Tři největší frakce v europarlamentu v posledních letech shodně řešily potíže se členy ze střední Evropy. Maďarský Fidesz Viktora Orbána před dvěma lety opustil lidovce, slovenský Smer Roberta Fica má dlouhodobé spory se socialisty a ANO Andreje Babiše nyní dostalo od evropských liberálů důtku. Na evropské scéně sice jejich zástupci vystupují konstruktivně, problém je často v jejich domácích projevech.

Praha/Bratislava/Budapešť 6:00 10. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Liberály vyprovokovala Babišova účast na květnové konzervativní, národovecké a euroskeptické konferenci CPAC v Budapešti, kterou organizoval maďarský premiér Viktor Orbán.

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a její parlamentní frakce Renew, kam patří ANO, je proevropská, podporuje evropskou integraci a hlásí se k ochraně menšin a klimatu.

Babiš na konferenci ale zkritizoval Green Deal, varoval před zničením evropského průmyslu nebo uvedl, že EU už není organizací propagující volný pohyb zboží, lidí a myšlenek a nazval ji „zaostalým skanzenem“.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

„Žádný člen naší politické rodiny by neměl sdílet pódium s tímto davem. Je to neslučitelné s členstvím ve straně ALDE a Renew Europe,“ uvedla nizozemská europoslankyně Sophie in 't Veldová ze strany D66. Babiše kritizovali i zástupci maďarského hnutí Momentum.

„V Babišově projevu nezaznělo nic, co by nebyla pravda,“ zastal se stranického šéfa pro Deník N europoslanec ANO Ondřej Knotek.

‚V projevu o mně lhali.‘ Babiš odmítá kritiku ALDE, podle něj vzešla z iniciativy maďarské opozice

Číst článek

Naopak stínový ministr zahraničí a domácí poslanec ANO Jaroslav Bžoch vystupoval před kongresem opatrně. Obával se, že mu Babišův výstup mohl uškodit při kandidatuře na místopředsedu ALDE.

Na konci května na kongresu ALDE ve Stockholmu skutečně Bžoch zvolen nebyl, frakce navíc udělila ANO důtku. Oznámila, že bude prověřovat jeho věrnost liberálním hodnotám, posoudí jeho členství a do té doby nebude Babiše zvát na své akce.

„Názory obecně vyjadřované na akcích CPAC žádným způsobem nereflektují základní hodnoty strany ALDE a jejích členů,“ oznámilo ALDE.

Od té doby, co Bžoch neproměnil šanci stát se místopředsedou ALDE, mlčí. Pro iROZHLAS.cz uvedl, že se k tomu nebude vyjadřovat, dokud se v rámci hnutí ANO neshodnou na dalším postupu.

ANO přináší frakci pět z celkem 101 europoslaneckých křesel, což je čtvrtý nejvyšší počet. Hlavní slovo má u evropských liberálů 23členná francouzská delegace vedená stranou Renaissance prezidenta Emmanuela Macrona, který s českým expremiérem udržuje blízké vztahy.

Hnutí do liberální frakce přivedl v roce 2014 Pavel Telička. Tehdy se domníval, že pomáhá budovat liberální hnutí, dnes už ale vidí ANO jinde. „Došlo k výraznému posunu od liberálního směřování. Ne náhodou je dnes elektorát ANO zcela odlišný od toho, kterému jsme tehdy chtěli nabízet řešení,“ říká dnes.

Catch-all, konzervativní, či snad liberální? Ani politici ANO se na směřování neshodnou

Číst článek

Jak pro iROZHLAS.cz poukazuje politolog Vít Hloušek, ANO na půdě europarlamentu funguje poměrně v souladu se svou liberální frakcí. „Když se podíváme na to, kdo za ANO doteď v europarlamentu seděl, tak to jsou všechno v podstatě lidé, kteří z evropského liberálního mainstreamu nevybočují,“ popisuje.

Telička před lety přivedl ANO k liberálům i proto, že tam tehdy nebyl žádný přetlak. U lidovců bylo z českých stran plno, u socialistů je ČSSD a ostatní frakce nejsou tolik významné.

Postupem času ale začalo docházet ke třenicím mezi evropským a domácím pohledem ANO. „S tím, jak se Babiš politicky měnil, začalo vzrůstat i napětí mezi ním a celou frakcí, dlouhodobě bylo pnutí mezi ním a belgickým europoslancem Guyem Verhofstadtem, který ALDE v letech 2009-2019 vedl,“ popisuje Hloušek.

Nelidovecký Fidesz

V neshodách s evropskou stranou a frakcí Babiš jakoby napodoboval svého velkého spojence a přítele Viktora Orbána. V březnu 2021 skončilo 17leté členství jeho strany Fidesz v Evropské lidové straně, poslední roky už ale byl jednou nohou na odchodu.

Sex, lži a covid v Bruselu: v kauze Józsefa Szájera jde o mnohem víc než o papalášství, vysvětluje zpravodaj

Číst článek

Jeho 12 europoslanců nakonec lidoveckou frakci opustilo ještě předtím, než by z ní byli vyloučeni. Šlo o vyústění několikaletého vnitřního sporu v největší europoslanecké skupině, zda má v jejích řadách Fidesz místo.

Z původně liberálního a středolevého hnutí se za dlouhé roky v maďarské politice stala národně konzervativní strana na kraji politického spektra vládnoucí Maďarsku silnou rukou.

Kvůli svému politickému stylu vede Orbán dlouhé roky válku s evropskými institucemi. Je kritizován za omezování plurality médií, nezávislosti justice, činnosti univerzit či nevládních organizací.

Pro změnu interních pravidel lidoveckého europoslaneckého klubu, který měl umožnit vyloučení Fideszu tehdy hlasovali i čtyři z pěti Čechů.

„Už pět let volám po tom, že tento stav není udržitelný, že je to diskreditující,“ řekl tehdy například europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer. Pro hlasoval i Jiří Pospíšil (TOP 09), Stanislav Polčák (STAN) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Jedině druhý z lidovců Tomáš Zdechovský byl proti.

Europoslanci Fideszu se podle něho od linie evropských lidovců nelišili zdaleka tolik, jak to prezentovali někteří kritičtější kolegové. Stejně jako část zejména německých poslanců podotkl, že evropští lidovci měli uvažovat pragmatičtěji a předejít tomu, aby se Fidesz přiblížil skupinám na kraji pravé části parlamentního spektra či vytvořil vlastní frakci.

Prakticky celé nynější volební období se Orbán snaží nalézt spojence pro vytvoření nové frakce. Například s dřívějšími polskými spojenci z vládního Práva a spravedlnosti se neshodnou na přístupu k Rusku. Zájem by mohl mít i o ANO. K větším přesunům ale nejspíš bude docházet až po příštích eurovolbách v květnu 2024.

Příliš radikální Smer

Třetím do středoevropské party je slovenský expremiér Robert Fico a jeho strana Smer, která vede dlouhé roky velké spory s frakcí evropských socialistů. Už v říjnu 2006 jí bylo pozastavené členství. Důvodem tehdy bylo, že Fico si ve své první vládě vybral za koaliční partnery nacionalisty ze Slovenské národní strany (SNS) a HZDS Vladimíra Mečiara.

Fico nikdy moc nepomohl lidem, kteří ho volí. V tom se liší od Babiše, vysvětluje sociolog Želinský

Číst článek

Hlavně charakter SNS se podle tehdejších špiček evropských socialistů „neslučuje se sociálnědemokratickými hodnotami včetně respektování práv menšin a demokracie“.

V únoru 2008 se mohl Smer vrátit. Za Ficova prvního kabinetu Slovensko dokonce přijalo jednotnou evropskou měnu euro. Plnohodnotné členství pak Smer získal v prosinci 2009. Klíčem byla přímluva tehdejšího lídra ČSSD Jiřího Paroubka.

Jenže už o necelých šest let později měl Smer opět problém, a to v souvislosti s tím, že Fico odmítal kvóty na přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy, za což čelil kritice z nedostatku solidarity. Část frakce tehdy opět volala po pozastavení členství Smeru.

A v poslední době se tyto hlasy ozývají ve větší míře potřetí. Důvody jsou další sbližování s krajní pravicí, postoj k válce na Ukrajině, vyhrocené rétorika a celkový posun z dřívějších pozic až k okraji politického spektra.

Pro definitivní zpřetrhání vazeb by mohlo mluvit i to, že je na Slovensku stále relativně nová strana Hlas Petera Pellegriniho, která se odštěpila od Smeru a na rozdíl od stále radikálnějšího Fica zastává postoje blízké sociální demokracii.

Charanzová, nebo Dostálová. Potenciální jedničky do eurovoleb reprezentují odlišná křídla hnutí ANO

Číst článek

„Jak v případě Orbána, tak Fica to evropským stranám a frakcím vždy strašně dlouho trvá. Všimněte si, kolik různých ústupků jim povolí, jen aby nemuseli oslabit o jejich europoslance,“ popisuje politolog Hloušek.

Pragmatismus nad ideologií

U evropských frakcí totiž do velké míry převažuje pragmatismus nad ideologií. „Liberálové zavírají nad některými Babišovými excesy oči, teď to ale přehnal, protože vystoupením na konferenci CPAC se dostal na úplně jinou ideologickou notu,“ říká Hloušek.

Z ankety mezi politiky ANO vyplynulo, že by v liberální frakci chtěli zůstat. Podle Hlouška je to pochopitelné, protože pragmatismus velí, že největší smysl má být členem jedné ze tří velkých skupin – u lidovců, socialistů nebo liberálů. „Díky tomuto členství se snadno dostanou do pozic ve vedení výborů, místopředsedů parlamentu a má to i vlivové benefity.“

Nakonec se brněnský politolog zamýšlí nad tím, zda náhodou není Babišovi jedno, v jaké frakci v europarlamentu jeho hnutí je. „Domnívám se, že pro něho evropská politika nebo europarlament výraznější dimenzi nepředstavuje,“ uzavírá Hloušek.

Rozvod ANO a liberálů dnes tak není na pořadu dne, do voleb zbývá 11 měsíců a dá se očekávat, že až po nich dojde k velkému přeskupování.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít