Polská armáda měla před volbami zásobovat čerpací stanice Orlen. Ty uměle snižovaly cenu
Vloni před parlamentními volbami v říjnu zalila Polsko tzv. epidemie poruch čerpacích stojanů. Kvůli uměle nízko drženým cenám na stanicích Orlen začalo docházet palivo a vláda povolala na pomoc armádu. Ministerstvo obrany v novém složení teď loňskou událost vyšetřuje a podle předběžných vyčíslení pomoc státnímu podniku se zásobováním armádu vyšla na miliony korun.
Analytici trhu s palivy tvrdí, že státní petrochemická společnost Orlen, tehdy ovládaná přes Daniela Obajtka ze Strany právo a spravedlnost (PiS), držela uměle nízké ceny. Litr benzínu byl tehdy pod šest zlotých, to je v přepočtu kolem 30 korun.
Na mnoha stanicích potom začalo palivo docházet kvůli velkému zájmu lidí. Dělo se to i na stanicích Orlen, zvlášť na malých stanicích, kterým se v tu chvíli nevyplácelo nakupovat a prodávat. Mnoho malých soukromých čerpacích stanic tím buď utrpělo velké ztráty, nebo úplně zbankrotovalo.
Orlen na zásobování svých stanic požádalo o pomoc a tehdejšího ministra obrany Mariusze Blaszczaka. Ten nechal vyčlenit 9 až 25 vojenských vozidel denně na zásobování stanic palivem.
Vláda nejprve nasazení armády do zásobování Orlen popírala. Z dosavadního šetření ale vyplývá, že pomoc byla poskytovaná mezi 6. a 27. říjnem. Přitom volby byly 15. října.
Redakce deníku Věc společná vypočítala škody způsobené armádě. Počítala například i se spotřebovaným palivem cisteren, s platy řidičů a s náklady na udržování a zajištění armádních vozů. Nejméně tak celá akce stála 160 tisíc zlotých, tedy asi milion korun. Škody se však mohly vyšplhat až na 400 tisíc zlotých, tedy zhruba 2,5 milionu korun.
Orlen tyto náklady nezaplatil. Podle mluvčí petrochemického gigantu Edyty Olkowicz armáda pomáhala v rychlejším zásobování a nebyla to první akce svého druhu. Pomoci armády Orlen využil například už v létě při hustém provozu. Údajně tedy nešlo o nic neobvyklého.
Podle bývalého šéfa operačního střediska ministerstva obrany a blízkého spolupracovníka někdejšího ministra Blaszczaka, Mateusez Kurzejewského, nešlo o komerční akci. Vše bylo v souladu se zákonem. Armáda poskytovala podporu stejně, jako to dělala při pandemii, navíc to celé bylo pojato jako cvičení. To znamená, že se jednalo o akci, za kterou se běžně armádě neplatí.
Původ paliva
Už v minulosti deník Věc společná upozornil na to, odkud armádou dovážené palivo pocházelo. Podle deníku ale třeba i europoslance z občanské koalice Krzysztofa Brejzy existují důkazy, že palivo pocházelo ze státních strategických rezerv.
Špionáž placená z fondu na pomoc obětem. Polská vláda PiS sledovala opozici i vlastní členy
Číst článek
Spekulovalo se o tom už v době krize zásobování neboli ‚pandemie, poruch čerpacích stojanů’.
Vláda i Orlen čerpání ze strategických zásob odmítala. Měla by se tím teď zabývat Agentura pro vnitřní bezpečnost i kvůli tomu, že vláda nechala narušit zásoby, které mají být ale jinak aktivovány pouze v případě krize nebo války.
Audity vlády
Současná vláda, kterou vede Donald Tusk, provádí audity ve státních podnicích, na ministerstvech, ale i u velkých investičních projektů. Audit se týká právě i toho možného zneužití armády před parlamentními volbami.
V případě Orlenu se vyšetřováním podnikové politiky posledních let zabývá prokuratura. V čele společnosti tehdy stál Daniel Obajtek, kterému se přezdívá Zázračné dítě PiS.
Hlavním objektem zájmu vyšetřování je fůze Orlenu s Lotosem, což byla další petrochemická polská společnost. Obajtek obě firmy sloučil, ale přitom prodal Saudské Arábii nejmodernější rafinerii v zemi. Jak se zdá, udělal tak za zlomek její skutečné hodnoty. Zároveň také prodal čerpací stanice maďarskému MOL. Vláda se teď zabývá tím, jestli náhodou ještě nedošlo k finančnímu úniku.
