Francie chce jako první země na světě zapsat právo na potrat do ústavy. Krajně pravicové skupiny jsou proti

Vláda ve Francii usiluje o zápis práva na potrat do ústavy. Kabinet prezidenta Macrona to projednával tento týden. Chce posílit práva žen potom, co americký nejvyšší soud loni právo na potrat zrušil. Někteří francouzští politici tvrdí, že takové rozhodnutí ve Francii nehrozí, a proto není potřeba upravovat ústavu. Například feministická hnutí ale varují před posilováním krajní pravice v Evropě, která podle nich může právo na potrat zpochybnit.

Od stálého zpravodaje Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová v parlamentu zdůraznila, že v Evropě jsou krajně pravicové strany, které chtějí zpochybnit právo na potrat | Foto: Jonathan Rebbolah | Zdroj: Reuters

Francie se možná příští rok stane první zemí, která zapíše právo na potrat do své ústavy. Usiluje o to prezident Emmanuel Macron i feministická hnutí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Francie a právo na potraty

Sarah Durocherová vede feministické hnutí s názvem „Planning Familial“ neboli „rodinné plánování“. Právě tohle uskupení jí před 20 lety pomáhalo s první interrupcí a má kořeny už v 50. letech.

Sarah prodělala hned několik potratů. První už v 17 letech. „Ve finále to pro mě byla vždycky velká úleva. Žila jsem v zemi, která mi umožňovala bezpečným způsobem zastavit těhotenství, které jsem nechtěla. Později jsem měla dítě, pro které jsem se už rozhodla a po kterém jsem toužila.“

Později hnutí pomáhalo Francouzkám s interrupcemi například ve Velké Británii. Ve Francii byly totiž povolené až v roce 1975 zákonem, na kterém se podílela politička, akademička a první předsedkyně Evropského parlamentu Simone Veilová. Dnes ve Francii podstoupí interrupci 220 tisíc žen ročně.

Nejvyšší soud v Texasu zakázal o den dříve povolený potrat. ‚Přelomový rozsudek‘ se nekoná

Číst článek

„V roce 2022 jsme zaznamenali nejvíc interrupcí. V covidovém období jsme zaregistrovali naopak mírný pokles, protože lidé měli méně sexu. Většině žen, které jdou na potrat, je od 25 do 35 let. V tomto věku obvykle žijí v párech a mají nejvíc sexu,“ vysvětluje Durocherová

Ve Francii je podle ní interrupce stále tabu. Ženy o ní nechtějí veřejně mluvit. V některých oblastech na potrat ani nemůžou kvůli nedostupné lékařské péči.

„Ve Francii bojujeme s nedostatkem lékařů a porodních asistentek. Některé ženy kvůli tomu musí jezdit z jednoho departementu do druhého,“ říká Durocherová.

Zrušení práva na potrat v USA

Francouzské feministická hnutí i asociace dlouhé roky požadovaly zapsání práva na potrat do ústavy. Dlouho je nikdo nevyslyšel. Významný posun nastal loni potom, co americký nejvyšší soud zrušil právo na potrat.

„Loňské rozhodnutí amerického nejvyššího soudu nám připomnělo, že právo na potrat může být ohrožené i v tak silné demokratické zemi,“ uvedla dříve v parlamentu francouzská premiérka Elisabeth Borneová.

Neposkytnutí pomoci a ohrožení. Za smrt těhotné Polky v roce 2021 mohou podle soudu lékaři, ne zákon

Číst článek

V parlamentu zdůraznila, že v Evropě jsou krajně pravicové strany, které chtějí zpochybnit právo na potrat. S tím souhlasí i feministická aktivistka Sarah Durocherová, která poukazuje na to, že dnes ve francouzském parlamentu sedí 88 poslanců Národního sdružení v čele s Marine Le Penovou.

Trojnásobná prezidentská kandidátka několikrát změnila názor – nejdřív neviděla důvod pro zapsání práva na potrat do ústavy, teď je pro.

„Nevíme, co se stane v roce 2027. Marine Le Penová se může stát prezidentkou. Nejsme naivní. I když krajní pravice dnes říká, že podporuje interrupci, tak nevidím jediný rozdíl, v čem by se měla lišit od italské, nizozemské nebo argentinské krajní pravice. Kdyby bylo právo na potrat v ústavě, tak to nebude znamenat stoprocentní ochranu, ale pro politiky by bylo podstatně komplikovanější ho zpochybnit,“ říká Durocherová.

‚Radost ze života‘

O právu na potrat budou francouzští zákonodárci rozhodovat příští rok. Ke změně ústavy jsou potřeba tři pětiny obou komor parlamentu.

Právo na potrat se podle Macrona objeví do roku 2024 v ústavě. Francie by byla první zemí

Číst článek

Ve Francii je ale dost slyšet taky názor lidí, kteří protestují proti právu na potrat a proti jeho zápisu do francouzské ústavy. Například skupina Přeživší rozmístila v uplynulých měsících na pařížská sdílená kola obrázky a samolepky s lidskými plody a s dětmi a s otázkou Co kdybyste je nechali žít? 

„Je načase, aby se nová generace vzedmula, upozornila na rozpory ve společnosti a vyžadovala, aby interrupci nahradily jiné možnosti. Myslím, že všichni souhlasíme s tím, že nejlepší potrat je ten, kterému se vyhneme,“ popsal ve videu na sociálních sítích jeden z nejmenovaných mluvčích skupiny Přeživší.

Následně dodal, že „je načase, aby se nová generace vzedmula a dala najevo radost z života a postavila se proti loterii, kterou zavedla interrupce.“

Podle deníku Le Parisien má skupina Přeživší blízko ke krajní pravici. Její členové to ale odmítají.

Martin Balucha, edr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme