,Preventivní represe.‘ V Tibetu roste užívání věznic s vysokou ostrahou, ukazují satelitní snímky
Analýza satelitních snímků a dat o nočním osvětlení 79 vězeňských zařízení v Tibetské autonomní oblasti ukázala nárůst aktivity ve věznicích s vysokou ostrahou. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na studii výzkumného institutu RAND Europe. Podle výzkumníků to poukazuje na možný nárůst počtu tvrdších trestů odnětí svobody ze strany čínských úřadů, které oblast drží pod přísnou kontrolou.
„Tibet je z hlediska (dostupných) informací nadále černou dírou a jakýkoliv pokus o hlubší porozumění tamní bezpečnostní situaci je provázen obtížemi. Zahraničním výzkumníkům (Peking) znemožňuje přístup k čínským zdrojům a mnoho dostupných údajů je považováno za nespolehlivé,“ uvedla ředitelka výzkumné skupiny zaměřené v institutu RAND Europe na obranu a bezpečnost Ruth Harrisonová. O výzkumu informoval list The Guardian.
Ze 79 sledovaných zařízení zaznamenali výzkumníci nárůst nočního osvětlení ve 14 věznicích s vysokou ostrahou v letech 2021 a 2022. V předchozím dvouletém období evidovali narůstající aktivitu napříč různými vězeňskými zařízeními a v roce 2017 sledovali narůst užívání věznic s nízkou ostrahou.
Analýza osvětlení viditelného z vesmíru rovněž podle výzkumníků může poukazovat na výstavbu nových zařízení nebo rozšiřování stávajících vězeňských komplexů.
Odebrané děti
Výzkumníci RAND Europe poukazují na fakt, že přestože je narůst užívání vězení s vysokou ostrahou patrný, nejsou dostupné žádné informace o tom, koho a v jakých podmínkách v nich úřady zadržují.
Čína kritizuje Lipavského setkání se zástupci Tibetu, varuje před výtržnostmi ve vzájemných vztazích
Číst článek
Na rozrůstající se počet vězeňských zařízení poukázaly předchozí studie rovněž v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je podle odhadů zadržován přibližně milion lidí v převýchovných táborech a detenčních zařízeních s vysokou ostrahou.
Kontrolu nad Tibetskou autonomní oblastí Čína zvýšila po masových protestech z roku 2008. Následovalo několik vln vládních represí a toho, co zpráva RAND Europe nazývá „preventivní represí“.
Před šesti lety například Peking zahájil kampaň proti „silám podsvětí“, která cílila na skupiny podezřelé z vyvíjení úsilí o rozšíření autonomie Tibetu.
Přibližně milion dětí byl v oblasti podle OSN oddělen od svých rodin a úřady je vyslaly do státních internátů, aby je „kulturně, nábožensky a jazykově začlenili do dominantní chanské společnosti“.
Spoluvinu na genocidě Ujgurů určitě nese Mezinárodní olympijský výbor, stěžuje si jeden z nich
Číst článek
Oproti oblasti Sin-ťiang je z Tibetu dostupné mnohem menší množství informací, což podle analytiků souvisí i s vysokou úrovní kontroly cest, komunikace a informací, ale také s upadajícím mezinárodním zájmem o politiky, které v oblasti Čína zavádí.
Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území.
Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv.
