Šanci na Nobelovu cenu za mír mají spíše klimaaktivisté než Zelenskyj, myslí si odborníci
Bojovníci za lidská práva z Íránu, Afghánistánu nebo Číny, organizace usilující o lepší ochranu klimatu či aktivisté zastávající se původních obyvatel by podle expertů mohli v letošním roce získat Nobelovu cenu za mír. U sázkových kanceláří je favoritem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se již druhým rokem brání ruské agresi, a vězněný ruský disident Alexej Navalnyj.
Vyhlašování laureátů Nobelových cen začne v pondělí udělením ceny za fyziologii a lékařství, asi nejsledovanější Nobelova cena za mír přijde na řadu v pátek.
Zemřel držitel Nobeloby ceny a průkopník lithium-iontových baterií Goodenough. Bylo mu 100 let
Číst článek
Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal uvedl, že v roce, kdy si svět připomíná 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, by Nobelův výbor mohl ocenit například íránské ženy, které vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové.
Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Podle Urdala by oceněnou mohla být vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje za ženská práva a proti trestu smrti. Jiní odborníci poukázali na íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou či Alianci pro demokracii a svobodu v Íránu.
Šanci mají ekoaktivisté
V Afghánistánu bojuje za práva tamních žen na vzdělání například Mahbúba Serádžová, která navzdory hrozbě ze strany vládnoucího islamistického hnutí Tálibán dál žije v Kábulu. Ocenění ujgurského akademika Ilhama Tohtiho, který si v Číně odpykává doživotní trest za „separatismus“, by zase přitáhlo pozornost k čím dál autoritativnější vládě v Pekingu, uvedl Urdal.
Ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith se domnívá, že Nobelova cena za mír by letos mohla připadnout ekologickým aktivistům. „Klimatické změny za určitých okolností očividně vedou k většímu množství konfliktů,“ prohlásil Smith.
Češi mohli mít o jednu Nobelovu cenu navíc. Šanci jim zhatila sovětská vědecká terminologie
Číst článek
Mezi kandidáty na ocenění zmínil třeba klimatické hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), iniciované švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, a brazilského vůdce domorodého obyvatelstva Raoniho Metuktireho, který již desítky let vede kampaň za ochranu amazonského pralesa a jeho obyvatel.
Urdal souhlasí, že práva původních obyvatel mohou být v centru pozornosti Nobelova výboru, a vyznamenán tak může být například předák domorodců z Ekvádoru Juan Carlos Jintiach či filipínská aktivistka Victoria Tauliová-Corpuzová.
V loňském roce Nobelovu cenu za mír získali běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. O rok dříve cenu dostal ruský novinář a kritik prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Muratov společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli vyznamenáni za boj za svobodu slova.
Neudělení ceny je také možnost
To podle odborníků v letošním roce snižuje šance na zisk prestižního ocenění ruských disidentů a opozičníků, jako je Navalnyj či rovněž vězněný politik Vladimir Kara-Murza.
Další favorit bookmakerů, ukrajinský prezident Zelenskyj, jako lídr válčící země také pravděpodobně Nobelovu cenu za mír nedostane, říkají specialisté na toto ocenění.
Aktivista Joshua Wong byl odsouzen ke třem měsícům vězení za zveřejnění osobních informací policisty
Číst článek
Podle nich je pravděpodobnější, že cena poputuje k některé z organizací dokumentujících válečné zločiny na Ukrajině nebo bude udělena Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), který byl zřízen ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Vzhledem k neradostné situaci ve světě, který se potýká s dopady války na Ukrajině, napětím mezi globálními mocnostmi či sérii politických převratů v afrických zemích, by také Nobelova cena nemusela být udělena vůbec, podotkl švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. „Byl by to dobrý způsob, jak upozornit na závažnost situace ve světě,“ řekl. Naposledy cena nebyla udělena v roce 1972 v době konfliktu ve Vietnamu.
Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kde by mohl uspět výzkum zaměřující se na léčbu rakoviny pomocí buněčné terapie, studium lidského mikrobiomu, tedy mikroorganismů v lidském těle, nebo zkoumání narkolepsie.
V úterý bude oznámen letošní držitel Nobelovy ceny za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 9. října.
