„Nedůstojné, fraška.“ Politolog o divadle v paralyzované Sněmovně

Praha 22. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny s názvem Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. Máte pocit, že se to dvoudenní jednání o devatenácti hodinách zvrhlo ve frašku?
Jednoznačně. To, co jsme tam viděli, byla fraška. Bylo to trochu pojetí parlamentu jako divadla. To je něco, o čem mluvíme dlouhodobě a co se v poslední době v aktuální Poslanecké sněmovně odehrává. Není to ale asi nic nového. Když se chytím toho slova fraška nebo slova divadlo, tak mě vždycky napadne text, který napsal nizozemský historik Henk Te Velde, který se věnuje parlamentu jako divadlu. Ve zmíněném textu hovoří o tom, že v posledních několika staletích se parlament vnímal jako divadlo, jako nějaká platforma pro to exhibovat a ukázat svoje názory. A to se v posledních desetiletích a hlavně v posledních letech hodně proměnilo díky existenci sociálních sítí. Když bych to vztáhl ke schůzi Poslanecké sněmovny, o které se bavíme, tak je to touha nastříhat si z ní nějaká krátká videa na sociální sítě, mluvit v krátkých sděleních…

Která ale leckdy nejsou úplně krátká…
…která leckdy nejsou úplně krátká, ale jsou třeba zvučná a mohou fungovat na sociálních sítích. A Henk Te Velde v tom článku mluví o tom, že hlavním úkolem současných parlamentů je hledat balanc mezi divadlem, performancí a nějakým obsahovým sdělením, hloubkovou diskuzí. A to je ta hlavní role parlamentů. Důležité přitom je, že si politici podle něj mají hlídat, kdy je to ještě důstojné – tzn. je zde nějaké kritérium důstojnosti.

A tady to podle vás důstojné bylo nebo ne?
Tady je asi na posouzení každého, jak to vnímá, z mého pohledu to moc důstojné není.

Když v úterý mluvil premiér, chybělo opoziční ANO – nechali místo sebe na lavicích lístečky. Slovy Karla Havlíčka z ANO prý vláda udělala švindl s přihlašováním podle přednostního práva. Ten příběh už je celkem známý, vláda to odmítá. Naopak když v úterý mluvil lídr opozice, chyběla skoro celá vláda (i když lavice byly poloprázdné celou dobu mimořádné schůze). Je tedy podle vás fraškou spíš to, že tam skoro nikdo nebyl, byť to byla mimořádná schůze sněmovny (a připomenu dřívější slova Markéty Pekarové Adamové z TOP 09, podle které každý jeden jednací den stojí daňové poplatníky čtyři miliony korun), anebo to byla fraška v názorech, které tam zaznívaly?
V mnoha ohledech to byla fraška v názorech, které tam zaznívaly. To jednání ale také celkově ukázalo zabetonování celé debaty. Vidíme, že je naše politika pořád rozdělená do dvou bloků, které jsou do značné míry neprostupné. Na jedné straně stojí vládní koalice a na druhé straně zejména ANO a SPD. Poslanci se měli věnovat bezpečnostním hrozbám, ale každý ten blok mluvil o něčem jiném. Každý se zaměřuje na něco jiného a právě to, co jste zmínil, to znamená, že se tam vystřídali, ale navzájem se neposlouchali, tak bohužel trochu smutně ukazuje úroveň celé debaty.Ty dva bloky si navzájem nenaslouchají, odmítají se poslouchat. Hnutí ANO nařklo vládní koalici z toho, že jí zakazuje mluvit. Přitom je to ve skutečnosti tak, že kdo dřív přijde, ten dřív mluví. To znamená, že kdo si dřív podá přihlášku do rozpravy, ten se k debatě dostane dřív, což v tomto případě byli poslanci vládní koalice.

Sedět tady Karel Havlíček, tak to rozporuje – tak, jak to dělal v České televizi, kde říkal, že oni tam byli, ale přesto skončili až na nějakém patnáctém místě. Byť čekali minutu a půl po tom, co se vyhlásilo, že se mají přihlásit.
Jednoduše vládní poslanci přišli dřív, je to prostě tak. Za svoláním té schůze byla právě vládní koalice, která logicky věděla o tom svolání dřív a mohla tam poslance nebo lidi, kteří poslance přihlásili, poslat dřív. To nijak zásadně nezpochybňuje to, co říká Karel Havlíček, ale není to tak, že by hnutí ANO někdo zakazoval mluvit. Je to tak, že zkrátka vládní poslanci přišli dřív.

Pojďme k těm bezpečnostním hrozbám, ostatně bylo to téma té mimořádné schůze. Premiér Petr Fiala z ODS už v úterý ve svém projevu upozorňoval, že podle něj problémy Andreje Babiše z hnutí ANO oslabují českou bezpečnost. Vadí mu, že Babiš zpochybňoval nákup stíhaček F35, že trvale podkopává západní ukotvení Česka.

Co ale říkáte na to, že Andrej Babiš v ten samý den vydal skrze svá bývalá média velké prohlášení, že je naopak pro územní celistvost Ukrajiny. Zdůrazňoval to i na separátní tiskové konferenci, kterou si ANO uspořádalo v den, kdy opustilo na čas lavice sněmovny. Ve středu Babiš také mluvil o tom, že neexistuje alternativa pro EU a NATO. Damage control, jak se tomu říká? Zahlazoval to, co se mu předtím nepovedlo? Věděl, že mu teklo do bot? Protože to je přeci velký obrat. V minulosti mluvil o kontaminovaném ukrajinském obilí, zpochybňoval dodávky zbraní na Ukrajinu…
Je to velký obrat a je to vlastně poměrně zajímavé v kontextu toho, co slýcháme v posledních měsících od Andreje Babiše i od ostatních představitelů hnutí ANO, kdy můžeme skutečně mluvit o nějaké radikalizaci, posunu názorů, flirtování s antisystémovými názory. Takže tohle je posun a je to do značné míry překvapivé. Já to také vnímám jako damage control. Vnímám to jako snahu vzít trochu od těch nejradikálnějších výroků zpátečku. Snahu možná reagovat na nějaká interní data, kdy se ne všem, zejména těm umírněnějším potenciálním podporovatelům hnutí ANO nemusí úplně líbit rétorika, která je opravdu velmi ostrá, nebo byla zvlášť v posledních měsících v některých ohledech velmi ostrá. Takže je to možná snaha převzít nad těmi výroky kontrolu. Je to možná snaha trochu umírnit postoj strategicky právě tomu, co hnutí ANO momentálně potřebuje. Pokud chce mít hnutí ANO velmi vysokou voličskou podporu a dál vyhrávat volby, tak musí balancovat zejména ve sféře víc umírněných výroků, než jaké jsou ty antisystémové, které jsou přece jenom víc voličsky omezené.

Hnutí ANO ústy Andreje Babiše naopak vinilo z ideologického ohrožení Česka Piráty. Babiš mluvil o jeho slovy organizovaném zločinu u Starostů, o kampeličce pana premiéra a tak dále. Opakovaně tvrdil, že je ta schůze antibabišovská. Že jediný program pětikoalice je „antibabiš“.

Je jediným programem koalice „antibabiš“? Nebo v čem jiném tedy spočívalo to bezpečnostní ohrožení?
Pokud bychom to skutečně chtěli vnímat takhle personalizovaně, tak pokud měla být tato schůze „antibabiš“, tak byla úplně stejně „antifiala“. Je to opravdu hodně osobní záležitost. Mluví se tam o bezpečnostních hrozbách v osobní rovině, takže v tomto ohledu je to něco, co do toho vstupuje jako poměrně výrazná věc. Samozřejmě, že opozice využila toho prostoru pro to, aby vládě vyčetla prakticky všechny ne úplně příjemné kauzy. Ukázaly to už i ty cedulky v první den jednání, kdy hnutí ANO na své poslanecké lavice rozmístilo sdělení o tom, co všechno Fialova vláda dělá špatně a v čem si oni myslí, že je riziková. Takže tam je samozřejmě otázka, kdo o těch bezpečnostních hrozbách mluví a v jakém kontextu. 

Co je na tom poměrně zajímavé byl průběh té debaty, který nebyl příliš důstojný. I tím, jak byl osobní, i tím, jak byl vsazen do kontextu toho uniklého e-mailu Andreje Babiše, ale i kauz, které se týkají premiéra Fialy.

Další důležitá věc, kterou bych v tomto kontextu chtěl zmínit je to, že hnutí ANO i nadále prokazuje to, co si říkáme o populistických stranách. To znamená je zde přítomná nedůvěra v instituce, snaha je delegitimizovat, snaha ukazovat, že Poslanecká sněmovna nemá tak silnou váhu, pokud je ovládaná nějakou jinou skupinou. A s tím se samozřejmě celkem logicky pojí odpor k elitám. To zaznívalo i v té debatě, kdy Karel Havlíček mluvil například o tom, že někdo pro svoji přepravu používá BMW – to je vyvolávání odporu k elitám, se kterými hnutí ANO spojuje tuto vládu.

Babiš sbírá kompro

Vy jste už zmínil nejenom to, že jsou ty spory velmi často osobní, hrají tam velkou roli osobní animozity, ale i to, že při svolávání mimořádné schůze hrál na začátku velkou roli i ten uniklý e-mail. Do jaké míry podle vás bylo tím hlavním důvodem pro svolání mimořádné schůze právě to, že se Andrej Babiš velmi vulgárně vyjádřil na adresu ministra zahraničí Jana Lipavského z Pirátů, nazval ho zm*dem a sháněl na něj informace přes své spolupracovníky.
Myslím si, že to byl celkem zásadní důvod. Můžeme si klást otázku, jestli by se ta schůze odehrála nebýt toho uniklého e-mailu.

Bylo to kompro? Shánění kompra?
Bylo to shánění informací o tom člověku, jestli to nazvat sháněním kompra, někdo to tak určitě může vnímat. Pokud se bavíme o té osobní rovině, shánění informací o rodině, o dětech… asi se to tak dá nazvat. Druhá stránka věci je, že to možná není v politice nic tak neobvyklého. V tomto případě se můžeme samozřejmě zaměřit na tu formu, na to, jakým způsobem to Andrej Babiš dělá a na to, jakým způsobem se to dá potom napojit na to, co deklaruje Petr Fiala – čili spolupráce s STB a nějaké další na to navázané věci. Petr Fiala řekl, že ten uniklý e-mail byla poslední kapka právě v tom řešit bezpečnostní hrozby na půdě Poslanecké sněmovny. Můžeme si tedy klást otázku, jestli by k té schůzi došlo i bez toho. Bezpečnostní hrozby určitě na půdu Poslanecké sněmovny patří, patří do veřejné debaty, ale ve spojení s takto konkrétními věcmi to vypadá jako až příliš na sílu zobecněná záležitost. Na začátku byl velmi konkrétní problém a pak se vládní koalice postupně snažila tu debatu o bezpečnosti ve velmi krátké době přetransformovat, což nevím, do jaké míry je srozumitelné a hlavně nevím, do jaké míry je to důvěryhodné.

Když bývalý premiér shání takto informace, on to nazývá rešerší, nynější premiér to nazývá fízlováním, shání informace na současného ministra zahraničí, je to běžná praxe v politice, anebo je to bezpečnostní hrozba?
Bohužel je to v politice asi spíš běžná praxe, což ale nemusí paradoxně nutně znamenat, že to není bezpečnostní hrozba. Pokud bude Andrej Babiš shánět citlivé informace o ministru zahraničí, pokud se bude poptávat po věcech, které chce nějak zneužít pro svou další radikální rétoriku, tak to už může ta bezpečnostní hrozba být. Vypůjčil bych si slova prezidenta Petra Pavla, který řekl, že nevnímá Andreje Babiše nutně takhle jednoduše jako bezpečnostní hrozbu, co ale vnímá jako bezpečnostní hrozbu jsou některé výroky, které Andrej Babiš pronáší. A některé výroky, které pronáší poslanci hnutí ANO, tedy radikální představy o tom, jak se má v Česku řešit válka na Ukrajině, nereálné představy, naivní představy. To všechno do toho spadá a v této rovině už to bezpečnostní riziko je. Pokud chtěl ty informace Andrej Babiš využít pro tento účel, a on to sám tvrdí, protože říká, že chtěl informace o dětech využít k tomu, aby pana ministra konfrontoval s tím, jestli pošle své děti do války (což je v případě Andreje Babiše stokrát ohraná písnička), tak pokud tím chce zpochybňovat naši pomoc Ukrajině, tak to bezpečnostní riziko je.

Zaznamenal jsem názor Jaroslava Kmenty, novináře z Magazín Reportér, který zveřejnil na síti X (bývalém Twitteru). Zaujalo mě to, zeptám se na váš názor. Ta citace zní: „Uniklý e-mail podle mého názoru využila vládní koalice k odvedení pozornosti od vážného skandálu s kontroverzní družstevní záložnou PDZ, jejímž prostřednictvím se skrytě financovala ODS.“ Co na to říkáte?
Kladu si otázku, jestli pokud tím účelem mělo být odvedení pozornosti právě od této kauzy, tak jestli se ta pozornost odvedla úplně správným směrem, protože na té mimořádné schůzi se jako jedna z hlavních bezpečnostních hrozeb, která se měla týkat premiéra Petra Fialy, řešila právě ta kampelička nebo družstevní záložna. Z úst poslanců hnutí ANO v padalo poměrně často.

Na druhou stranu když se vládní koalice pouští do svolávání mimořádných schůzí (a tady si asi připomeňme, že to většinou dělají opoziční strany), tak to může vést k tomu, že si můžeme myslet, že to má nějaký jiný důvod, než je skutečně debata v parlamentu. Ale to je velká otázka. Asi nemám úplně stejné nebo přesné informace tak jako Jaroslav Kmenta, ale pokud by to tak bylo, nemyslím si, že se to úplně podařilo.

K čemu to všechno bylo dobré?

Vláda si nachystala na závěr mimořádné schůze usnesení, o němž se posléze hlasovalo. Neobjevuje se v něm jméno Andreje Babiše, ale je v něm jenom potvrzené pro západní směřování Česka. Označuje Rusko za teroristický režim, jehož rozpínavost je považovaná za největší bezpečnostní hrozbu a tak dále. Politolog Jiří Pehe v České televizi označil to za takovou trochu léčku na hnutí ANO, aby bylo vystavené tomu dilematu schválit nebo neschválit. Jinými slovy jít hlasovat s koalicí nebo nehlasovat nakonec. To tedy prošlo hlasy koaličními. Představitelé hnutí ANO a SPD měli vlastní návrhy, které naopak neschválila koalice. Bylo ve výsledku nutné tu schůzi svolávat kvůli tomu, aby se přijalo usnesení, jehož stanovisko jsme už v minulosti přijali? Že Rusko je teroristický režim, že jsme proti němu, že je agresorem…
Ne, kvůli takovému usnesení určitě nemá smysl svolávat jednání Poslanecké sněmovny. Myslím si, že šlo skutečně o tu dvoudenní dlouhou, úmornou debatu. O to natočit si ta videa na sociální sítě. Možná trochu v kampani před eurovolbami, před krajskými volbami, před parlamentními volbami vyzkoušet, co jak funguje, která témata můžou rezonovat. Co se týče toho samotného usnesení, na tom je zřetelný postoj hnutí ANO k jednání v Poslanecké sněmovně. Vládní koalice si dlouhodobě stěžuje, že se s hnutím ANO nedá na ničem domluvit. Takže to je možná trochu léčka na hnutí ANO. Hnutí ANO i před zahájením té schůze deklarovalo, že by podpořilo nějaký obecný návrh usnesení, který nebude zmiňovat Andreje Babiše. Návrh toho usnesení skutečně nezmiňuje jméno Andreje Babiše, mluví o ruské agresi, o potřebě podporovat Ukrajinu, o podpoře vlády pro podporu Ukrajině. A hnutí ANO pro to stejně nehlasovalo, což trochu ukazuje přístup právě k tomu jednání a k tomu, že je Poslanecká sněmovna do značné míry paralyzovaná tím, že v ní neprobíhá strategické jednání mezi vládou a opozicí.

Ještě bych se zeptal zase na obranu vlády – nechtěla svolat mimořádnou schůzi, kde by se to finálně potvrdilo? Když víme (když to budu personalizovat), že Andrej Babiš má velmi vstřícné vztahy s některými představiteli na Slovensku, v Maďarsku. A víme, jak Maďarsko nebo Slovensko inklinují k tomu ruskému pohledu.
Myslím si, že právě to, co se děje v posledních týdnech na Slovensku nebo v posledních letech také v Maďarsku, tak mohlo sehrát svoji zásadní roli v chuti vládní koalice to jednání Poslanecké sněmovny svolat – svolat mimořádnou schůzi, aby se trochu vyjasnily argumenty, aby tak trochu dotlačili Andreje Babiše k tomu formulovat nějaký svůj názor. A ono se to vlastně podařilo, protože Andrej Babiš působí dlouhodobě v zahraničně politických a bezpečnostních tématech chaoticky. Víme to ze zkušeností z prezidentské kampaně. Není si v tom jistý a vládní koalice to ví.

To jste narážel na článek 5 Severoatlantické aliance, ten známý rozvoj s Martinem Řezníčkem v České televizi?
Ano, čili Andrej Babiš a využití příležitosti spojit ho s chaosem, využití příležitosti spojit ho s něčím, co je nestálé, co znamená pořád nějakou neustálou změnu názorů, to je vlastně z hlediska vládní koalice něco, co z pohledu politické strategie může hrát docela výraznou roli a může to vlastně zafungovat i na některé třeba vlažné podporovatele vládní koalice. Z tohoto pohledu to dává smysl. I z hlediska toho, co právě vidíme na Slovensku, to určitě smysl má. Ta debata by určitě probíhat měla. Otázka je, jestli v těchto intencích.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: PSP, Česká televize, Novinky.cz, CNN Prima News.