Už jsme nechtěli diskutovat, vzpomínají pamětníci na sametovou revoluci na Slovensku
Sametovou revoluci už na Slovensku pozitivně hodnotí míň než polovina lidí, jak ukázal nedávný průzkum agentury Focus. Listopadové události roku 1989 jsou ale i u našich východních sousedů důvodem k oslavám, koncertům a vzpomínkovým akcím. První z nich se odehrála už včera. Volání po svobodě a demokracii se totiž před 33 lety Bratislavou ozývalo už 16. listopadu, den před událostmi na Národní třídě v Praze. Do ulic tehdy vyrazilo na 200 studentů.
Asi desítka padesátníků zpívá před prezidentským palácem v Bratislavě znovu po 33 letech studentskou hymnu. 16. listopadu 89 se tady na tehdejším Mírovém náměstí sešli, ještě jako studenti Filozofické fakulty Univerzity Komenského, aby odvážně na veřejném prostranství demonstrovali za změny ve školství.
Vzpomíná Milica Matějková: „Ten pochod spontánně začal s tím, že nám šlo o studentské reformy.“ Studenti se chytli za ruce, utvořili lidský řetěz a podchodem, který se teď jmenuje Podchod studentů 16. listopadu, vyrazili do města.
„My jsme vešli do podchodu a vyšla z něho demokracie,“ popisuje Marián Sedílek, kterého doplňuje Eduard Pallay: „Atmosféra byla fascinující, až měl člověk husí kůži. Zároveň jsme si uvědomovali, jak je to nebezpečné, protože nás celou dobu provázely velké policejní antony. Jsem doteď přesvědčený, že kdyby z našeho davu vyletěl jen malý kamínek, všechny by nás sebrali.“
Skandování za svobodné školy pro všechny se ale postupně proměnilo a se vzrůstající odvahou se začaly ozývat i politické požadavky mladých Slováků.
„Ze začátku jsme křičeli, že chceme reformu školství. Když jsme přišli na Hviezdoslavovo náměstí, kde rok předtím režim rozehnal klidnou demonstraci věřících, začali jsme křičet i hesla, která byla na tu dobu neuvěřitelná. Navíc v nepovolené a neohlášené demonstraci,“ líčí Milan Novotný.
Spolu s pamětníky procházíme tehdejší trasu pochodu, na náměstí Slovenského národního povstání se znovu po letech chytají za ruce a skandují jako kdysi.
Policie celou akci před 33 lety natáčela. Kolemjdoucí se na záběrech tváří, že povykující mladé lidi nevidí, nebo je prý i okřikovali, ať nedělají rámus.
Dav směřoval k budově ministerstva školství. A tam už čekaly vyzbrojené policejní jednotky. Z budovy ale vyšel zástupce KSS Gejza Šlapka a začal se studenty diskutovat. Hlasem studentů se tehdy stala Henrieta Hrinková.
„Šlapka řekl, ať se uklidníme a že budeme diskutovat. Vysvětlili jsme mu, že o to nám nejde, protože tedy už není o čem diskutovat. Cítili jsme, že potřebujeme daleko větší změnu,“ popisuje Hrinková.
Události na Národní třídě v Praze odstartovaly revoluci v Československu. Protest v Bratislavě podle Milana Novotného odstartoval revoluci uvnitř zúčastněných studentů už o den dřív, protože překonali svůj strach.