Füle: Důvěra v proces rozšiřování EU není mezi veřejností vysoká
Není to dávno, co jsme v Česku každým rokem na podzim s napětím očekávali, jaké vysvědčení nám a dalším adeptům na přijetí rozdá tehdejší komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen. Včera rozdával vysvědčení čtyřem dalším kandidátským zemím - Chorvatsku, Makedonii, Turecku a Islandu - současný komisař pro rozšíření Štefan Füle.
Nejlépe v hodnocení dopadly Chorvatsko a Island. Zejména v Záhřebu sledovali eurokomisařovo včerejší vystoupení s velkým očekáváním. Hodnotící zpráva nestanovila žádném datum přijetí Chorvatska do Unie a to, zda letošní hodnocení bylo poslední a vstupní rozhovory se uzavřou do konce letošního roku, bude podle Štefana Füleho záležet především na chorvatské straně.
„Já si myslím, že pokud dojde ke splnění všech podmínek, pokud budou ideální podmínky a Chorvati si to - jak se říká - odpracují, pak by to měla být poslední zpráva. Ale jeden z důvodů, proč jsme tentokrát nestanovili termín je, že takovým hlavním mottem toho ‚rozdávání vysvědčení‘ byla důvěryhodnost našeho přístupu k rozšiřování,“ řekl český eurokomisař na Rádiu Česko.
„Ve dvou předcházejících zprávách totiž Chorvatsko vždycky dostalo nějaký termín, ale ten se ukázal jako nerealistický. Chorvatsko je v té poslední zatáčce před cílovou páskou, ale ta bývá někdy nejsložitější. V tomto případě je to kapitola č. 23, která se týká justice a základních práv a svobod, a tam Komisi nejde ani tak o odškrtávání políček, jestli ten který zákon byl přijat nebo instituce vytvořena, ale jde o to, aby Chorvatsko dokázalo, že přijaté zákony přináší nějakou opravdu užitečnou změnu,“ doplnil.
S touto kapitolou podle jeho slov hodně souvisí i spolupráce Záhřebu s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu.
„Je to jedna z klíčových podmínek pro uzavření té kapitoly 23 ve smyslu zajištění plné spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem. Nakolik to bude nebo nebude problém, zase záleží na chorvatské straně. A záleží samozřejmě potom na hlavním žalobci, nakolik takovou spolupráci vyhodnotí,“ konstatoval Štefan Füle.
Zdá se, že dlouhou cestu do Evropské unie má před sebou ještě Srbsko. Přestože loni požádalo o členství v EU, hodnotící zpráva kritizuje jak stav soudnictví, státní správy a diskriminaci menšin. To je ostatně problém všech balkánských zemí, včetně mnohem lépe hodnoceného Chorvatska.
Nevalně dopadly také zprávy o pokroku v Albánii, Bosně a Hercegovině a Černé Hoře. Znamená to, že Evropská komise je nyní ke kandidátským zemím mnohem tvrdší než kdysi při hodnocení připravenosti Bulharska a Rumunska?
„Já jsem to říkal již na začátku, že tím hlavním mottem té zprávy v tomto roce je důvěryhodnost. Já myslím, že to je reakce na to, že důvěra v proces rozšíření mezi veřejností EU není tak vysoká, jak by si politici a určitě Komise přála.“
„A já si nemyslím, že ten správný přístup je investovat statisíce eur do nějakých kampaní. Myslím si, že ten správný přístup je v tom ukázat lidem, že ten proces se dokázal poučit z některých zkušeností z dřívějška a je teďka natolik důvěryhodný, že zajišťuje, že kterýkoliv kandidát, o jehož přijetí se jedná, je opravdu stoprocentně připravený, a ve stejnou dobu že je stoprocentně připravená i Evropská unie na jeho přijetí,“ zdůraznil komisař Štefan Füle na Rádiu Česko.
