Vratné PET lahve jsou už za dveřmi. Očekávaná výše zálohy je čtyři koruny za jednu, říká ministr Hladík
Použité PET lahve a plechovky patří už dlouho do barevných popelnic. Už za dva roky by to ale mohlo být jinak. Nesešlapané by je mohli všichni vracet zálohované například v supermarketech anebo na jiných sběrných místech. Novinku dopoledne představí v zákoně o obalech ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL, který pro Radiožurnál popsal, jak by měl nástup vratných PET lahví vypadat.
Jak by tedy zálohování PET lahví a plechovek mělo v praxi vypadat? Jak vysoká třeba bude záloha?
Předpokládáme, že záloha by měla být zhruba čtyři koruny. Chceme je odlišit od stávajících skleněných pivních lahví, které se vrací velmi dobře, záloha tři koruny platí už dvacet let, ale stále je návratnost zhruba 98 %. PET lahev je také stoprocentně recyklovatelná, ale má trošku vyšší uhlíkovou stopu než vícecestný obal jako takový.
Podle zkušenosti ze zahraničí zákazníci vracejí prázdné PET lahve při dalším nejbližším nákupu, říká ministr životního prostředí
A žluté popelnice, kam teď nosíme PET lahve? Ty by na ulicích zůstaly a dávaly by se tam jenom jiné plasty nebo ne?
Určitě ano. Ve žlutých kontejnerech dál zůstanou plasty, plastové obaly, stejně jako nápojové obaly, třeba PET lahve od mléka. Nicméně ty, které se vytřídit dají a dají se stoprocentně recyklovat, půjdou zálohovým systémem právě proto, aby ze staré lahve byla lahev nová. Musí být zajištěna kvalita pro potravinářský průmysl – a to stávajícím systémem není.
Budeme tedy vracet použité PET lahve a plechovky nesešlapané. Jste si jist, že toto nepovede naopak k tomu, že právě tento odpad bude končit ve směsném odpadu, že lidé nebudou třeba ochotni doma skladovat takové množství odpadu, tedy poměrně objemných, nesešlapaných PET lahví?
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tomu tak není. Chci zdůraznit, že kolem nás Německo zálohuje už dlouho, Slovensko dva roky, Rakušané mají zákon schválený a Poláci už zákon projednávají. Nejsme v nějak unikátní stavu, spíše jsme lehce pozadu vůči zemím kolem nás.
Do konce roku budou v Praze kontejnery na plast multikomoditní. Vyhodíte do nich i nápojové kartony
Číst článek
Ten slovenský model ukazuje, že se průměrně vrací šest až devět PET lahví, to znamená zhruba podobný objem, který klient nakupuje. Nedochází tedy k tomu, že by si někdo doma shromažďoval obrovské pytle PET lahví, a potom je jednou za měsíc nebo za dva šel vrátit. Ta data ze slovenského systému jasně ukazují, že klienti, zákazníci, my spotřebitelé se chováme jiným způsobem a při nejbližší návštěvě ty již vypité PET lahve vracíme.
Ještě jiná data, tentokrát společnosti EKO-KOM. Ta uvedla na jaře, že pravidelně odpad třídí tři čtvrtiny Čechů, dokonce o dvě procenta více než tomu bylo loni. Ještě dodám jednu výtku od starostů. Proč navrhujete nový systém, když ten stávající funguje? Za obce nám to řekl třeba místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Podle něj spousta měst a obcí zaváděla popelnice prakticky u každého domu. Proč tedy měnit něco, co podle starostů funguje? Je ten důvod v tom, co jste říkal? Že je potřeba lahve vrátit k tomu, aby opět byly lahvemi?
Je to tak. Ten systém nefunguje dobře. Češi třídí úžasně a my málo recyklujeme. To znamená, že z toho materiálu, který vybereme, tak bohužel velký objem končí na skládkách nebo ve spalovnách. To chceme změnit a nejenom u PET lahví nebo u plechovek, ale u celé řady dalších materiálů s námi měníme systém odpadového hospodářství na oběhové hospodářství.
Co se týká toho systému, tak musíme splnit cíl, který je celoevropský, a to je recyklovat 90 procent. Dnes jsme na nějakých 77, což je skvělé číslo. Ale Slováci díky zálohovém systému jenom za dva roky nás z nějakých 60 předběhli na 88 procent. Efektivita ukazuje, že je to způsob, jak splnit zaprvé cíle, zadruhé je to způsob, jak odstranit z naší přírody PET lahve a plechovky a za třetí je to způsob, jakým opravdu ze staré lahve udělat novou.
Brněnští vědci učí bakterie rychleji přeměňovat biomasu. Z té pak vyrábí rozložitelné plasty
Číst článek
Co se týká obcí, máme ten systém opravdu postavený takovým způsobem, že po zavedení zálohování a změně zákona o obalech to bude znamenat pro obce příjem navíc. Proti stávajícímu systému to znamená průměrně o 39 korun na obyvatele více. Počítali jsme to asi u dvaceti různě velkých obcí, od těch nejmenších po ta největší sídla.
Kde všude půjde plechovky a PET lahve vracet?
Sběrná místa budou povinně v každém obchodě a benzinové stanici nad 50 m. Takových je 11 000. Dobrovolně se ale budou moci zapojit úplně všechny, i ty menší. Třeba večerky nebo taky obce, školy, sběrná střediska, případně i koncert.
