Ukrajinští uprchlíci si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu. Poslanci schválili novelu zákona
Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Předpokládá to novela takzvaného lex Ukrajina, kterou v pátek schválila Sněmovna hlasy koalice a ANO. Opoziční hnutí SPD neprosadilo zamítnutí předlohy. Novela teď zamíří k posouzení do Senátu. Poslanci také schválili novelu, která upravuje povinné ručení a novelu energetického zákona.
Poslanci omezili dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování a upravili vyhošťování lidí s dočasnou ochranou. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, ke vzdělání nebo na pracovní trh. Pro její další prodloužení se podle předlohy budou muset Ukrajinci do 15. března příštího roku nejprve elektronicky registrovat.
Median: Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo ANO se 35 procenty. SPD posiluje, proti září předstihlo Piráty
Číst článek
Při tom si zároveň zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště ministerstva vnitra. Obdrží tam vízový štítek, kterým pak budou dočasnou ochranu prokazovat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit podle předlohy do konce září 2024. Potvrzení o ubytování budou muset běženci předkládat nově s úředně ověřeným podpisem vlastníka nemovitosti nebo pronajímatele.
„Základním cílem novely je nastavení mechanismu prodloužení dočasné ochrany do konce března 2025, což je evropské rozhodnutí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová neprosadila usnesení, aby se dočasná ochrana pak již neprodlužovala, postavení běženců by se řídilo cizineckým a azylovým zákonem.
„Jsme závislí na rozhodnutí na celoevropské úrovni,“ řekl k tomu Rakušan. Uvedl ale také, že od ledna se bude scházet pracovní skupina k „přechodovému“ lex Ukrajina, který by měl řešit status lidí s dočasnou ochranou po březnu 2025.
Dočasnou ochranu v Česku už nebudou moci využívat podle schválené úpravy ANO ti ukrajinští uprchlíci, kteří by byli odsouzeni k vyhoštění. Podle nynějšího znění zákona se výkon trestu vyhoštění odkládá do doby, než dočasná ochrana v ČR odsouzenému skončí.
V Česku má práci více než 113 tisíc uprchlíků, na odvodech zaplatí až 15 miliard korun, uvedl Jurečka
Číst článek
V bezplatném nouzovém ubytování nyní mohou Ukrajinci s dočasnou ochranou bydlet nejvýše 150 dnů. Výjimku mají takzvané zranitelné osoby, které je mohou využívat bez omezení. Schválený pozměňovací návrh Petra Letochy (STAN) zkracuje dobu od září příštího roku na nejvýše 90 dnů bez výjimek.
„Všechny osoby, které ke dni 1. září 2024 dovrší dobu 90 dní, budou muset nouzové ubytování opustit nebo po dohodě s ubytovatelem přejít do standardního smluvního režimu, to znamená si ubytování hradit z vlastních prostředků,“ stojí v důvodové zprávě. Pozměňovací návrh také upravuje posuzování nároku na peněžité podpory lidí s dočasnou ochranou.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že v Česku si našlo práci více než 60 procent ukrajinských uprchlíků od 18 do 65 let věku, jde podle něho o 123 000 lidí. Pracovní smlouvy s odvody má podle Jurečky 86 procent z nich.
Dále předloha umožní vládě stanovit pravidla pro peněžitou podporu cizinců, pokud se rozhodnou pro dobrovolný návrat na Ukrajinu. Takzvaný asistovaný dobrovolný návrat budou moci uprchlíci využít pouze jednou.
Novela také přinese změny ve školství. Ruší možnost vyhlásit pro ukrajinské děti a žáky zvláštní, samostatný termín zápisu do mateřské nebo základní školy i možnost zřizovat pro ně zvláštní třídy nebo oddělení. Obsah vzdělávání budou moci školy upravit už jen pro ukrajinské děti, žáky a studenty s dočasnou ochranou kratší než jeden rok.
Povinné ručení
Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Počítá s tím návrh nového zákona, který v pátek schválila Sněmovna. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, má nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po zveřejnění ve sbírce.
Povinné ručení na elektrokoloběžku i zahradní traktůrek. Novela změní pravidla pojištění vozidel
Číst článek
Zákon zvyšuje také minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 35 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.
Energetické komunity
V Česku budou zřejmě moci vznikat energetické komunity a budou si moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu.
Novelu energetického zákona, která to má umožnit, schválila v pátek Sněmovna. Hlasovalo pro ni všech 162 přítomných poslanců ze všech stran. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident. Novinka má také omezit závislost na fosilních palivech.
Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Poslanci debatovali sedm hodin
Číst článek
Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) posílí schválená novinka energetickou nezávislost každého občana i celé společnosti, umožní snížit výdaje za energie a pomůže i životnímu prostředí. Členové takové komunity si budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a navzájem ji sdílet.
Schválená novela zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.
V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Podle Síkely se předpokládá, že datové centrum zajistí úplné datové výměny až v polovině roku 2026.
