Smrtonoš fentanyl. Američany sžírá drogová epidemie, může být ještě hůř?

Fentanyl. Jak moc se Spojené státy propadly do drogové závislosti? Jak moc je epidemie opioidů ve Spojených státech rozšířená?
Epidemie opioidů, obzvláště fentanylu, je ve Spojených státech silně rozšířená, i v Kanadě, a postihuje lidi ze všech společenských vrstev. Bez ohledu na věk, rasu, pohlaví nebo socioekonomický status. Fentanyl je totiž extrémně silný syntetický opioid, který se často mísí s jinými drogami, jako je například heroin nebo kokain, aniž by o tom uživatel mnohdy věděl. Toto míchání pak, právě kvůli jeho velké účinnosti, ještě více navyšuje riziko předávkování.

Opioidní epidemie se stále vyvíjí. Zatímco opioidy na předpis byly primárním problémem v raných stádiích, nezákonné užívání fentanylu a jeho různých analogů, tedy říznutých forem, se v posledních letech stalo hlavní příčnou úmrtí z předávkování. Tyto opioidy jsou často vyráběny nelegálně, tím pádem jsou mnohem účinnější než opioidy na předpis. Fentanyl je navíc sice levnější, ale asi padesátkrát silnější než třeba heroin. Tím, že se jím říznou jiné drogy, tak uživatelé často ani neví, že užívají drogu říznutou právě silným návykovým fentanylem.

Jak se užívá? Jak zhruba vypadá, jak funguje? Dá se to připodobnit k něčemu, co známe?
Fentanyl můžeme připodobnit například k heroinu. Je ale přimíchaný i v prášcích, takže člověk může užít prášek proti bolesti, a je tam. To se samozřejmě děje v momentě, kdy si lidé kupují prášky volně, ne na předpis, což ale dělá mnoho lidí v americké společnosti.

U fentanylu údajně stačí jen dva miligramy, aby se člověk předávkoval. Znamená to, že hranice, kdy to má analgetický účinek a kdy už opioidní, je velmi tenká? Je to vlastně analgetikum? Co to s vámi udělá?
Přesně tak, jen dva miligramy stačí k předávkování. I proto si třeba během pandemie covidu fentanyl vyžádal skoro 200 tisíc životů, a mohl za 70 procent úmrtí. Fentanyl je silné syntetické opioidní analgetikum, které působí tak, že se váže na opioidní receptory těla, především v mozku a míše. Proto je jeho primárním mechanizmem modulace vnímání bolestí a taky reakce, což pak vede k úlevě od bolestí. Úplně původně byl vyvinut, aby nahradil například morfium u pacientů s velkou bolestí, a byl využíván v nemocnicích. Mezi drogově závislými se využívá hlavně proto, že navozuje pocity euforie a relaxace. Tyto účinky pak přispívají k jeho zneužití a závislosti na něm. K vůbec nejnebezpečnějším účinkům ale patří respirační deprese, která zpomaluje rychlost a hloubku dýchání. To pak může být v případě předávkování životu nebezpečné.

Pomáhá k jeho šíření hlavně to, že je velmi levný? Za deset dolarů si dokážete všechny ty stavy, které jste popsala, navodit velmi snadno, rychle a opakovaně.
Cenová, ale i lehká dostupnost nelegálního fentanylu hraje v jeho rozšířeném užívání rozhodně významnou, možná tu největší roli. Přispívá k tomu ale několik faktorů. Je extrémně účinný v malém množství, takže pak mohou pašeráci drog vyrobit velké množství dávek s relativně malým množstvím drogy. Tato potence jim pak umožňuje zvýšit své zisky, což z fentanylu dělá atraktivní možnost pro nelegální výrobu drog, a vůbec jeho šíření. I samotná distribuce je pak nákladově efektivnější ve srovnání s jinými drogami, jako je například heroin. Proto je to tedy přitažlivá volba jak pro výrobce, tak pro uživatele.

Lék proti bolesti

Opioidová krize se ve Spojených státech začala šířit někdy od 90. let. Zmínila jste, že to všechno začalo opioidy na předpis. Kdy do toho vstoupil fentanyl?
Fentanyl byl poprvé syntetizován v roce 1960 belgickým chemikem Paulem Janssenem, který pracoval pro svou rodinnou farmaceutickou společnost. Objev a vývoj fentanylu byly původně součástí snahy vytvořit silný a účinný lék proti bolesti, který by byl používán v lékařských zařízeních. V nich se pak fentanyl začal od 60. let 20. století opravdu využívat. Zpočátku fungoval jako intravenózní anestetikum a byl cenným nástrojem například při chirurgických praktikách. Poprvé byl tedy ve Spojených státech užíván jako farmaceutický produkt.

Opioidovou krizi ve Spojených státech, která začala eskalovat v 90. letech a na počátku 21. století, fentanyl ještě více podpořil. Byl silným a účinným lékem proti bolesti v lékařském prostředí, ale na černém trhu se začaly objevovat jeho ilegální verze – analogy říznuté s heroinem, nebo i padělané pilulky na předpis. Tyto ilegální formy se pak dál vyráběly v tajných laboratořích, a prodávaly se jako pouliční droga. Vzestup užívání fentanylu opioidní krizi výrazně zhoršil.

To souvisí s tím – jak jste říkala na začátku –, že lidé mnohdy ani neví, že fentanyl užili…? Že se s ním pro svoji levnost dá řezat heroin, i různé prášky, kvůli čemuž se pak na něm stávají závislí i ti, kteří by drogy normálně nebrali, jenom si chtěli ulevit od bolesti.
Přesně tak. Tento problém je bohužel rozšířený a přispívá k závažnosti. Jedním z nejčastějších způsobů, jak jednotlivci nevědomky požívají fentanyl, jsou právě ty padělané pilulky na předpis, například na bolesti hlavy. To je potom samozřejmě velký problém.

Existuje skupina Američanů, která může být víc náchylná k předávkování?
Fentanyl v posledních letech přinesl významnou úmrtnost hlavně v etnických menšinách, mezi nimiž se rozšířil spolu s dalšími opioidy. Mezi těmito skupinami se fentanyl stal významným problémem a má vysoký dopad například na komunity původních národů Ameriky. Ty jsou totiž náchylnější k závislostem z důvodu přenosu transgeneračního traumatu, způsobeného více než pětisetletou kolonizací. Část odpovědnosti ale můžeme připsat i lékařům, kteří opioidy předepisují. V dlouhodobém horizontu trpí indiánské rezervace krizí duševního, i fyzického zdraví, a lékaři po opioidních léčbách často sáhli jako po nejjednodušším řešení. Napomáhaly jim i farmaceutické společnosti, které jsou nyní žalovány, protože byly opioidy dlouho legální a velmi snadno dostupné. Některé rezervace dostaly kompenzaci v řádu desítek miliard dolarů, které nyní využijí na vypořádání se s touto krizí.

Náchylné jsou ale i další skupiny obyvatel, převážně nízkopříjmové a marginalizované komunity, kde opět hrají roli socioekonomické faktory, chudoba, nedostatek přístupu ke zdravotní péči, což je v Americe obrovský problém. Problémové jsou samozřejmě i vzdělávací příležitosti, které k riziku přispívají.

Xylazin neboli zombie droga

Jak to dnes vypadá ve Filadelfii? To je totiž město, které je zamořené fentanylem.
Nejprve podotknu, že se fentanyl šířil z východu na západ. V dnešní době už je fentanylem zamořené každé větší město, takže už to bohužel není problém izolovaný ve Filadelfii, ale už to vypadá podobně třeba i v San Franciscu. Ve Filadelfii se ale momentálně rozvinula ještě silnější droga, takzvaný xylazin, což je veterinární sedativum. Je často označované jako tranq, nebo zombie droga, protože se po jeho užití v místě vpichu tvoří hnijící rány, zčernání a rozklad poté, co tkáň odumře. Toto sedativum se právě často míchá s čistým fentanylem. Lidé, kteří užívají třeba i ten fentanyl, opět mnohdy ani neví, že je xylazinem říznutý. Tranq jako sedativum uživatele uvede do stavu, kdy o sobě po dobu několika hodin prakticky neví, což může vést k nebezpečným situacím. Látka je navíc silně návyková, ještě více než fentanyl.

Tranq se nejvíc rozšířil právě ve Filadelfii, a Pensylvánie je tak i nadále státem s největším počtem uživatelů. Šíří se ale i dál, například do států Ohio nebo Severní Karolína – už 40 procent drog v těchto státech bylo říznutých právě tranqem. Ačkoli je tranq zatím problémem převážně ve východních státech USA, opět jsme svědky stejného posunu, jako v případě fentanylu, tedy postupného rozšiřování na západ.

Srocují se ti lidé, kteří jsou závislí na kombinaci xylazinu a fentanylu, na nějakých určitých místech?
Ano, a můžeme to vidět i na videích z různých sociálních sítí. Americká města mají většinou silnou koncentraci chudých a drogově závislých lidí přímo v centru. Nutno podotknout, že mají úplně jinou demografii – většina lidí středních a vyšších tříd žije na okrajích měst, tedy úplně opačně než je tomu v Evropě. Tím pádem se lidé bez domova srocují právě ve čtvrtích v centrech měst, kterým se pak obyvatelé vyhýbají. Je nutné říct, že většina lidí závislých na fentanylu nebo tranqu není nebezpečná. Hrozí třeba nějaká krádež, ale rozhodně nejsou schopni jakkoli ohrozit kolemjdoucí. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože v USA dlouhodobě pobývám.

V letech 2018 až 2021 stoupl počet případů úmrtí ve Spojených státech kvůli syndemii xylazinu a fentanylu z 260 na tři a půl tisíce, a patrně bude stoupat dál. Proč je ve Spojených státech tak snadné se k droze dostat?
Padělané léky, které napodobují třeba legitimní farmaceutické produkty, se často objevují jak na nelegálních internetových lékárnách, tak i na jiných neregulovaných zdrojích. Tím pádem je v dnešní době už poměrně jednoduché si drogu doslova objednat do své schránky. Ačkoliv americké orgány aktivně pracují v boji proti distribuci padělaných léků, jejich dostupnost se v USA rapidně liší v závislosti na mnoha faktorech, jako je přítomnost a bdělost regulačních úřadů, nebo rozšíření těchto nelegálních lékáren v závislosti na regionu. Opět, fentanylová krize postihuje třeba chudé čtvrti nebo i venkovské komunity. 

Není tedy na místě, aby americké úřady začaly více spolupracovat s ostatními státy v okolí, přes které se drogy do USA dostávají? Zejména asi Mexiko.
Je to tak, fentanyl se v dnešní době dostává především přes hranice Mexika, ale mexická společnost je zahlcená spoustou jiných problémů. Nutno připomenout silnou korupci, která zde panuje – drogové kartely mají v Mexiku velkou politickou moc. Výsledkem pak je, že je Mexiko ideální laboratoří pro výrobu fentanylu, i jeho následnou distribuci, a pravděpodobně jí bude i nadále. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se nechal slyšet, že krizi v USA nezpůsobily ani tak mexické kartely, jako spíš fakt, že v americké společnosti chybí důraz na rodinu, a je preferován silný individualismus. Podle něj chybí podpora, bratrství a láska. To jsou samozřejmě řeči, které jenom dále reflektují, co řekl dříve, když se snažil popřít, že mexické kartely fentanyl do USA pašují. To je fakt, který už popírat nemůže. Stručně řečeno, Obrador se vyhýbá spolupráci v boji proti kartelům, což má určitě souvislost s tím, že kartely jsou ti, kdo ve skutečnosti státu velí.

Týden povědomí o předávkování

Pokud se USA nedokáží dohodnout s Mexikem… Dělají něco? Prezident Joe Biden už na jaře oznamoval, že se na fentanyl víc zaměří. Vystupoval k tomu i v kongresu.

Mají jeho slova viditelný dopad?
Řekla bych, že viditelný bohužel ne. Biden se snaží fentanyl ještě více zviditelnit, což si myslím, že dělat nemusí. Každý Američan si je této krize vědom, pokud se občas projde po ulicích. Současná americká administrativa se ale rozhodně na krizi zaměřuje daleko víc, než ta předchozí. Třeba začátkem září Biden vyhlásil od 27. srpna do 2. září týden zvyšování povědomí o předávkování, hlavně fentanylem, aby zaměřil pozornost na devastaci, kterou nelegální fentanyl a další drogy působí. Během tohoto týdne pak jeho administrativa znovu potvrdila závazek fentanylovou epidemii porazit, dle jejich slov na památku těch, které jsme ztratili, a na ochranu těch, které ještě můžeme zachránit. Při této příležitosti také oznámili, že investují více než 450 milionů dolarů na posílení prevence, léčby a služeb podpory v zotavení a potlačení nezákonného obchodu s drogami. To je možná viditelné v některých komunitách, které tyto finance dostaly a začínají realizovat programy na zlepšení monitorování léků, nebo programy výměn injekčních stříkaček, podporu bezpečných postupů předepisování, nebo také přístupu k léku naloxon, který se používá při předávkování opiáty.

Je pomoc viditelná přímo v ulicích? Že byste ve filadelfských čtvrtích potkávala pracovníky, kteří by drogově závislým ošetřovali rány, nebo vyměňovali stříkačky? Existuje nějaká prevence na školách?
Ano, některé školy do svých osnov programy prevence začleňují. Studenty tak poučují o rizicích spojených s užíváním drog a se závislostí. Americký systém však bohužel nefunguje tak, že by federální vláda školám nařídila, aby takové programy dělaly. Je to tedy potom stát od státu, a dokonce i region od regionu, město od města, škola od školy. Ale ano, takové programy se už naštěstí zavedly. Co se týče té viditelné pomoci – nemůžu mluvit za Filadelfii, protože pobývám na západě, ale třeba v San Franciscu je pomoc na ulicích viditelná. Je tam spoustu pracovníků, kteří si často sami prošli opioidovou krizí. Jsou to dobrovolníci, kteří pracují pro ostatní, chodí po ulicích a poskytují všemožnou pomoc.

Máte z toho, co víte ze západu USA, pocit, že se daří nebo začne dařit držet fentanyl na uzdě? Nebo se epidemie bude šířit dál, třeba i mezi kontinenty?
Nechci být pesimistická, ale obávám se, že je fentanyl natolik silný a návykový, že je v tuhle chvíli těžké to zastavit. Zvlášť, když tu máme tranq, o kterém jsme mluvili, který teď řádí na východě USA. Jestli se rozšíří stejně, jako fentanyl, tak bude těžké tento posun zastavit. Dokud se nezmění americký zdravotní systém, tak si myslím, že Amerika nemá šanci se s touto epidemií potýkat.

Co se týče rozšíření mimo Severní Ameriku – fentanyl se rozšířil i mezi kontinenty, ale jeho prevalence a dopad se v jednotlivých regionech výrazně liší. Místní faktory, včetně drogové kultury, socioekonomických podmínek a právě zdravotní infrastruktury pak mohou ovlivnit rozsah, v jakém se fentanyl stane problémem veřejného zdraví v konkrétní oblasti. V případě České republiky jsem ale optimistická. Myslím, že máme dobré podmínky pro to, abychom se s jakoukoli opioidní krizí, která by teoreticky mohla nastat, dokázali potýkat.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, youtubových kanálů Fox Business, NBC News, Sky News, CBS Evenings News, Andrés Manuel López Obrador, PIX11 News, PBS NewsHour a  sociální sítě X – TexasPicsDocs.