Případ Aničky: Od soudkyně nic o pokusech o sebevraždu nezaznělo, tvrdí reportérka

Praha 23. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Popišme bez konkrétních detailů, o co v daném případě jde. Mám za to, že muž z Vyškovska dlouhodobě znásilňoval svou nevlastní nezletilou dceru, snad si ji u toho měl i natáčet.
Je to případ sexuálního násilí v rodině. Dívka žila s matkou, sourozenci a s matčiným přítelem. Podle pravomocného rozsudku začalo v březnu 2019 znásilňování, kterého se dopouštěl partner její matky, a trvalo až do června 2022. Dívka na začátku ještě nebyla plnoletá a pokračovalo to, i když už jí bylo 18 let. Podle rozsudku se jí tyto věci děly až pětkrát týdně. Video a fotky, které její nevlastní otec měl, potom využíval k tomu, aby ji vydíral a aby v tom pokračovala, což je paradox, protože je to důkaz proti němu. Dívka potom udělala zpověď pro iniciativu Pod svícnem ve sbírce, která na ni byla na platformě Donio. Říkala, že jí matčin přítel vyhrožoval, tvrdil, že jí nikdo neuvěří, a proto se nechtěla nikomu svěřovat. Pomohla jí až třídní učitelka, která jí nabídla, že s ní půjde všechno ohlásit na policii. 

Takže v nějakém hrubém propočtu mělo ke znásilnění dojít více než dvěstěkrát, jestli to dobře počítám. 
Dívka tvrdí, že to bylo ještě častější, než je v rozsudku. 

Proč za něco takového dá odvolací soud, Krajský soud v Brně, pachateli jen podmínku? 
Jednou z polehčujících okolností bylo, že se dotyčný muž přiznal. Odvolal se kvůli výši trestu a požadoval mírnější, podmíněný trest. 

Okresní soud ve Vyškově mu původně vyměřil tříleté vězení. 
Je to tak. Bylo to znásilnění ve druhém odstavci, takže byl ohrožený trestní sazbou dva až deset let. V případě, že je někomu ukládaný tříletý trest, tak může být i podmíněný. Soud řekl, že má několik argumentů, proč se rozhodl trest snížit. Jedním z nich bylo to, že se muž staral o rodinu. On potvrdil, že to rodinou otřáslo. Stále žije s matkou znásilňované dívky, jejími sourozenci a s její matkou má i společné malé dítě. Tvrdil, že měli velké problémy s bydlením, že musí zaopatřit rodinu, chodit do práce a že kdyby byl ve vězení, tak by to byl trest i pro jeho rodinu. Soud dospěl k závěru, že je to hraniční případ a zhodnotil osobní situaci, kterou muž popisoval. Soudkyně, Mária Petrovková, řekla, že věří v možnost jeho nápravy a že mu chce dát příležitost, aby ukázal, že šlo jenom o vybočení z jeho běžného života. Později se v médiích ukázalo, že situace možná není taková, jak muž popisoval u soudu. Jeho partnerka, matka oběti, řekla, že jako rodina nežijí a že jí podmínky zatím neumožňovaly partnera opustit. Polehčující okolností bývá třeba i to, že odsouzený nebo obžalovaný hradí odškodné, ale to se v tomto případě nestalo. Muž má dívce zaplatit 300 tisíc korun a u Krajského soudu v Brně přiznal, že zatím tuto situaci nijak neřešil, a řekl, že je pro něj prioritou postarat se o rodinu. 

Potvrdím, co jste říkala, protože jsem slyšel výpověď oběti pro Českou televizi, kde mluvila o tom, jak moc je rozsudek nespravedlivý. Řekla, že se po verdiktu znovu pokusila o sebevraždu, že otčím s její matkou stále žije, ale že ona nemá peníze na to, aby se odstěhovala. 

Chápu správně, že zajištění rodiny, tedy argument toho, že když půjde do vězení, tak rodina na tom bude ještě hůř než teď, mělo být nakonec to, proč soudkyně, respektive tříčlenný soudní senát rozhodl, že verdikt bude mírnější? 
Zásadním důvodem byla ještě jedna věc, a to znalecké posudky z oboru psychiatrie a psychologie. Tříčlenný senát, složený ze dvou žen a Miroslava Nováka v jeho čele, se hodně odvolával na závěry psychologů a psychiatrů. Podle znalců znásilňování nemělo na dívku zásadní dopad. Naštěstí přesně to řekla soudkyně Mária Petrovková v odůvodnění a také zmínila, že podle znalců údajně je velká pravděpodobnost, že dívčiny obtíže úplně zmizí.

Posudky byly dva, psychiatrický a psychologický. Týdeník Respekt zveřejnil článek, ve kterém jeden z dotyčných znalců popřel, že by se v jeho posudku objevovaly závěry, které soudní senát citoval. Myslím, že v pořadu 168 hodin České televize se objevili oba znalci a oba tvrdili totéž.

Byla jsem u soudu a oni nevypovídali, nebyli u soudu prvního stupně ve Vyškově vyslýcháni, a to čistě proto, že obžalovaný se přiznal, takže k těmto krokům už nedošlo. Oba znalci tvrdí, že takto to v posudcích nenapsali, nicméně i v rozsudku soudu prvního stupně, tedy Okresního soudu ve Vyškově, zaznívá věta, že muž dívce způsobil psychickou újmu mírného charakteru. Takto je to tam napsané. Později přitom vyšlo najevo, že když soud v tomto případě loni v srpnu rozhodoval, tak dívka už byla hospitalizovaná na psychiatrii, měla nějaké problémy. Sama později mluvila nejen o pokusech o sebevraždu, ale také o sebepoškozování. Uvidíme, co se objeví v písemném odůvodnění rozsudku, ale toto se neřešilo ani u soudu prvního stupně, respektive to nebylo zohledněno.

To, že se žena opakovaně pokusila o sebevraždu, krajský soud zohlednil, nebo ne?
Byla jsem u odvolacího soudu v Brně, takže můžu s čistým svědomím říct, že za celou dobu nic o sebepoškozování ani o pokusech o sebevraždu z úst soudkyně nezaznělo. Všichni teď čekáme na písemné vyhotovení rozsudku, kde bývají důvody rozvedené podrobněji. Je možné, že tam se to objeví.

Zmocněnec poškozené upozorňuje, že mohlo dojít ke špatné interpretaci závěru znalců. Tomu by napovídalo i to, že oba znalci popírají, že se v jejich závěrech objevila věta, kterou soud citoval. Víme něco o tom zda, tyto domněnky můžou mít reální základ?
To se také uvidí až podle písemného vyhotovení rozsudku. Vzhledem k věku oběti je možné, že bude do značné míry anonymizovaný, takže není jisté, co všechno se dozvíme. Nicméně znalci to shodně popírají. Zároveň jeden z nich, myslím, že to byl psychiatr Petr Nedoma, úplně původně, když se ho novináři ze Seznam zprávy dotazovali, odpověděl, že se nebude vyjadřovat kvůli dívčinu věku a že si tento konkrétní případ nepamatuje. Předpokládám, že si ho musel nějakým způsobem osvěžit. Jak zaznělo v jeho vyjádření, dělá hodně posudků.

Systémový problém?

Není to tak dávno, co jsme ve Vinohradské 12 řešili jiný případ znásilnění. Šlo o muže z Břeclavska, který za opakované znásilňování několika chlapců dostal podmínku. Taky to bylo rozhodnutí Krajského soudu v Brně a taky se potom zvedla velká vlna reakcí. O kolika dalších podobných případech víme?
Intenzivně se tomu věnuje spolek Bez trestu, který zveřejňuje verdikty v anonymizované podobě. Udělala jsem velmi krátký výběr z toho, co jsem přečetla. Byly to podmínky za případ znásilnění, které se opakovalo jednaosmdesátkrát, za znásilnění a týrání partnerky, případ, kdy tři studenti znásilnili dívku, znásilnění dívky pod 15 let, za které padla podmínka, a další podobné tresty. Spolek vychází z dat aplikace jaktrestáme.cz, která má zdroje přímo z Ministerstva spravedlnosti, a vyplývá z toho, že zhruba polovina případů končí podmínkou. Tresty se zabývaly i brněnské socioložky Petra Havlíková a Iva Šmídová z Masarykovy univerzity, které dělaly analýzu pro organizaci proFem, ale zveřejnily její výsledky. Měly 556 rozsudků okresních a krajských soudů a zjistily, že přestože trestní sazba v případě znásilnění dítěte mladšího patnácti let je 5 až 12 let, tak v praxi soudy ukládají tresty 3 až 8 let, a jak už zaznělo, v případě tříletých trestů můžou dát trest podmíněný. Socioložky potom blíž zkoumaly asi 70 odsuzujících rozsudků, zabývaly se argumenty, jak je soudy a senáty odůvodňovaly, a zjistily, že v praxi soudů se často objevuje zlehčování násilí, popírání negativních dopadů na psychiku obětí nebo i obviňování obětí a omlouvání pachatelů. Pro příklad uvedu, že se to týkalo třeba opakovaného análního znásilnění jedenáctileté dívky. V rozsudku se objevila formulace, že to bylo jednorázové vybočení z jinak řádného života pachatele. 

I u muže z Břeclavska se prý mělo jednat o exces. Vím, že tehdy došlo k dohodě o vině a trestu, rozebírali jsme to s advokátkou Lucií Hrdou ze spolku Bez trestu, která mluvila o tom, že tyto dohody by se neměly ukládat nebo že je třeba zvážit, zda je ukládat v takovýchto případech. Když se bavíme o tom, kolik podmínek se za podobné případy vydá, tak nejedná se o nějaký systémový problém v české justici? Nemělo by toto být trestáno přísněji? 
Zaznívá to z úst odborníků z různých oblastí velmi často. V souvislosti s aktuálním případem z Vyškovska je to opět velmi výbušné téma. Chyby v trestání vidí jak neziskovky, například Bez trestu, Pod svícnem, Centrum LOCIKA, ale také někteří psychologové a psychiatři, kteří se zaměřují i na to, jaký dopad to může mít pro další oběti nebo potenciální oběti do budoucna. Říkají, že oběti může odradit od ohlášení znásilnění a jakékoliv sexualizovaného násilí, když podobné případy končí tak, že pachatel dostane podmínku a oběti na něho můžou narazit. V případě dívky z Vyškovska se s ním může normálně potkat při návštěvě maminky. I vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková řekla, že z prozatímních zveřejněných informací to vnímá jako nějaké selhání systému, a že by se to mělo řešit. Nedůvěra v systém se asi projevuje i v ohlašování znásilnění, protože analýzy mluví o tom, že oběti nahlásí na policii pět, některé zmiňují osm procent všech případů znásilnění, které se v Česku stanou. Zmínila bych ale i jakýsi hlas veřejnosti, protože v komentářích na sociálních sítích, ale třeba i pod zmíněnou sbírkou Donio pro dívku z aktuálního případu, lidé vyjadřují podporu, diví se nad rozhodnutím a požadují, aby se to řešilo dál. Rozhodnutí soudu je pravomocné a ani veřejnost se s tím nechce smířit. 

Když jste se vrátila zpátky k případu, o kterém se tu bavíme v první řadě, tak teprve uvidíme, jaké věty z posudků znalců nakonec v písemném vyhotovení rozsudku zazní. Ale dohlíží vůbec někdo na kvalitu znaleckých posudků? Víme o tom, jakou úlohu sehrávají posudky v případech sexualizovaného násilí? Očividně tu nejdůležitější. 
Posudky jsou velmi důležité. Zmocněnci poškozených si můžou požádat o revizní znalecké posudky, taková možnost existuje. Většinou jsou ale protichůdné, takže soud si vybírá znalce tak, aby měl jistotu, že posudek nebude stranit nikomu. Problém je i v tom, že znalců je dlouhodobě nedostatek, řeší hodně případů, jsou přetížení, stěžují si na výši odměn, takže jde o celoplošnější, větší problém. A jak jsem řekla, případů, kdy se podmíněné tresty obhajují tím, že dané jednání nemělo na oběti tak velký dopad, není v české justici nic výjimečného. 

Jsou nějaké změny na horizontu, vláda schválila redefinici znásilnění, mluví se o tom, že by bylo vhodné zavést specializaci soudců a soudkyň na sexuální násilí, to jsem slyšel od už zmiňované Lucie Hrdé. Myslíte si, že případ z Vyškovska může odstartovat větší změny v tom, jak trestáme znásilnění v České republice? 

Některé změny, alespoň na určité úrovni, jsou, protože od ledna letošního roku platí novela vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, která u okresních a krajských soudů zavádí soudce, kteří se mají specializovat na trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, na svádění k pohlavnímu styku a další podobné případy. Platí několik dní, takže až praxe ukáže. Bavíme se o případech, které soudy řešily loni, a koncept specialisty na takové trestné činy fungoval do konce roku jenom u Vrchního soudu v Praze, kde se soudce dlouhodobě, hloubkově vzdělává v této oblasti. Takže náznak lepšího vývoje v této problematice je. Z druhé strany je potřeba říct, že zavedením takových soudců to nebude změna ze dne na den a že je potřeba dělat školení, na to upozorňuje i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíkova. Je to i o určitém bourání stereotypů, které třeba soudci mají, ve kterých žijí, ve kterých vyrostli, kterých se společnost těžko zbavuje. Uvedu typický, který se znásilněním souvisí a opakuje se: sama si o to říkala, měla krátkou sukni, flirtovala. Je to i v myšlení, změně přemýšlení společnosti, soudců, státních zástupců, policistů, v tom je základ, aby k nějaké změně došlo. Všechny postupné kroky, jako je třeba připravovaná redefinice znásilnění, kdy už nebude muset být splněna podmínka pohrůžky násilím nebo násilí samotného, ale bude stačit projev nesouhlasu, který nemusí být verbální, může jít třeba o gesto, tak to je z pohledu odborníků neziskových organizací, které se tím zabývají, krok dobrým směrem. 

Lze rozsudek zvrátit?

Určitě to je i krok k lepší a větší ochraně obětí. Ne znamená ne, vyhlídky na změny v České justici stran trestání z násilnění jsou tedy nadějnější, než jsem si myslel. Vraťme se ještě k případu z Vyškovska, kterým se teď zabývá Ministerstvo spravedlnosti a prověřuje ho. Co přesně to znamená? Asi to není úplně běžné...
Rozhodně to není běžné. Ministerstvo reaguje na vlnu, která se vzedmula jak u odborníků, tak i u laické veřejnosti po vyhlášení rozhodnutí o odvolání. 

Komentoval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS.
Je velmi propojené prozkoumání Ministerstvem spravedlnosti a to, jak se k tomu ministr Blažek postaví. Je to tak, že všichni včetně ministerstva a ministra čekají na písemné vyhotovení rozsudku. Krajský soud v Brně ho tento týden pošle na Okresní soud ve Vyškově, který ho doručí všem účastníkům. Zákonná lhůta je 30 dní. Je pravděpodobné, že vyhotovení bude mnohem rychlejší. Potom se písemné vyhotovení dostane i na Ministerstvo spravedlnosti, které si vyžádalo spis, chce se s ním seznámit, a pak zváží další kroky. Ministr má omezené kompetence, může podat stížnost k Nejvyššímu soudu, pokud byl porušený zákon. 

A myslí si, že mohl být porušen zákon? Dokonce prý osobně mluvil s předsedou Krajského soudu v Brně. 
Prozatím se k tomu nechce vyjadřovat, odrazuje od toho i další politiky nebo veřejně činné osoby, nabádá je, aby počkali na to, až bude hotové písemné vyhotovení rozsudku. Mluvil s předsedou Krajského soudu v Brně Milanem Čečotkou, který ho ujistil, že po písemném odůvodnění a doručení všem stranám sdělí veřejnosti nějaké podrobnosti. Ty by měly mít podobu tiskového prohlášení. Kontaktovala jsem i mluvčí krajského soudu Kláru Belkovovou, která potvrdila, že soud se k tomu takto vyjádří. Původně jsem se snažila získat rozhovor se soudkyní Márií Petrovkovou, která odůvodňovala, proč senát rozhodl tak, jak rozhodl, ale zatím to vypadá, že si budeme muset počkat na písemné vyjádření soudu, který by měl své rozhodnutí vysvětlit. Jestli se k tomu vyjádří konkrétně předseda senátu nebo soudkyně Petrovková, je otázka. 

Kromě Ministerstva spravedlnosti se o případ zajímá i Nejvyšší státní zastupitelství. Co může být nakonec závěrem tohoto prověřování? 
Nejvyšší státní zastupitelství by případně mohlo podat dovolání. To by ještě mohlo verdikt zvrátit. Ale ze zkušenosti musím říct, že Nejvyšší státní zastupitelství má v případě odvolání hodně svázané ruce, protože odvolací důvody jsou velmi omezené. Často se týkají nějakých procesních věcí a podobně. V tomto případě se nabízí otázka, která by mohla podpořit dovolání, a to je, jestli trest nebyl nepřiměřeně mírný. Ale v zákonné trestní sazbě se pohybuje.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize a sociální síť X uživatele @novinky.cz.