Kvalitní stavby v Pardubicích? Klíčem je městský architekt, ten nám chybí, shodují se odborníci i radní
Může budova klasického supermarketu dobře vypadat? A může se stát příkladem kvalitní architektury? A měl by na to vůbec někdo dohlížet? Takové otázky vyvolala nedávno otevřená prodejna potravin Penny Market v areálu bývalé Tesly v Pardubicích. Mnoho elegance totiž nepobrala. V regionu přitom existuje několik podobných staveb, které jsou architektonicky kvalitní. Zásadní vliv na to má, jestli má radnice svého městského architekta.
Typickým příkladem je Litomyšl, která už 30 let městského architekta má. Zásadní je, že není podřízeným samosprávě a funguje pro obec jako partner. „Je logické pracovat s odborníky. Kdybych šel k doktorovi a nebyl to doktor, tak bych se nenechal operovat. Stejně tak má město a urbanismus dělat někdo, kdo to vystudoval, rozumí tomu a živí se tím,“ říká starosta Litomyšle Daniel Brýdl (zvolený za hnutí Generace 89).
Díky městskému architektovi má Litomyšl například supermarket Lidl, který se stal architektonicky oceňovanou stavbou, na rozdíl od pardubického Penny Marketu. „To se hodně nepovedlo,“ reaguje na vzhled stavby pardubický radní František Brendl (Společně pro Pardubice).
„Nejsme schopní v rámci developerských projektů prosazovat alespoň přijatelná architektonická řešení,“ dodává Brendl.
Pardubice totiž nezávislého městského architekta dlouhodobě nemají, na rozdíl od Litomyšle. „Nemusí poslouchat naše názory, protože není úředník, který by byl podřízený tajemníkovi nebo stavebním úřadu. Je to opravdu partnerství, my si služby objednáváme a chceme maximální kvalitu. Máme mezi sebou nesmírný respekt a obě strany za 30 let dokázali, že to má velký smysl,“ říká starosta Litomyšle.
V Pardubicích sice tuto pozici nahrazuje vedoucí odboru hlavního architekta, ten je ale podřízený samosprávě. To je podle historika architektury Bohdana Šedy z pardubické univerzity problematické.
„Ve městech, kde je hlavní architekt úředníkem nebo vedoucím odboru, se často stává, že je pod tlakem politiků. Pokud si nevydobude vliv a respekt, může to mít negativní dopad na všechny předměty jeho činnosti,“ popisuje.
Rekonstrukce Automatických mlýnů se povedla. Snad ještě zpřístupnit nábřeží, říká architekt Pleskot
Číst článek
Otázkou tedy je, proč Pardubice městského architekta stále nemají. „Já nevím, jestli se mu brání, zvenku to tak vypadá. Pardubicím se architektonicky dlouho nedaří. Myslím, že to je otázkou priorit městské reprezentace. Nejenom stávající, ale hluboko do minulosti. Ve srovnání s jinými městy, ať už je to Hradec Králové, nebo zmiňovaná Litomyšl, je to opravdu frapantní,“ říká Šeda.
S tím souhlasí i František Brendl. „Chceme osobnost, která by vtiskla městům a projektům nějakou tvář. Na druhou stranu do toho ale chceme jako politici taky mluvit. Když vezmete osobnost a pak jí chcete dávat rady, tak je často nepřijme. Sice chceme osobnost, ale takovou, která by nás bez zbytku poslouchala,“ míní radní.
Starosta Litomyšle naopak zasahování městského architekta vidí pozitivně. „Já to vidím úplně obráceně. Pro nás je strašně výhodné, že těžkou černou práci, která nastavuje zrcadlo některým investorům, kteří nemají vkus nebo to nepovažují za důležité,“ chválí si Brýdl.
