Expresní likvidace speciální prokuratury Ficovi nevyšla. Hrozí, že ovlivní prezidentskou kampaň
Nová a rozjetá slovenská vláda poprvé výrazněji narazila. Kabinetu Roberta Fica (Smer) nevyšel plán zlikvidovat do Vánoc ve zrychleném jednání Úřad speciální prokuratury. Proti se postavila opozice, prezidentka, protestující v ulicích i evropské úřady. Politický boj o prokuraturu řešící nejzávažnější zločiny a kauzy týkající se často i lidí kolem Smeru se protáhne minimálně do února. Krátce poté přitom zemi čekají prezidentské volby.
Poslední týden před Vánoci se velké politické souboje většinou neodehrávají, na Slovensku se však tentokrát advent rozhodně nenesl ve znamení klidu a míru. Naopak šlo o tvrdý boj o změny v justičním systému.
Ficova čtvrtá vláda
Vláda Smeru, Hlasu a SNS se moci ujala 25. října a prakticky ihned poté de facto vyhlásila boj právnímu státu. „Útok vede na více frontách současně, aby ti, kterým ještě na právním státě záleží, neměli šanci na smysluplnou reakci,“ popsal zástupce šéfredaktorky deníku SME Jakub Filo.
Ficův kabinet už stihl vyměnit vedení policie i policejní inspekce, postavil mimo službu vyšetřovatele řešící kauzy politické korupce, odvolal šéfa Úřadu pro regulaci síťových odvětví, reorganizoval útvary Strategické komunikace a odborů boje proti hybridním hrozbám, vyměnil členy Soudní rady, odvolal šéfa Státní ochrany přírody a ředitelů NP Malá Fatra a TANAP, zrušil dotační projekt na výuku mediální výchovy a boje proti dezinformacím na školách, snížil rozpočet RTVS a další.
Konkrétně jde o zkrácení trestů za trestný čin korupce, oslabení ochrany oznamovatelů korupce a také zrušení Úřadu speciální prokuratury.
„Jde o zásah do systému právního státu na Slovensku. Speciální prokuratura se ukázala být významným orgánem podporujícím boj proti kriminalitě a korupci,“ popsal politolog a prezident slovenského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
Ficova vláda chtěla balík změn prohnat parlamentem ve zkráceném legislativním řízení, aby si s ním příliš dlouho „nešpinila ruce“. Vsadila na to, že před Vánoci už budou Slováci politickými boji unaveni a jejich pozornost se bude upínat spíš směrem k nakupování dárků a prázdninám.
Dle původního plánu mělo být vše hotovo do 15. ledna, zmíněné datum dokonce napsali vládní politici do návrhu zákona. V tom se ale přepočítali. Opozici se povedlo svolat tři vlny demonstrací, které se z Bratislavy rozšířily i do dalších slovenských měst.
„Fica mohly překvapit tisíce lidí, kteří namísto Vánoc zachraňovali principy právního státu. Ukázalo se, že společnost nespí. Sice respektuje výsledek voleb, ale není jí jedno, co vláda dělá,“ uvedl pro Aktuality.sk politolog Radoslav Štefančík. Nemyslí si však, že by vláda i po tomto tlaku od svých plánů upustila.
Malé opoziční vítězství
Opozice vsadila na mimořádná obstrukční opatření. Parlamentní rozpravu dokázala po celé dva předvánoční týdny naprosto paralyzovat, že se vládě málem nepodařilo prosadit ani státní rozpočet na rok 2024.
Dvojice poslanců z hnutí OĽaNO (přejmenovaného na Slovensko) Gábor Grendel a Peter Pollák třeba zablokovala řečnický pult na dvanáct hodin. Grendel četl svůj pozměňovací návrh sedm hodin, Pollák pět.
Vedení parlamentu se s opozicí pokusilo bojovat umožněním nočních jednání, koalice nakonec zkusila i takové triky jako zavření parlamentního bufetu. S tím se opozice vyrovnala tak, že poslanec za SaS Alojz Hlina nechal před budovu postavit svůj foodtrack.
Předseda parlamentu Peter Pellegrini nakonec 21. prosince opozici na sílu umlčel. Skrze procedurální návrh ukončil poprvé ve slovenské historii rozpravu k návrhu státního rozpočtu, který tak vládní většina schválila.
Velkolepý návrat Roberta Fica na výsluní slovenské politiky. Pohání ho vidina beztrestnosti
Číst článek
„Zrušení speciální prokuratury je pro nás programová priorita, ale ne tak velká jako rozpočet. Ten je nejpodstatnější,“ uvedl Fico.
Po schválení rozpočtu parlament zbylé návrhy přesunul na leden. „Fico uznal prohru. Ještě před pár dny říkal, že speciální prokuraturu zruší před Vánoci. Teď diskusi o ní přesouvá až na druhý lednový týden,“ zaradoval se opoziční lídr Michal Šimečka z Progresivního Slovenska. Strana SaS to považuje za společný úspěch opozice a lidí na náměstích.
Opozice celou justiční reformu označuje za „promafiánský balíček“ nebo „vánoční dárek oligarchům“ a slíbila, že v protestech i obstrukcích chce pokračovat i letos.
Prezidentské volby
Evropský odpor
Proti chystaným změnám se postavil Úřad evropského veřejného žalobce. Uvedl, že návrhy znamenají „vážné nebezpečí narušení právního státu“.
Zkritizovala je i Evropská komise. Komisař pro spravedlnost Didier Reynders vzkázal, že Komise nebude váhat Bratislavě omezit evropské finanční fondy.
Hlavní evropská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová uvedla, že chystané změny mohou přispět k narušení právního státu a ohrožení vyšetřování podvodů s eurofondy. Zmínila, že rychlost, s jakou slovenská vláda k těmto změnám přistupuje, vyvolává vážné pochybnosti.
Situace ohledně rušení speciální prokuratury přitom zasáhne do kampaně před nadcházejícími prezidentskými volbami. Přestože své rozhodnutí zatím neoznámil, očekává se, že se do boje o hlavu státu bude chtít zapojit předseda parlamentu a předseda koaličního Hlasu Peter Pellegrini.
Pokud by se rozhodl kandidovat, byl by horkým favoritem minimálně na postup do druhého kola. S opozičními obstrukcemi, vetem prezidentky a jejím následném přehlasování parlamentem se justiční změny protáhnou minimálně do poloviny února, než bude po všem. K prezidentským volbám přitom půjdou Slováci na přelomu března a dubna.
Pro Pellegriniho či jiného kandidáta spojeného s vládními stranami to může být problém i proto, že například dle průzkumu agentury Ipsos pro Denník N nemá rychlé rušení speciální prokuratury veřejnou podporu. Souhlasí s ním 30 procent respondentů, zatímco 48 procent je proti.
Speciální vs. generální
Vláda od justiční reformy ustoupit za žádnou cenu nechce. Ministr spravedlnosti Boris Susko (Smer) slíbil, že reorganizace prokuratury by neměla znamenat průtahy ve vyšetřování kauz. „Úřad speciální prokuratury výraznou mírou přispíval k porušování lidských práv,“ odůvodňoval snahy o jeho zrušení premiér Fico.
Ostatně snahy současné vlády zrušit Úřad speciální prokuratury nejsou překvapivé. Hlavně Daniel Lipšic stojící v jeho čele dlouhodobě leží v žaludku představitelům Ficova Smeru. Po celou svou politickou kariéru proti němu totiž bojoval. Ať už jako ministr spravedlnosti (2002–2006), nebo vnitra (2010–2012).
Speciální prokuraturu do roku 2020 dlouhá léta vedl Dušan Kováčik. V roce 2020 však byl zadržen a posléze odsouzen za korupci a vynášení utajovaných informací. Tehdejší vláda Igora Matoviče (OĽaNO) na jeho místo prosadila právě Lipšice, který speciální prokuraturu rozhýbal. „Do té doby totiž nebyla efektivní, Fico si mohl nerušeně budovat klientelisticko-korupční systém a speciální prokuratura s tím nic nedělala,“ popsal politolog Mesežnikov.
válka prokurátorů
Slovenské bezpečnostní složky zmítá boj struktur z období vlád Smeru a pořádků nastolených po volbách 2020 Matovičovou vládou, která rozvázala ruce policii i justici.
Na obou stranách konfliktu stojí bývalí blízcí spojenci – generální prokurátor Maroš Žilinka a speciální prokurátor Daniel Lipšic. V roce 2010 přitom oba v barvách KDH nastupovali na ministerstvo vnitra. Lipšic jako ministr a Žilinka jako náměstek a pravá ruka. Dnes jsou role obrácené, větší pravomoci má Žilinka jako generální prokurátor.
Pod Lipšicem prokurátoři obvinili v různých případech desítky vysoce postavených podnikatelů, soudců, úředníků a dalších lidí s vazbami na Ficův Smer.
„Prokurátoři nemilosrdně šli po krku různým mafiánským skupinám, organizovanému zločinu a lidem z bezprostředního okolí Roberta Fica,“ popsal sociolog Michal Vašečka důvod, proč chce Fico speciální prokuraturu zrušit.
Pokud se vládní koalici podaří justiční novelu prosadit, prokurátoři z Úřadu speciální prokuratury se přesunou pod generální prokuraturu. A pokud současná vláda vyčítá speciální prokuratuře, že je zpolitizovaná, současná opozice si dlouhodobě ze stejných důvodů stěžuje na generální prokuraturu.
Generální prokurátor Maroš Žilinka a speciální prokurátor Daniel Lipšic jsou delší dobu ve sporu. Zatímco Lipšicova prokuratura rozkrývá kauzy lidí kolem Smeru, Žilinkova prokuratura často brání jejich projednání u soudu. Generální prokuratura k tomu využívá sporného paragrafu 363 trestního řádu, který ji dává mimořádnou pravomoc zastavit jakékoliv vyšetřování.
Když například začala speciální prokuratura v minulém volebním období stíhat špičky Smeru Roberta Fica a Roberta Kaliňáka kvůli podezření ze zneužívání státních orgánů k politickému boji, generální prokurátor je tímto paragrafem zprostil obvinění.
§ 363, Trestný poriadok
(1) Generálny prokurátor zruší právoplatné rozhodnutie prokurátora alebo policajta, ak takým rozhodnutím alebo v konaní, ktoré mu predchádzalo, bol porušený zákon. Porušením zákona sa rozumie podstatné pochybenie, ktoré mohlo ovplyvniť rozhodnutie vo veci.
(2) Ak sa týka rozhodnutie alebo konanie uvedené v odseku 1 viacerých osôb alebo skutkov, môže generálny prokurátor zrušiť len tú časť rozhodnutia alebo konania, ktorá sa týka niektorej z týchto osôb alebo skutkov.
(3) Generálny prokurátor v konaní podľa odseku 1 rozhodne uznesením, proti ktorému nie je prípustný opravný prostriedok.
