali senioři nad 70 let a taky lidé, kteří jsou nemocní, mají kašel nebo pociťují bolest v krku.
„Jsme přesvědčeni o tom, že jdeme správnou cestou,“ řekl na konci března v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi šéf Úřadu pro veřejné zdraví Folkhälsoinstitutet Anders Tegnell – donedávna relativně neznámý státní úředník, jehož jméno je nyní na prvních stránkách všech novin. Je to totiž právě Folkhälsoinstitutet, kdo švédský boj s koronavirem řídí.
Úřad pro veřejné zdraví je na politicích zcela nezávislý – chrání ho švédská forma státní služby, podobně jako další státní úřady ve Švédsku. Tegnellův úřad tedy vydává doporučení, které pak vláda může přetavit do zákonů či nařízení.
Sociálně-demokratický kabinet premiéra Stefana Löfvena má samozřejmě možnost doporučení odmítnout a vydat svá vlastní, pro občany závazná opatření. Ignorování těchto doporučení je ale politicky riskantní, protože ve Švédsku se úřady většinou těší velké úctě.
Samotný Tegnell rozhodnutí úřadu nezavádět stejně drsná opatření jako ostatní země opakovaně obhajoval. Na otázku ve veřejnoprávní televizi SVT, zda všechny ostatní státy dělají něco špatně a jen Švédsko to dělá dobře, uvedl, že se podle něj švédský přístup tolik neliší. V zemi ale platí, že lidé dodržují i pouhá doporučení, není proto zavádět zákony jako jiné státy.
„V jiných zemích mají jiné tradice. Zatímco někde považují za nutné vyhlašovat nové zákony, náš přístup je založen na velké dávce dobrovolnosti a důvěry v to, že každý jednotlivec chce hledat dobrá řešení,“ bránil nejvýše postavený švédský epidemiolog rozhodnutí své instituce i švédské vlády.
Křivka roste
K pátečnímu odpoledni Švédsko evidovalo přes 6000 nakažených a víc než 330 zemřelých. Právě počet obětí začal v posledním týdnu rychle narůstat. Ještě k pátku 20. března si onemocnění COVID-19 v zemi vyžádalo 16 obětí, o týden později se počet přehoupnul přes stovku a už ve středu 1. dubna bylo ohlášených obětí téměř 240.
Od neděle se tak některá opatření v zemi začala zpřísňovat. Ještě do konce minulého týdne byly zakázané jen akce nad 500 účastníků, nyní už jsou zapovězená setkání s více než 50 lidmi. V úterý pak vláda zakázala také návštěvy v domovech pro seniory, v desítkách z nich se už nákaza nicméně potvrdila.
Svědectví z New Yorku, epicentra pandemie: Úřady tápou, zdravotníci mají obavy a vztek, město ztichlo
Číst článek
„Máme obavy o starší populaci. Křivka začíná růst. Téměř polovina všech případů lidí, kteří byli hospitalizováni, jsou starší lidé,“ uvedl během čtvrteční tiskové konference Tagnell podle serveru The Local.
S ohledem na zvyšující se počet nakažených i zemřelých tak Úřad pro veřejné zdraví ve středu zveřejnil nové, přísnější pokyny pro setkávání většího počtu lidí. „Je důležité, aby si lidé od sebe udržovali odstup, ať už jde například o sportovní hřiště, tělocvičny, nákupní centra, veřejnou dopravu a další místa,“ popsal ředitel úřadu Johan Carlson.
Úřad doporučil, aby lidé využívali hromadnou dopravu jen v nutných případech a dopravcům nařídil posílit spoje tak, aby cestující mezi sebou měli dostatečné rozestupy. Lidé by se zároveň měli „vyhýbat účasti na velkých společenských událostech“, jako jsou například večírky, pohřby, křtiny nebo svatby.
Použití krevní plazmy uzdravených není plošné řešení, chceme mít lék, říká náměstek Prymula
Číst článek
Nová pravidla platí pro všechny obyvatele Švédska. „Každý má povinnost se tím řídit, není to dobrovolné,“ varuje Carlson. Na rozdíl od ostatních zemí, která zavedla přísná protiepidemická nařízení, nicméně případné porušení pravidel ve Švédsku není nijak postihnutelné.
Přestože jim nehrozí žádné pokuty, obyvatelé severského království doporučení většinou dodržují. Ti co, mají tu možnost, pracují z domova a omezují i chození ven. Jak pro magazín The Economist vysvětluje historik Lars Traghardh, švédská společnost má tradičně velkou důvěru ve stát a její instituce, doporučení proto dodržují i bez nutnosti příkazů.
Nakolik jsou ukáznění, se pak ukáže hlavně o Velikonocích, kdy Švédové budou mít chuť vyrazit na své chaty nebo za příbuznými.
Krizový stav pro lékaře
Nejvážnější je situace v hlavním městě Stockholmu. Roli v tom nepochybně hraje velikost. Celý Stockholmský kraj má skoro 2,5 milionu obyvatel a ve velkém městě je tak přenos nákazy snazší než na severu, kde na čtvereční kilometr připadá jen několik lidí.
Severokorejský režim trvá na tom, že se mu pandemie koronaviru stále vyhýbá. ‚Nemožné,‘ zní ze světa
Číst článek
Jak ale nedávno upozornil švédský deník Expressen, situace ve Stockholmu je tak vážná i kvůli selhání tamní radnice. Té dva týdny od první smrti na koronavirus trvalo, než přeložila varovné letáky do jazyků menšin – a to i přesto, že první obětí byla žena ze čtvrti s vysokým podílem přistěhovalců. Právě v těchto komunitách, zejména pak u přistěhovalců ze Somálska, se nemoc rychle rozšířila.
S ohledem na vážnost situace v hlavním městě také Stockholm vyhlásil krizový stav pro zdravotní personál na jednotkách intenzivní péče. Zdravotníkům, kteří jinak pracují celkem 40 hodin týdně, se pracovní týden prodlouží na 48 hodin. Za to dostanou mzdu ve výši 220 procent jejich běžného platu.
Jak na páteční tiskové konferenci uvedl zástupce hlavního epidemiologa Anders Wallensten, na jednotkách intenzivní péče od začátku epidemie skončilo na 470 pacientů, volných lůžek pro kritické pacienty pak zbývá ještě třetina z celkové kapacity.
Patřil k prvním nakaženým Čechům. ‚Šlo to ve vlnách, zabrat to dalo hlavně psychicky,‘ říká po uzdravení
Číst článek
Smíšené reakce
Zatímco jiné evropské státy zavádějí v boji s koronavirem často velmi přísná opatření, Švédsko se rozhodlo vsadit na osobní zodpovědnost každého obyvatele a namísto nařízení jít cestou doporučení. Někteří odborníci nicméně Löfvenově kabinetu vyčítají, že upřednostňuje ekonomiku před zdravím veřejnosti.
„Myslím, že lidé jsou zvyklí doporučením naslouchat, ale v této kritické situaci si nejsem jistá, že to stačí,“ říká podle BBC epidemioložka Emma Fransová z lékařské univerzity Institut Karolinska. K zavedení přísnějších opatření vládu vyzývá také otevřený dopis, který minulý týden podepsaly víc než dva tisíce švédských lékařů a vědců – podle nich je příliš riskantní nechat na lidech rozhodnutí, jak se v době pandemie budou chovat.
Jak se ale zdá z posledních průzkumů, premiér Stefan Löfven zatím nemá důvod strategii měnit. Poslední data agentury Ipsos ukazují, že jeho strana v preferencích posiluje a je opět na prvním místě. Podle jiného průzkumu od agentury Novus si samotný Löfven v důvěře voličů polepšil o 18 procentních bodů, což je nejlepší výsledek od loňského ledna.
