Manžela našla oběšeného. Kromě truchlení však přišlo také nekonečné papírování a strach o finance
Jednatřicetiletá Magda z Pardubicka loni v prosinci tragicky přišla o manžela Jiřího – týden před Vánoci ho nalezla na půdě oběšeného. S dvouletým synem a ve čtvrtém měsíci těhotenství se Magda ze dne na den ocitla odkázaná sama na sebe. A k tomu navíc i v kolotoči neúnosné byrokracie, kterou stát po blízkých pozůstalých požaduje. Na systémové překážky ovdovělí manželé a ovdovělé manželky narážejí ještě měsíce po úmrtí partnera.
„Když se to stalo, měla jsem chuť vzít sekeru a rozbít všechno od auta až po udírnu,“ vzpomíná Magda na zahradě, kterou loni společně s Jiřím vysadila. Jak roste a kvete, však už pozoruje sama. „Nepomohla bych si. Naštvání je už pryč, zůstalo takové prázdno. A pořád nerozumím, proč to udělal.“
‚Za komunistů se nedali a teď na to doplácí.‘ Starobní důchod 76letá Jana nemá, na vdovský stále čeká
Číst článek
Magdin manžel Jiří v předvánočním týdnu plánoval přestavbu dětského pokoje v patře, materiál už nakoupil. Zároveň ženu prosil, aby připravila dvojnásobnou dávku cukroví. Místo pečení ale Magda šest dnů před Vánoci volala sanitku.
„Byli tu hasiči, doktor, kriminálka, policie, koroner, pohřební služba…“ vypočítává. „Nikoho ale nenapadlo oddělat ten provaz. Po několika týdnech mi volali z policie, že vyšetřování uzavřeli jako sebevraždu a že už na půdu, která byla zapečetěná, můžu. Když jsem tam s kamarádkou a jejím manželem vešla, všechno tam zůstalo, jak bylo.“
Provaz, na němž se Jiří oběsil a který na půdě zůstal, hned kamarádčin manžel odvázal a zlikvidoval. Úklid místa, jakkoliv je emočně náročný, zůstává právě na pozůstalých, případně objednaných úklidových službách. Podle zákona totiž tento úkon spočívá na majiteli nemovitosti, policisté ho v popisu práce nemají.
Psycholožka neměla čas
V praxi je běžné, že k podobným případům policie na místo přiveze buď služebního psychologa, nebo krizového interventa – tedy odborníka, který poskytuje policii své služby, bezprostředně po události se věnuje pozůstalým a klidně i několik hodin je uklidňuje.
To se však v Magdině případě nestalo. „Policisté mi při odjezdu jen dali číslo a řekli, že se se mnou spojí jejich psycholog pro styk s rodinou. Pak zapečetili půdu a odjeli,“ vypráví.
O sepsání závěti mají v Česku stále častěji zájem i mladí lidé. Předcházejí tak sporům v rodinách
Číst článek
Psycholožka se následující den skutečně ozvala. „Řekla mi ale, že toho mají hodně a nemá čas. Že si sice můžeme povídat po telefonu, ale víc není v jejích silách,“ vypráví Magda. Byla to jediná nabídka psychologické pomoci, kterou se jí od státu dostalo.
Protože o osobní setkání stála a doma má jen slabý signál, nabídku odmítla a vyhledala terapii u soukromého psychologa. Platit si ji však musí sama, kromě omezeného příspěvku od pojišťovny žádná státní podpora v této oblasti není. V případě smrti jednoho z manželů přitom ten druhý často přijde prakticky o polovinu společného příjmu domácnosti.
První dny a týdny po smrti partnera hrozí pozůstalým finanční problémy nejvíce. Na vyřízení měsíčně vypláceného vdovského či vdoveckého důchodu má totiž stát zákonnou lhůtu 90 dnů od podání žádosti. „V našem případě to trvalo asi dva měsíce, ale peníze jsme dostali od prosince zpětně,“ vzpomíná Magda.
„Nikdo ale nebere ohledy na to, jestli máte na krku hypotéku, dítě, zvířata a tak dále,“ dodává. V prvních dnech po manželově smrti tak musela řešit, kde vůbec vzít peníze na chod domácnosti. Například splátku hypotéky jí tak nakonec pokryl prodej auta a pneumatik.
Ministerstvo ovdovělé neeviduje
Vyřízení důchodů v zákonné lhůtě, což se v Magdině případě podařilo, však není samozřejmostí, upozorňuje Petra Glosr Cvrkalová, ředitelka Nadačního fondu Vrba, který se věnuje péči o pozůstalé a jejich podpoře. „Okresní správy (sociálního zabezpečení) jsou přetížené a chybují. Navíc to zkomplikoval loňský zvýšený zájem o předčasné důchody.“
„Měli jsme tak případ paní, jejíž manžel zemřel v listopadu a důchod dostala až v březnu. 140 dní musela matka s malými dětmi přežít, když měla náklady na bydlení 17 tisíc korun a výplatu 20 tisíc,“ popisuje Cvrkalová.
Organizace v oblasti
Pomoci ovdovělým se snaží různé neziskové organizace v České republice. Nedávno v Brně proběhla první konference pozůstalostní péče v Česku, na které vystoupily některé z těch, na které se mohou pozůstalí obrátit o pomoc:
V souvislosti s tím upozorňuje na systémovou mezeru, která s žádáním o pozůstalostní důchody souvisí. „Zhruba na poslední stránce žádosti je taková kolonka – žádám o vyplacení zálohy. Pokud vás na ni neupozorní úředník, mnoho lidí vůbec neví, o co jde.“
Pokud člověk o zálohu požádá, může dostat ještě před vyřízením pozůstalostního důchodu jednorázovou částku, která se posléze z důchodu strhne, ale pozůstalý ji má k dispozici mnohem dříve. „Většinou to dělá přibližně dvacet tisíc korun,“ upřesňuje Cvrkalová.
Podle Cvrkalové by k řešení situace napomohlo, kdyby zálohu dostávali žadatelé automaticky po překročení hraničního 90. dne od podání žádosti. To však stát v současné době neplánuje.
„Okresní správa sociálního zabezpečení není výslovně povinna upozornit žadatele na tuto možnost, avšak v praxi se tak obvykle děje,“ tvrdí tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Například v Magdině případě ale k informování o záloze nedošlo.
Jediné změny, které ministerstvo chystá a jež se dotknou vdovských a vdoveckých důchodů, jsou plánovaná digitalizace a zmírnění podmínek pro obnovu nároku na důchod. „Samostatná skupina ovdovělých není ze strany ministerstva práce a sociálních věcí evidována,“ upozorňuje Augusta. Ovdovělí podle něj mohou v nesnadné životní a finanční situaci využít několik sociálních dávek, jiné formy podpory však nezmiňuje.
‚Musíš jít a ptát se‘
Nepříznivou finanční situaci Magda nakonec ustála, a to i díky podpoře svých přátel, kteří pro ni mimo jiné uspořádali sbírku. Mnohem horší je ale podle ní zdánlivě nekončící byrokratický kolotoč, do kterého jako vdova spadla téměř ihned po Jiřího smrti.
„Když mi přišel úmrtní list, jela jsem vyřizovat důchody na odbor správy sociálního zabezpečení, jezdila jsem na úřad, k notáři…,“ vypočítává.
Autor konceptu kreativní byrokracie: Úředníci potřebují pozitivní přístup, pak dokážou zajímavé věci
Číst článek
„Člověk jen čeká, kdy už bude všemu papírování konec,“ kroutí hlavou Magda. Žádný oficiální návod, který by pozůstalým pomohl zorientovat se v celé situaci a poradil, jak postupovat a co všechno vyřídit, nicméně neexistuje. „Musíš jít a ptát se, pořád dokola,“ komentuje to Magda.
Taková praxe je mezi ovdovělými běžná. Byrokratický proces, kterým musí procházet, má totiž celou řadu náležitostí. Dokládá to například množství dokumentů, které je třeba předložit při žádosti o vdovský či vdovecký důchod.
„Pokud byli sezdaní, dokládají oddací list, poté úmrtní list, rodné listy dětí. Pokud byl zesnulý manžel na vojně, vojenskou knížku, pokud ne, tak modrou knížku. Pokud byl někdy na úřadě práce, je třeba doložit potvrzení, navíc také doklad o nejvyšším dosaženém stupni vzdělání, pak také potvrzení bankovního účtu. A to vše je třeba přinést v originále,“ popisuje náležitosti procesu Cvrkalová.
Vyšší účty za energie
Další překážku, na kterou ovdovělí narážejí, odhalila nedávná energetická krize. Zákon totiž energetickým společnostem neudává, jak přistupovat k přepisu smlouvy na ovdovělého manžela či ovdovělou manželku.
Nedoplatky za energie v obecních bytech jdou do desetitisíců, starosta obce čelí výhrůžkám smrtí
Číst článek
Od loňského roku tak Energetický regulační úřad eviduje případy, kdy dodavatel elektřiny nebo plynu po úmrtí spotřebitele vyžadoval po pozůstalém uzavření nové smlouvy za aktuálních cenových podmínek – řadě lidí tak náhle vzrostly platby za energie několikanásobně.
Úřad na případy upozornil ve svém stanovisku v letošním dubnu. „V praxi je nutné dodavateli oznámit, že odběratel uvedený ve smlouvě zemřel,“ vysvětluje mluvčí úřadu Michal Kebort. To potvrzuje například ČEZ. „Na tyto situace samozřejmě myslíme. Na základě předloženého úmrtního listu převedeme na manželku/manžela, případně jiné dědice, smlouvu bez změny podmínek,“ uvádí mluvčí společnosti Alice Horáková.
„Z velké části jde o nový problém, který se objevil až v minulém roce,“ popisuje Kebort. „Situaci by vyřešila zákonná úprava, tedy pokud by tyto případy jasně popsal energetický zákon,“ dodává, což potvrzuje i Cvrkalová.
Půl roku
Papírování a objíždění úřadů pro Magdu neskončilo ani půl roku po manželově smrti. Ať už jde o určování kolizních opatrovníků dětí, nebo probíhající dědické řízení, vyhlížený konec velmi nepříjemného procesu je stále v nedohlednu.
Není to ale to jediné, co Magdě dělá starosti. „Pořád budu mít v sobě, že tu Jirka byl. Stačí jedna vzpomínka a člověku se vše hned vrátí,“ popisuje. „Je mi to líto po všech stránkách, zejména kvůli dětem – i ve školce na ně budou koukat jako na ty chudáčky, kterým se oběsil tatínek. A budeme s tím žít celý život.“
