Památník v Letech nestavíme kvůli Romům, ale kvůli sobě. Prasečák byl náš problém, zdůrazňuje Šídlo
V místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se otevírá Památník holokaustu Romů a Sintů. Podle šéfkomentátora serveru Seznam Zprávy Jindřicha Šídla se tak vládě Petra Fialy (ODS) podařilo dotáhnout do důstojného konce to, co započaly už kabinety předchozí. „Možná ještě důležitější bylo odstranění prasečáku, který na místě koncentračního tábora stál od 70. let. Na tom se podílela řada politiků,“ připomíná v Interview Plus.
Naráží tím na výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který v roce 2016 jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky zpochybnil existenci koncentračního tábora s tím, že mělo jít o pracovní tábor.
Poslechněte si Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Jindřich Šídlo, šéfkomentátor serveru SeznamZprávy
„Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ prohlásil Babiš v době před krajskými volbami a následně se svůj výrok snažil zahladit návštěvou místa a slibem, že sežene peníze na výkup prasečáku, o čemž později rozhodla vláda Bohuslava Sobotky.
„Dobře to ilustruje, co o tom společnost věděla a jak se o tom debatovalo,“ dodává Šídlo. Za komunistického režimu se o romském holokaustu nemluvilo ve snaze na něj pokud možno zapomenout. Nestalo se to díky bádání historika Ctibora Nečase v 70. letech a aktivistům, jako byl americký spisovatel Paul Polansky v 90. letech.
„Před 30 lety to prasklo a od té doby se začaly vést debaty, zda máme dost peněz na to, abychom vyhověli požadavkům piety – dlouho se tvrdilo, že nikoliv –, a co to vlastně znamená, že země i v době svobody a demokracie nechá takovou jizvu na svém území,“ shrnuje novinář.
Dlouhé debaty
Šídlo byl u toho, když byl v roce 1995 na místě odhalen památník za účasti prezidenta Václava Havla. „Byla zima, pršelo a od prasečáku vanul neuvěřitelný smrad. Bylo zjevné, že ani památník nedokáže tu realitu zastřít,“ popisuje.
Splácíme desetiletí trvající dluh, řekl Pavel při otevření památníku romského holokaustu v Letech
Číst článek
„Vždycky, když vznikla nová vláda, jsme se ptali ministrů, jestli to budou řešit. A dopředu jsme si mohli být jisti odpovědí, že je to sice věc piety, ale že to není v možnostech rozpočtu. Daleko větší roli ale hrála neochota komplikovat si život věcí, která vám nepřinese body. Protože šlo o Romy, o menšinu, která v Česku nepatří k nejpopulárnějším,“ rozebírá novinář.
„Já jsem ty debaty vedl celá léta a vždy jsem slyšel: ‚Tak ať si to Romové zaplatí sami, když je to tolik bolí.‘ A argument proti byl, že to není jejich problém. To je náš problém.“
Památník pro Čechy
Podle Šídla se sice v posledních letech hlavním terčem některých politiků stali migranti, zároveň ale poukazuje na slova svého přítele, novináře České televize Richarda Samka: „Nakonec se to vždycky vrátí k nám.“
Dívka trhala borůvky a ztratila se, četníci ji umlátili, vzpomíná vnuk na dědův příběh z tábora v Letech
Číst článek
„Protiromský rasismus je v české společnosti přítomen stále. Někdy se projeví více, jindy je utlumen, vždycky se ovšem dokáže vrátit. Od 90. let se ale zlepšilo to, jak se policie, státní zástupci a justice dokážou vypořádat s rasovým násilím,“ oceňuje komentátor.
Soužití Čechů a Romů stále provázejí problémy, přispět k jeho zlepšení může i nový památník. „Nestavíme ho kvůli Romům, ale kvůli sobě, abychom věděli, co se na tomto území před více než 80 lety dělo. Čím víc tomu porozumíme, tím je větší naděje na lepší soužití. Ale problémy spočívají v něčem jiném,“ konstatuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio najdete nahoře ve článku.
