Pro Rusy je jejich stát říší strachu. Mnozí mají pocit, že už je hůř než za Stalina, věří komentátor Dvořák
Kreml chtěl původně za tři dny dobýt Kyjev, do měsíce ukončit válku a nastolit na Ukrajině loutkovou vládu. Setkal se však s ohromným odporem Ukrajinců. Dva roky poté je ale znát únava a válka se proměnila na opotřebovávací. „Ruská snaha teď povede k tomu, aby zabrali celou Luhanskou a Doněckou oblast,“ predikuje komentátor Libor Dvořák v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
„Pro Ukrajinu to není příliš příznivé. Letní protiofenziva ztroskotala,“ uznává komentátor Dvořák.
Přiznává ale, že se Ukrajincům podařilo nečekané. „Ač nemají vlastní námořnictvo, dokázali zdecimovat ruskou námořní flotilu. Navíc uspěli v obnovení zablokovaného obilného koridoru ve stejné kapacitě,“ připomíná v pořadu Jak to vidí...
Od plnohodnotné ruské invaze uplynuly dva roky, nicméně Ukrajina čelí ruské agresi už deset let.
„Válka na východě má od roku 2014 podobu klasického zamrzlého konfliktu. Byl tam vytvořen jistý status quo, který se osm let udržoval, a teď by ho Rusové rádi nějak prorazili,“ soudí Dvořák.
Ruské jednotky se poté, nedokázaly dobýt Kyjev a celou zemi v plánovaném blitzkriegu, soustředily na východ Ukrajiny. „Jejich snaha teď povede k tomu, aby zabrali celou Luhanskou a Doněckou oblast,“ je přesvědčený komentátor.
Horší než za Stalina
Otázkou, kterou podle Dvořáka nedokáže nikdo zcela zodpovědět, je, jak válka na Ukrajině změnila samotné Rusy.
Politolog: Smrt Alexeje Navalného se jen odkládala. Stále však existovala naděje, že k nejhoršímu nedojde
Číst článek
„Mluvit se dá spíše jen o znepokojivých jevech typu, že z Ruska odešlo na dva miliony lidí, zejména mužů obávajících se branné povinnosti. V Rusku samotném se samozřejmě za dva roky dál utužil Putinův režim. Neexistuje tam relevantní politická opozice. Pro ty, kteří tam z různých důvodů zůstali, je to vyloženě Říše strachu,“ věří Dvořák.
„Mnozí Rusové mají pocit, že je to horší než za Stalina, i když Vladimir Putin zatím nevybudoval tak obrovský gulag. Začíná se to tomu ale velmi nebezpečně blížit,“ soudí komentátor.
Ruská populace je pod silným vlivem kremelské propagandy a dostat se k relevantním informacím je těžké. Podle Dvořáka to ale není v době internetu nemožné, i když tomu režim klade překážky.
„Problém je, že lidé jsou zvyklí sledovat televizi, která na ně chrlí od rána do večera propagandu typu Vladimira Solovjova nebo Dmitrije Medveděva. Jeho poslední výroky o házení atomových bomb na evropské metropole nebo o paní Juliji Navalné, která prý jen čekala, až bude moci převzít manželovo místo, skutečně překonávají všechno,“ kritizuje Dvořák.
Ovládnuti strachem
Dvořák je přesvědčený, že teď je to především strach, který v Rusku definuje všechno. Je to ale také způsob, jak Rusové sami sebe chrání. „Posloucháním televize si chrání svoji psychiku. Nejenom že se smíří se zrůdnou státní propagandou, oni se s ní i ztotožní.“
Jak jsme se mýlili v Putinovi aneb signály a kouřové clony. Proč ruská invaze zaskočila i insidery?
Číst článek
Nahrává tomu i ruský imperiální syndrom, který v Rusech stále Dvořák vidí. „Proto se Putinovi snáz toto všechno dělá. Rusové jsou zvyklí, že vždy fungovali jako velká říše, a neumějí si představit, že by to bylo jinak,“ tvrdí.
Jenže Rusko Vladimira Putina postupně spojence ztrácí, Dvořák poukazuje na ochlazení vztahů s Arménií nebo Uzbekistánem. Podle něj se od Ruska časem odvrátí i další státy.
Smrt Alexeje Navalného, předního kritika Vladimira Putina, ruská společnost přežije, soudí politolog Andrej Kolesnikov. S tím souhlasí i Dvořák.
„Alexej Navalnyj se stal ikonou, ale měl i drsný rub. Jeho Fond pro boj s korupcí fungoval jako hnutí jednoho muže. Navíc v rámci protiputinské opozice nechtěl s nikým spolupracovat,“ připomíná Dvořák a dodává:
„Takže jsem velmi na pochybách, i kdyby se režim skácel, že by zrovna Navalnyj byl ten, kdo by se největší zemi na světě mohl postavit do čela.“
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
