Škody se projeví, ale jsme schopní to nějak vyrovnat. Máme na to až devět let, věří ředitel základní školy
Žáci prvních a druhých tříd by se měli vrátit do škol 18. listopadu. Informace tentokrát přišly včas, shodují se ředitelé. „Opravdu to proběhlo tak, jak to mělo probíhat už dřív. To, co potřebuji, abych mohl první dva ročníky uvítat, mám k dispozici,“ potvrzuje Ondřej Lněnička, ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze 12.
„Na harmonogramu jsme s ministrem spolupracovali a v další fázi by měly následovat ročníky, které vykonávají nějakou povinnou zkoušku,“ očekává viceprezident Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) Jaroslav Jirásko.
Škody se projeví, ale jsme schopní to vyrovnat. U nejmladších dětí na to máme devět let, věří ředitel školy
Týkat by se to mělo žáků pátých a devátých tříd nebo maturantů. Zda se do další prioritní skupiny dostanou také děti ze sedmých tříd, které se mohou hlásit na šestiletá gymnázia, Jirásko neví.
Jasné ale zatím není, za jak dlouho se k prvňákům a druhákům starší spolužáci připojí. „Domníváme se – máme zbožné přání –, že by ty vlny mohly být po 14 dnech,“ doufá Jirásko.
A upozorňuje, že o co nejčasnější návrat žáků prvních a druhých ročníků se ředitelé zasazovali už od počátku: „Distanční formy vzdělávání jsou efektivní spíš pro větší děti. První a druhé ročníky mají vzdělávání zaměřeno hlavně dovednostně, čtení a psaní, což se na dálku předává těžko.“
Potvrzuje to i psycholožka Lucie Essenza z Institutu Re-life, podle které jsou první dva ročníky základních škol zásadní hlavně přechodem ze školky k vědomému vzdělávání. Mezník je v tomto případě kolem devátého roku věku dítěte.
„Domníváme se – máme zbožné přání – že by ty vlny mohly být po 14 dnech.“
Jaroslav Jirásko
„Výuka by měla probíhat přes společné zážitky se spolužáky. A důležitá je osobnost učitele,“ připomíná s tím, že sociální kontakt je znovu velmi důležitý v období puberty, kdy si dospívající vytváří své místo mezi vrstevníky.
I Ondřej Lněnička uznává, že distanční výuka nemůže plnohodnotně nahradit tu prezenční. Přesto ale věří, že se dětem všechno podaří dohnat a pozitiva nakonec převáží nad negativy této zkušenosti: „Škody se jistě objeví, ale jsme schopní to nějak vyrovnat. U těch nejmladších na to máme devět let.“
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
