Soudům i soudcům svědčí zdrženlivost, kritizuje politické komentáře Rychetského právník Kudrna
Josef Baxa vystřídal po 20 letech ve vedení Ústavního soudu Pavla Rychetského. Jak fungoval soud pod jeho vedením? „Byla to úspěšná mise,“ hodnotí uplynulé dvě dekády právnička Eliška Wagnerová. „Něco se odehrát nemuselo a některá rozhodnutí mohla přijít dříve,“ dodává právník Jan Kudrna.
„Například přezkum volebního zákona rozhodnutý v roce 2021 byl za hranicí průtahů, ale velký problém je vystupování bývalého předsedy ÚS ve veřejném prostoru,“ uvádí v Pro a proti Kudrna, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Jak lze hodnotit dvě dekády působení Pavla Rychetského ve vedení Ústavního soudu? Debatují právníci Jan Kudrna a Eliška Wagnerová
Bývalá ústavní soudkyně a senátorka, dnes členka prezidentova konzultačního týmu pro výběr kandidátů na ústavní soudce Wagnerová ale vysvětluje, že Ústavní soud se vždy bude pohybovat na rozhraní práva a politiky a z toho budou také vyplývat i jeho rozhodnutí.
Právník ale věří, že Rychetského výroky měly být posouzeny kárným senátem. „Soudci běžného soudu před ním skončili za prohlášení, která měla daleko menší dopad na veřejnosti. Nemůžu souhlasit s tím, aby vrchní ústavní soudce komentoval politiky či politické kauzy.“
„Valorizaci důchodů Rychetský komentoval tehdy, když věděl, že se na rozhodování už podílet nebude, proto mě to tak nepobuřuje,“ říká Wagnerová. „Ano, zdrženlivost je na místě a někdy ji tento bývalý soudce ne úplně dodržoval, ale on je člověk veskrze politický a je pro něj těžké svůj názor nesdělit veřejnosti.“
Mlčeti zlato?
Rychetský byl ‚nevděčníkem’, chod Ústavního soudu ovlivnil zdánlivě nenápadně, ohlíží se Balík
Číst článek
Kudrna upozorňuje, že český ústavní soud se velmi často odvolává na německou praxi. „Ale nejen v Německu by takové vyjadřování ústavního soudce bylo nemožné. Kritizuji to právě, protože to naprosto vybočuje z kontextu zemí, mezi které bychom chtěli patřit.“
Absolutní mlčení a nevyjadřování je požadavek příliš příkrý, nesouhlasí právnička. „Rozhodnutí v případu soudce Kydalky, který se kdesi vyjádřil k lokální politické situaci a byl za to potrestán kárným senátem, se mi nelíbí. Předpokládám, že kdyby došlo k podobné situaci, bude tento verdikt překonán.“
„Kam to ale dojde, když bude 15 soudců Ústavního soudu chodit jednou do rozhlasu, jednou do konkurenčních médií a tam budou říkat své politické názory? Soudům po celém světě svědčí určitá zdrženlivost, a to i jejich soudcům a funkcionářům,“ doporučuje Jan Kudrna.
Vůbec nic by se nestalo, kdyby se soudci mnohem víc vyjadřovali v médiích, oponuje právnička. „Občané by znali jejich názory, pohnutky a myšlenkové pochody při rozhodování. Není to nic proti ničemu, naopak by to přispělo k lepšímu porozumění rozhodnutí soudů,“ věří Eliška Wagnerová.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu výše.
