Oblast, kde vládne průmysl. ,Rakovinová ulička‘ v USA ničí životní prostředí, klima i zdraví místních

Když vyrazíte z města New Orleans podél Mississippi směrem na západ, projíždíte takzvanou Rakovinovou uličkou. Místní tak nazvali víc než stokilometrový pás chemických závodů postavených v místech, kde žijí chudí, převážně černošští Američané, kteří jsou často nemocní a dříve umírají. Oblast, kde vládne průmysl citelně poškozující tamní životní prostředí i světové klima, se ale táhne ještě mnohem dál na západ.

Od stálého zpravodaje New Orleans Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oblast, kde vládne průmysl citelně poškozující tamní životní prostředí i světové klima

Oblast, kde vládne průmysl citelně poškozující tamní životní prostředí i světové klima | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Podle aktivistky Roishetty Ozaneové mají v oblasti vyšší výskyt astmatu, ekzémů i dalších kožních chorob a také hodně případů rakoviny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Jana Kaliby

Ozaneová se angažuje třeba v organizaci Zdravý záliv a sama založila Vessel Project, který se snaží propojovat lidi a celé komunity a pomáhat chudým stiženým v jihozápadní Louisianě dopady petrochemického průmyslu anebo třeba hurikánem, po kterém přišli o střechu nad hlavou.

„My jsme tu na začátku a na konci cyklu – trpíme dopady těžby a zároveň dopady změny klimatu, kterou fosilní paliva způsobují. Ale nejen to. Podobně je tu i hodně továren na plasty. A když se pak podíváte na naše pláže, jsou plné plastů. Snažíme se proto i skoncovat s plasty na jedno použití,“ popisuje Ozaneová.

Roishetta říká, že podle druhu zápachu jde poznat, ze které z mnoha okolních továren zrovna přichází | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Podle aktivistky jde také o rasovou otázku. Černošské komunity podle ní dopady krize trpí více.

„Týká se to tu hlavně chudých černošských komunit. Když jste černoši, hrozí vám klimatické a environmentální bezpráví víc. A taky tu pořád máme i ten klasický rasismus – ve Westlake ve čtvrti, kam chodí moje děti do školy, žije jediný běloch – a ten schválně vyvěšuje konfederační vlajku. Je to symbol – nemám vás rád, nechci vás tady,“ popisuje Ozaneová.

Nikdo tu nežije

Stojíme spolu teď o kus dál, uprostřed trosek bývalého města Mossville, kde taky bydleli převážně černoši. Vidíme tu dávno opuštěný veřejný bazén či dětské hřiště. Nikdo tu už nežije a ve vzduchu je cítit proč.

Válka na Ukrajině probudila byznys s LNG jako Frankensteinovo monstrum, říká americký aktivista

Číst článek

Roishetta říká, že podle druhu zápachu jde poznat, ze které z mnoha okolních továren zrovna přichází. Ten dnešní připomíná zkažená vajíčka. Je tu několik fabrik na PVC a k tomu rafinerie a také nákladové nádraží. Místní kvůli tomu byli často nemocní a nakonec už se tu nedalo žít vůbec.

„Hodlám bojovat za to, na co mám coby Američanka právo. Tedy dýchat čistý vzduch, pít nezávadnou vodu a zůstat přitom se svými šesti dětmi ve své komunitě. Naši předci se zbavili otroctví tím, že se organizovali. A já se díky tomu taky cítím silná. Slavíme i úspěchy, některé plány na další továrny zkrachovaly,“ říká Ozaneová.

Aktivistka Roishetta Ozaneová | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Válka jako záminka?

Na současný vývoj má podle ní vliv také válka na Ukrajině.

„Teď používají coby záminku válku na Ukrajině a jen v našem regionu navrhovali osm terminálů na zkapalněný plyn. Cílíme třeba i na banky. Tvrdí, že chtějí podporovat Afroameričany, jenže pak financují takové projekty. A lidem ve vaší zemi bych chtěla říct, že dokud se těžby fosilních paliv nezbavíme úplně, nebudeme v bezpečí nikdo,“ dodává místní obyvatelka a aktivistka.

„Hodlám bojovat za to, na co mám coby Američanka právo. Tedy dýchat čistý vzduch, pít nezávadnou vodu a zůstat přitom se svými šesti dětmi ve své komunitě,“ říká Ozaneová | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Roishetta tím naráží na klimatickou krizi, která se tu projevuje dramaticky. Mnoha lidem tu boří domovy stále ničivější hurikány. Lidé tu podle ní kvůli počasí a rozkolísanému klimatu trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Jakmile teď v červnu začne sezóna hurikánů, mnoho lidí popadnou úzkosti.

Téměř mrtvý byznys s LNG v Americe opět ožívá. Víří debatu mezi aktivisty, společnostmi a politiky

Číst článek

„Klimatický stav nouze, ve kterém jsme se ocitli, by vůbec neměl být politicky rozdělující otázkou. Je to problém všech. A lidi kvůli tomu denně umírají. Naše pobřeží stále víc pohlcuje oceán. A k tomu ty hurikány. Přirozenou obranou proti nim jsou mokřady, stromy, vegetace. Když ale zaslepení penězi všechno betonují, jak se to tu děje, o tu obranu nás připravují a ještě tím efekty hurikánů zhoršují,“ podotýká Ozaneová.

Svou roli v problému podle místní obyvatelky zastává také politická reprezentace.

„Prezident Biden vykládá, jak máme být brzy uhlíkově neutrální. Jak to chce dokázat, když schvaluje projekty jako v našem regionu terminál na zkapalněný plyn, který se bude roky stavět a pak může až třicet let fungovat? To nemůžeme dokázat,“ uzavírá Roishetta Ozaneová, matka šesti dětí a bojovnice proti petrochemickému průmyslu v oblasti Mexického zálivu.

Svou roli v problému podle místní obyvatelky zastává také politická reprezentace | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme