Teenageři z Ukrajiny věří v návrat domů, a neučí se proto česky. Začlenila se jich u nás jen třetina
Mladiství z Ukrajiny oproti menším dětem výrazně zaostávají v zapojení do kolektivu v Česku. Upozorňuje na to červnová studie PAQ Research. A kvůli jazykové a kulturní bariéře se s nimi dosud nedařilo navázat kontakt ani nízkoprahovým službám. V Praze to teď mají změnit takzvaní interkulturní asistenti, kteří pocházejí z Ukrajiny. V hlavním městě jich bude působit až 15.
Jako rodilí mluvčí mají interkulturní asistenti ukrajinské děti a teenagery snadněji oslovit a díky volnočasovým aktivitám zlepšit jejich začlenění.
Jednou z nich je i Taťána, která s mladistvými Ukrajinci vyrazila ze strahovských kolejí, kde bydlí, na nedaleké koupaliště. „Snažíme se navázat kontakt a důvěru. Komunikujeme na všechny strany, které ty děti zajímají,“ říká. Za nedlouho se s nimi vydá na koupaliště Petynka.
Ukrajinské děti na koupaliště doprovodila i Petra Káčírková, koordinátorka z projektu České asociace streetwork. „Projekt by měl přinést to, že by se měly nakontaktovat děti a mladí lidé, kteří sem přišli z Ukrajiny a ještě nejsou nijak zasíťovaní v žádných službách a nevědí ani, že si mohou o nějaké poradenství říct,“ popisuje Kačírková.
Plzní prošel neohlášený protiukrajinský pochod. ‚Táhněte domů,‘ vykřikovala téměř stovka účastníků
Číst článek
Interkulturní asistenti dochází nejen na strahovské koleje. Jeden působí také v nízkoprahovém klubu Pacifik v Praze 14. Interkulturní asistent rozdává dětem letáčky a snaží se je navázat, aby sem začaly chodit. „Chodí s tím i po ubytovnách nebo když potká v terénu nějaké ukrajinské partičky,“ říká vedoucí Pacifiku Barbora Janurová.
„Zatím se nám bohužel podařilo navázat kontakt pouze s děti, které jsou na základní škole, ale víme, že tady mají starší sourozence, kteří by měli chodit na střední školu. Ale vlastně stále věří, že se budou moci vrátit zpátky na Ukrajinu, takže se odmítají učit český jazyk, odmítají poznávat nové lidi a víc se začleňovat. To považujeme za velký problém, který by mohl dále vyústit v nějaké sociální problémy jako nárůst kriminality nebo špatný psychický stav této části obyvatelstva,“ vysvětluje Janurová.
„Když máme na škole třeba 300 nově příchozích ukrajinských dětí, tak každý má minimálně jednoho sourozence, který je starší patnácti let, takže se děsíme toho, kolik jich tu vlastně je a že s nimi nikdo nepracuje, nekomunikuje a vůbec se o ně nestará,“ říká.
Plzní prošel neohlášený protiukrajinský pochod. ‚Táhněte domů,‘ vykřikovala téměř stovka účastníků
Číst článek
Průzkum PAQ Research
Podle červnové studie PAQ Reserach je pro začlenění do kolektivu důležitá nejen docházka do školy a znalost českého jazyka. Překážkou může být například i bydlení na ubytovnách nebo hotelech, kde jsou více izolování od českých vrstevníků, potvrzuje analytička PAQ Reserach Martina Kavanová.
„Proto je potřeba je podpořit například nabídku volnočasových aktivit a kurzů češtiny, aby se předešlo jejich dlouhodobému vyloučení a zlepšili se příležitosti k jejich realizaci v Česku,“ udává Kavanová.
Červnová studia PAQ Reserach které se účastnilo více než 700 domácností, upozorňuje na to, že dobře začlenit se zatím dokázala zhruba třetina mladistvých. Zatímco u menších dětí míra integrace od konce roku narůstá, u mladistvých tomu tak není.
