Odbornice: Školství je jako orloj, jedno kolečko ho může zablokovat. Změna musí být rychlá a celková
Méně encyklopedických znalostí, větší zaměření na pochopení základních jevů a principů. Takový je ve zkratce nový Rámcový vzdělávací program (RVP). Analytička společnosti EDUin Lucie Slejšková připomíná, že důraz na prakticky využitelné znalosti zde byl už dříve, nepodařilo se jej ale promítnout do praxe: „Je to spíše evoluce. Mezitím uběhlo dvacet let a svět se velice rychle mění. Je třeba přizpůsobit kurikulum,“ říká pro Český rozhlas Plus.
Změna podle ní spočívá v redukci vzdělávacího obsahu, protože nemá smysl děti nutit si pamatovat detaily.
Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Lucie Slejšková, analytička společnosti EDUin
Naopak je třeba, aby dokázaly jednotlivé znalosti propojovat a využívat. Větší důraz má být kladen na klíčové kompetence, například čtenářskou gramotnost.
„Aby si dítě dokázalo nastudovat cokoliv v jakémkoli oboru, musí se umět v textu zorientovat a najít si důležité věci. Zahrnuje to spoustu různých dovedností – mít základní komunikační dovednosti a schopnost rozklíčovat, co vám kdo říká nebo píše, interpretovat ten text, možná i poznat dezinformaci,“ vyjmenovává.
Důležitá je zpětná vazba
Za klíčovou považuje Lucie Slejšková roli učitelů, žádný dokument totiž sám o sobě výuku nezmění ani nezkvalitní.
„Před dvaceti lety jsme udělali chybu, že jsme školám dali dokument a domnívali se, že jen jeden člověk namotivuje všechny ostatní a naučí je se Školním vzdělávacím plánem pracovat. Ukázalo se, že to není pravda, a my dnes učitele možná znovu trochu opomíjíme,“ upozorňuje.
„Potřebujeme zároveň proměnit i podobu přijímacích zkoušek a maturit a doufejme, že to půjde ruku v ruce a v celku.“
Lucie Slejšková
Ani opakovaná školení více učitelů, natož jen jednoho, jako tomu bývalo před dvaceti lety, totiž ke změně myšlení nepovede. Je potřeba neustále vyhodnocovat průběh výuky, aby učitelé měli zpětnou vazbu.
Jedním z prostředků je například tandemová výuka, případně zkušení mentoři, kteří na škole pracují s učiteli a pomáhají jim se posunout. I zde je to ovšem také otázka financí.
Tlak na změnu
Slejšková školství připodobňuje k orloji, v němž na sebe jednotlivá kolečka navazují, a jedno může celý systém zablokovat. Rozumět tomu, co a proč se ve školách děje, proto musí i rodiče.
Děti jsou informacemi přehlcené, učitel by je měl vést. Klíčová je důvěra, říká držitel ceny Zlatý Ámos
Číst článek
„Rodič je možná trošku nespokojen, ale protože tím sám prošel, tak netlačí na školy, aby učily jinak. Učitelé jsou zase naučení z fakult a to kolečko se roztáčí a roztáčí,“ podotýká.
Dalším kolečkem je podoba jednotných přijímacích zkoušek a maturit, která vede k tomu, že se děti ve škole připravují na to, co je v testech – v osmých a devátých třídách často téměř výlučně, pokud jde o češtinu nebo matematiku.
„Ale to jde přímo proti duchu toho, kam má ta změna směřovat. Potřebujeme zároveň proměnit i podobu přijímacích zkoušek a maturit a doufejme, že to půjde ruku v ruce a v celku. Změna musí být rychlá, jinak si to učitelé pragmaticky vyhodnotí tak, že tam ten tlak není, a budeme opět děti biflovat na přijímací zkoušky,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v nahrávce nahoře.
