Utajované abolice prezidenta Zemana: co v nich je, koho se týkají a proč jsme je neměli vidět

Praha 20. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bývalý prezident Miloš Zeman v minulosti tvrdil, že o žádné abolice nežádal. Například v lednu roku 2023 v internetové XTV. 

Reagoval tehdy na zjištění Deníku N. 

Kdy se tedy jednoznačně ukázalo, že to, co říká, není pravda? 
Náznaky, že to, co říká, není úplně pravda, vyplývaly na povrch už v průběhu roku 2023, respektive hned po konci jeho prezidentského mandátu. Například současný ministr z pravidelnosti Pavel Blažek (ODS) v rozhovoru pro Seznam zprávy uvedl, že prezident Miloš Zeman žádal o abolici vícekrát. My jsme věděli o jedné, která nebyla utajená, jak už si zmínil, psal o ní tehdy Deník N. Byla to abolice, která se týkala dotační kauzy Vratislava Mynáře, ve které padla v dubnu obžaloba. O té se vědělo, ale o těch dalších se spíše spekulovalo, protože v té době byly stále vedeny v tajném režimu. To znamená, že se s nimi mohl seznamovat jenom opravdu úzký okruh lidí. Definitivní potvrzení padlo až teď, když se nám podařilo dokumenty získat. To znamená po odtajnění, kdy jsme je dostali do ruky a kdy jsme se mohli na ty konkrétní dokumenty podívat a říct, že to jsou abolice. Takže to, co vlastně celou dobu říkal teď už bývalý prezident Miloš Zeman, nebyla pravda. 

První abolice

Dokumenty máš k dispozici, takže je všechny postupně projdeme. Naposledy Miloš Zeman o abolicích promluvil v rozhovoru pro Blesk s tím, že byl dohodnutý s premiérem Petrem Fialou (ODS), že mu abolice spolupodepíše, takzvaně kontrasignuje. První dva jsou z léta 2022. Oba mají nahoře uprostřed červeným razítkem „tajné“, vpravo nahoře razítko tajné spisovny Úřadu vlády, která dopis o pár týdnů později zaprotokovala.
Kdybychom se podívali na první dokument, který se týká přímo vyšetřování Bezpečnostní informační službou (BIS)…

Pokud se nemýlím, není tam napsaný žádný konkrétní člověk?
Přesně tak. Žádný konkrétní člověk tady není uvedený. Jediné, co z toho lze vyčíst, jsou spisové značky nebo čísla jednací ke konkrétním dokumentům k vyšetřování BIS, které mělo být dozorováno vrchním státním zastupitelstvím. Pak vidíme krátký odstavec, kde prezident Miloš Zeman – ten, který abolici vydává a podepisuje – uvádí zadání, s jakým on přichází. Říká, že má abolici, která má zastavit trestní řízení a trestní stíhání vůči jakékoliv osobě pro jakékoliv činy, jejichž skutkový základ plyne z jakýchkoliv skutkových zjištění či důkazů souvisejících s věcí uvedenou pod spisovými značkami uvedenými v bodě 1. To jsou ty jednotlivé spisové značky rozhodnutí, zahrnující i komunikaci prezidenta republiky a zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky s ředitelem a příslušníky BIS. Takže vidíme – nebo to na mě aspoň tak působí – že ani sám prezident si sám nebyl jistý tím, koho všeho by se mohlo případné vyšetřování týkat. Preventivně ho tedy udělal takhle velice široké k tomu, aby obsáhl co nejširší počet lidí a co největší počet skutků.

Měl tehdejší prezident Miloš Zeman informace o tom, že by někdo z jeho spolupracovníků nebo on sám měl být v hledáčku BIS? 
Jak moc informací měl, to můžeme jen spekulovat, protože sám prezident se k tomu nikdy nevyjadřoval. Ani sám Vratislav Mynář, jehož se abolice měla týkat, se k tomu nevyjadřoval. Takže tohle by byla čistě spekulace, ale prokazatelně to Miloš Zeman už v té době věděl, protože o tom sám mluvil do médií – že byli jeho spolupracovníci odposloucháváni, že tam mohlo být slyšet třeba i něco z jeho komunikace. Sám tehdy používal třeba i mobilní telefony svých spolupracovníků, což se také obecně vědělo. To ho dovedlo k rozhodnutí takovou abolici nechat připravit a podepsat. 

Pojďme na druhý papír, který opět pochází z léta 2022. Ten je podepsán téhož dne jako ten první dokument. 
Přesně tak. Abolice byla vyhotovena ve stejný den, to znamená 27. června 2022. Jinak formálně papír vypadá velmi podobně tomu, který jsme řešili před malou chvíli.

Zase nahoře uprostřed vidíme razítko „tajné“, vpravo nahoře „Úřad vlády České republiky, tajná spisovna, došlo dne 23. 8. 2022“, tedy zhruba o dva měsíce později bylo rozhodnutí prezidenta republiky o nezahájení trestního řízení a trestního stíhání zaprotokolováno na Úřadu vlády.
Ano. Vypadá i velice podobně, ale vztahuje se k jinému případu. Tady už vidíme, že se neměl týkat vyšetřování BIS, ale naopak Národní centrály proti organizovanému zločinu. Protože se tady mluví o spisové službě a o nakládání s utajovanými dokumenty, tak jsme si to spojili s případem vrbětické zprávy, konkrétně toho, co policie na Hradě vyšetřovala, tedy jestli se náhodou někdo neoprávněně neseznamoval s dokumenty, které se týkaly vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Zpráva byla klasifikována ve stupni utajení, takže existovali lidé, kteří k ní neměli mít přístup. Jak víme, například kancléř Mynář neměl mít prověrku a stejně tak se kolem prezidenta Miloše Zemana nacházeli i další jeho spolupracovníci, kteří neměli mít prověrku. Policie tedy chtěla zjistit, jestli se náhodou s něčím takovým neseznámili. A jak zjistili na Hradě, nemají to z čeho zjistit, protože zpráva byla už tehdy skartovaná. Zkrátka chtěli z té zprávy sejmout otisky, aby zjistili, jestli ji náhodou nedržel v ruce někdo, kdo neměl, ale to už se jim nepovedlo. Takže to se týká tohoto konkrétního vyšetřování a opět vidíme, že je tam podpis Miloše Zemana. Na druhé straně chybí podpis premiéra Petra Fialy. 

V září 2022 je tu odpověď Petra Fialy. 
To je další papír, který mám před sebou. Je to dopis, který psal premiér Petra Fiala prezidentu Miloši Zemanovi. V zásadě je to reakce na jím zaslané abolice a průvodní dopis, ve kterém měl Miloš Zeman žádat o spolupodpis těchto abolicí.

Měli bychom si něco málo říct o těch procesech. Nejdřív se tím musel seznámit sám premiér, potom musel se záměrem prezidenta udělit abolici tomuto širokému počtu jeho spolupracovníků seznámit vládu, ta k tomu taky musela dát stanovisko a na základě toho se měl premiér rozhodnout, jestli to podepíše, nebo nepodepíše. Tady se trochu dostáváme zase do současné linie, kdy prezident Miloš Zeman tvrdil, že mu premiér Fiala spolupodpis abolice přislíbil. 

Tohle jsme se snažili ověřit s kolegyní Kristýnou Guryčovou. Obepsali jsme členy vlády, jak moc bylo tohle téma reálně probíráno na jednotlivých jednáních vlády. Bylo nám od více ministrů sděleno, že to bylo jenom takové formální projednání, že se řeklo, že jsou tu nějaké dokumenty od pana prezidenta Miloše Zemana, které se musí projednat, žádá o abolici, stanovisko je, že to nespolupodepíší a tím to bylo ukončeno. 

Kauza Osvětimany

Tím jsme ukončili rok 2022. Pak přichází rok 2023 a k němu se vážou poslední dva papíry, které máš před sebou. To je, pokud se nemýlím, třetí, respektive čtvrtá žádost o abolici od Hradu. 
Přesně tak, od prezidenta republiky. Na tomhle dokumentu už samozřejmě chybí razítko „tajné“. Není tedy vedená v režimu utajení a tak má abolice asi správně vypadat. Na rozdíl od předchozích dvou abolicí, které byly opatřeny tímto razítkem, se tahle už týká konkrétních osob, ať už právnických nebo fyzických. V tomhle případě Vratislava Mynáře, jako člověka, kterého se týká dotační kauza, které se měl dopustit a která se aktuálně řeší. To je ta zmiňovaná dotační kauza na jeho penzion v Osvětimanech. A také je tady abolice pro jeho firmu Clever Management, skrze kterou měl být podle policie a státního zastupitelství, které podávalo teď tu obžalobu, dotační podvod proveden. 

To se už řešili s Kristýnou Guryčovou. Čeká se na soud, který má proběhnout v následujících měsících. Zjednodušeně řečeno se to týká dvou dotací na jeden projekt, na jednu budovu pro dvě různé firmy. 
Přesně tak. Byla to neoprávněně získaná dotace a firma tím porušila dotační podmínky.

Prohlédněte si všechny tři abolice pro Vratislava Mynáře, které podepsal Miloš Zeman. Dvě z nich se pokusil utajit.

Přišla na tyto abolice odpověď z Úřadu vlády?
Na tyto abolice už odpověď nepřišla, ale víme, že nebyly podepsány. Tady je důležité říct, že abolice byla podána už krátce před koncem mandátu Miloše Zemana. Podal abolici a pár dní na to skončil v prezidentském úřadu, takže se tam podle mě ani žádná odpověď neočekávala. Státní zástupce Martin Malůš tak mohl v dubnu letošního roku podat v této věci obžalobu.

Porušení zákona

Chci se ještě vrátit k tomu režimu utajení, protože v něm dokumenty neměly být nikdy vedeny. Vyplývá to z nálezu Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a s tím už jako první přišli novináři ze serveru Aktuálně.cz. Jak to, že je někdo utajil? Víme kdo a víme proč? 
Tady je důležité říct, že to nevyplývá jenom ze samotného rozhodnutí NBÚ, které to v zásadě potvrzuje, ale i ze samotného zákona. Abolice nikdy neměly být utajeny tímto stupněm, nebyl pro to nejmenší důvod. Rozhodnutí NBÚ to v zásadě potvrzuje, protože režimem tajné je možné označovat dokumenty s informacemi, jejichž vyzrazení neoprávněným osobám by státu mohlo způsobit vážnou újmu. Jde o druhý nejvyšší stupeň utajení. Přísněji už jsou utajovány informace pouze takzvaně přísně tajné, což jsou informace, které by mohly způsobit mimořádně závažnou újmu zájmům ČR – třeba ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti státu nebo které by mohly způsobit rozsáhlé ztráty na životech. 

Asi oba cítíme, že ani jeden z těchto dvou stupňů utajení pro někoho prostě není, takže tímhle stupněm nikdy být opatřeny neměly. Tím se dostáváme k tomu, jestli to někdo byl, nebo nebyl schopný vysvětlit – hradní úředníci to všechno vysvětlovali skrze nařízení vlády č. 522/2005 Sb. Konkrétně se odvolávali na jednotlivé přílohy, které stanovují seznam utajovaných dokumentů a to, jak je možné s nimi nakládat. V příloze 13 se hovoří o Kanceláři prezidenta republiky, respektive o utajovaných informacích, které jsou v její působnosti. Ty se vztahují třeba k zabezpečení Hradu, zámku Lány, korunovačních klenotů nebo třeba přípravy rozhodnutí prezidenta o amnestii, což se tomu blíží asi nejvíce. Abolice tam ale není, může tak být klasifikována nejvýše stupněm vyhrazené až důvěrné, což jsou dva nižší stupně utajení. Hrad zkrátka nikdy neměl pravomoc dát na to razítko „tajné“. 

To razítko tam je, to oba vidíme. 
Přesně tak. Úředníci to vysvětlovali tím, že se odvolávali na přílohu číslo 17, která se ale neváže k seznamu utajovaných informací v oblasti působnosti Kanceláře prezidenta republiky, ale Úřadu vlády. Ten už na takové dokumenty skutečně může dát razítko „tajné“. Proč vycházeli z přílohy 17, nedokázali vysvětlit a NBÚ konstatuje, že z nich odpověď v tomhle ohledu nedostalo. Jediné, k čemu mohlo dojít, je, že Kancelář prezidenta republiky, respektive nová administrativa, která tam nastoupila s prezidentem Petrem Pavlem, uznala v tomto ohledu chybu, že to bylo klasifikováno špatně a přehodnotili utajování dokumentů tím, že abolice odtajnili. Průvodní dopis s ohledem na informace, které obsahuje, vedou ve stupni utajení vyhrazené. 

Tvá slova potvrzuje i grafické vyhotovení na dotyčných dokumentech – razítko „tajné“ je přeškrtnuté a je tam přidáno nové razítko „stupeň utajení zrušen dne 14. 6. 2023“. A tak je to i na druhé abolici. Jako jediný veřejnosti nepřístupný dokument zatím zůstává průvodní dopis. 
Ještě k tomu máme dopis prezidenta Petra Pavla, adresovaný premiéru Petru Fialovi z 2. června 2023, tedy chvíli předtím, než definitivně došlo k odtajnění dokumentů. V něm informuje premiéra Fialu o tom, že dokumenty plánuje odtajnit a změnit jim stupeň utajení. Minimálně v případě toho jednoho dokumentu, to znamená toho dopisu, který zůstal v režimu vyhrazený. 

Zpracovatel neznámý

Víme, kdo dokumenty zpracoval? Musel to být nutně někdo z Hradu?
Nemusel, nicméně rozhodnutí NBÚ vychází z několika zdrojů přičemž mezi nimi je například i výpověď někdejší bezpečnostní ředitelky Hradu Lenky Novákové. Ta jako zpracovatele abolicí označila bývalého ředitele legislativního a právního odboru Václava Pelikána. Na něj ukazuje i jednací protokol, což je jakýsi průvodní dokument, který vyznačuje, kdo s jednotlivými dokumenty přišel do styku nebo s nimi nějak nakládal. Nicméně když pak kontroloři NBÚ zpovídali přímo Václava Pelikána, tak jakýkoliv podíl na vypracování abolicí a na jejich autorství odmítl s tím, že obsahují informace, které on v té době prokazatelně ani nemohl mít. Ve své výpovědi uvedl, že je v jednacím protokolu uvedený pouze proto, že abolice po právní stránce zkontroloval, ale údajně to byly už hotové dokumenty s vyznačeným razítkem „tajné“.

Neptal ses na to i bývalého prezidenta Miloše Zemana, co na to říká? 
Zkoušel jsem se na to ptát různými kanály, jednak jsem se pokoušel dovolat jeho mluvčímu, stále mluvčímu ex-prezidenta Miloše Zemana, Jiřímu Ovčáčkovi. Psal jsem mu i textové zprávy, na ty ale nepřišla žádná reakce, takže jsem vyrazil do jeho pražské kanceláře. Tam se mi ho podařilo chytit právě před vstupem, když přicházel. Nakonec souhlasil s krátkým rozhovorem na toto téma. V něm označil za zpracovatele abolicí legislativní a právní odbor Hradu.

Jak vysvětlil, od toho tam ten odbor byl, měl se těmto právním věcem věnovat. Připustil ale, že nemusel být zpracovatelem přímo Václav Pelikán, ale mohl to být některý z jeho zaměstnanců. 

A kdo nakázal to utajení? Ze závěru šetření NBÚ jsem pochopil, že to měl být sám bývalý prezident. 
Vyplývá to z výpovědi někdejší bezpečnostní ředitelky Lenky Novákové. Ta v tomto případě opět ukázala na prezidenta Miloše Zemana jako původce utajení těchto dokumentů. 

I toto ale ex-prezident Zeman v našem rozhovoru odmítl s tím, že tyto administrativní věci obecně vůbec neřešil a že dokumenty jako tajné musel označit ten, kdo je vyhotovil. Přičemž mi v tu chvíli nebyl schopný říct, kdo to konkrétně měl být. 

Ujišťoval mě ale, že se o utajení těchto abolicí dozvěděl až přímo z médií, že on sám podepisoval abolice ještě ve stavu, kdy razítko tajné neobsahovaly.

Kancelář prezidenta republiky za to, že byly některé abolice vedeny v režimu tajné, dostala pokutu…?
Ano, psal o tom Deník N. Pokuta padla na konci roku 2023 a tehdy už administrativa Petra Pavla proti tomu podávala odvolání. Argumentovala tím, že souhlasí se závěry rozhodnutí NBÚ v tom, že informace nikdy neměly být utajeny, ale už je nová administrativa, zároveň po celou dobu procesu s NBÚ spolupracovali. Hned jak se dozvěděli, že jsou dokumenty protiprávně utajovány, tak je odtajnili. Zkrátka se chtěli zprostit pokuty. Nicméně NBÚ konstatoval, že ke všem těmto aspektům už v procesu přihlédli, že mohli udělit pokutu až 300 tisíc korun, místo toho udělili pokutu pouze 30 tisíc korun. Tu Hrad nakonec 16. února 2024 uhradil. 

Ale zaplatila ji teda administrativa Pavlova, ne Zemanova. 
Přesně tak, zaplatila ji prezidentská kancelář.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize a XTV.cz.