Nemáme informace, zlobí se obce, kde se má těžit lithium. Bojí se hluku i dopadů na lidi a přírodu
Plány vlády na těžbu a zpracování lithia narážejí na odpor obyvatel v okolí Cínovce v Krušných horách. V současnosti obcím nejvíce vadí, že od státu nedostávají dostatek informací, popisuje starosta Košťan na Teplicku Tomáš Sváda v pořadu Pro a proti. Ministerstvo průmyslu a obchodu namítá, že dotčené obce informuje nad rámec zákona, jeho zástupce ale přesto přislíbil otevření speciální informační kanceláře.
Společnost Geomet, která spadá pod ČEZ a má lithium v Podkrušnohoří těžit, slibuje, že těžba i zpracování lithia budou mít co nejmenší dopad na životní prostředí.
„Společnost Geomet postupuje velice citlivě a podle těch nejlepších současných znalostí o věci jako takové,“ dodává k tomu v pořadu Pro a proti Eduard Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství ministerstva průmyslu a obchodu.
Konkrétní oblast, kde bude stát lithium těžit, byla podle něj vybírána s ohledem na několik parametrů. Jedním z nich byla velikost požadovaného území a jeho stabilita.
Některé lokality tak byly vyřazeny zejména proto, že u nich v minulosti došlo k poddolování. Dalším faktorem byla i přítomnost spodních vod.
Brownfield
Nemovitost (území, pozemek, objekt, areál), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.
zdroj: CzechInvest
„Vybraná lokalita je brownfield. Byla tam v minulosti prováděna hospodářská činnost, takže je to lokalita, která sloužila k nějaké ekonomické činnosti,“ vysvětluje Muřický.
Těžba v blízkosti obydlených území
Tomáš Sváda ze sdružení Naše Košťany a Střelná však zdůrazňuje blízkost obydleného území.
„Chápeme, že někde je lokalita výhodnější a někde méně výhodná. To nerozporuje nikdo, ale je potřeba si uvědomit, jakou cenu má výstavba areálu opravdu v přímém kontaktu s bydlením lidí. A tam si myslím, že se cena těžko vyčísluje,“ říká Sváda.
Podle něj náklady, které ve výsledku společnost Geomet vynaloží na koupi pozemků, budou podobné jako ty, které by dala do vrtání pilotů na nestabilních územích, které však patří státu.
Vodnatost území je podle Svády přitom právě ve vybrané oblasti velice vysoká. „Jde o lokalitu, která je jedna z nejvíce zavodněných na Teplicku, kde jsou potoky, mokřady, bažiny a celá řada rybníků,“ namítá.
Neinformované obce
V současnosti obcím nejvíce vadí, že od státu nedostávají dostatek informací, jak o dopadech těžby na životní prostředí, tak o důsledcích pro samotné obyvatele.
Ministerstvo průmyslu a obchodu však namítá, že obyvatele informuje nad rámec zákona. Slibuje navíc informační kancelář, kde by se občané měli dozvědět více o technologii těžby. Jednou z potenciálně problematických součástí těžby lithia by totiž mohly být drtiče materiálu.
Nedostatek lithia podle některých analytiků hrozí už v roce 2025. Produkce nestačí poptávce z Číny
Číst článek
Podle starosty Svády obce zatím žádné informace o drtičích nemají, přestože jde o technologii, která může být velmi hlučná.
„V současné době jsou rámcově nastavené technické parametry, které by měly drtiče splňovat, ale nikdo v tuto chvíli není schopen říct: bude to tento typ, bude to tato značka atd. Většina materiálu bude drcena v podzemí bez nějakých externalit na povrchu. Potom bude vše transportováno do zpracovatelského závodu, kde bude probíhat další jemnější drcení,“ vysvětluje Mořický z ministerstva průmyslu a obchodu.
Poslechněte si celou diskusi Pro a proti Českého rozhlasu Plus v audiozáznamu, je v úvodu článku.
