Zrušení změn času? Nejblíž je Polsko, jde ale špatnou cestou, říká europoslanec Svoboda
V noci na neděli se změní čas, ve tři hodiny v noci se posunou hodinky zpět na 02.00 a noc se tak o hodinu prodlouží. Změny času mají ale řadu odpůrců. Aktuálně proti nim brojí polští lidovci a o tématu se znovu mluví i na celoevropské úrovni.
Letní čas se vrátí se vrátí po pěti měsících. Podle odpůrců narušují změny času lidem vnitřní biorytmy a nepřináší žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.
Bude mít Polsko jednotný čas? Poslanci ho chtějí od roku 2018, naráží ale na pravidla Evropské unie
Číst článek
Proti časovým posunům je i bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, která je známá výzkumem biorytmů.
Pokud je nutné změnu času udržovat, měla by podle ní přijít později. „Když se letní čas zaváděl, trval od května do září. A to má logiku,“ uvedla v srpnu ve vysílání Radiožurnálu.
„Náš den trvá 16 hodin, protože si doplňujeme to přirozené světlo umělým. Když je den dlouhý, je člověk vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se doba intenzivní psychické aktivity,“ dodala.
Nekonečné diskuse utne Polsko?
Střídání letního a zimního času opakovaně vyvolává diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda jsou vůbec k něčemu dobré. Čas od času se objeví iniciativy za zrušení změn.
Nejblíže prosazení takové změny je teď pravděpodobně Polsko. Tamní Polská lidová strana (PSL) s iniciativou zrušení změny času přišla na začátku letošního roku.
„I když se jedná o protiprávní záležitost, možná že to komise správně pochopí jako nátlak ze strany členského státu, aby v této věci začala konat.“
Pavel Svoboda (europoslanec o polském návrhu zákona)
Návrh zákona, který by nastálo zavedl v zemi letní čas, prošel před několika týdny do druhého čtení v dolní komoře parlamentu. Podporu si v parlamentu nepočetní lidovci získali i od polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost.
„Změna času nemá vliv na úspory elektrické energie, tak jak v minulém století. A zároveň má negativní vliv na lidské zdraví,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz důvody pro změnu mluvčí PSL Jakub Stefaniak.
Dodal, že Polsko o věci paralelně jedná i na evropské úrovni. „Jsme zvědaví na to, jestli bude Polsko vzorem pro další evropské státy. Může se stát, že takové iniciativy se objeví v dalších národních parlamentech a změna se tak bude týkat většiny Evropy.
„Máme ještě rok na to, abychom to prosadili na unijním fóru. Prezentujeme to téma na fóru Evropského parlamentu. Chceme přesvědčit představitele dalších států, aby schválili podobný zákon,“ říká Stefaniak.
Polský způsob povede k chaosu
Takovou iniciativu ale nepodporuje český europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL. Ten předsedá neformální skupině europoslanců, která chce střídání času zrušit.
„Polsko by ale jednostranným zrušením střídání času porušilo evropskoprávní závazek. Podle směrnice totiž přeneslo tuto pravomoc na Evropskou unii,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Svoboda.
„Je celoevropským zájmem mít jeden časový režim. Když se to rozdělí zpátky, v dopravě to způsobí chaos.“
Podle Svobody by tak Poláci měli usilovat o změnu evropské směrnice 2000/84, která upravuje střídání času pro celou unii jednotně. „I když se jedná o protiprávní záležitost, možná že to komise správně pochopí jako nátlak ze strany členského státu, aby v této věci začala konat.“
„Komisi na tento problém upozorňujeme řadu let, nic se ale nedělo. Teď jeden stát ztratil trpělivost,“ řekl dál Svoboda pro iROZHLAS.cz.
Svobodova skupina
Skupina europoslanců ve středu zahájila sběr podpisů poslanců pod návrh rezoluce, která by komisi vyzvala ke změně „časových předpisů“. Iniciativu podpořili kromě Svobody i další lidovečtí poslanci: Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský.
V Česku se bude dál střídat letní a zimní čas. Zrušení ve vládě neprošlo
Číst článek
Česká vláda schválila loni v říjnu nařízení, podle kterého bude letní čas zaveden i v příštích pěti letech.
V Česku je výrazným odpůrcem letního času například senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který chce v rámci iniciativy For Only One Time oslovit Parlament peticí pro zrušení střídání času.
Podpisy hodlá sbírat do té doby, než jich získá alespoň 10 000. Šilar má mandát senátora do roku 2022.
