Klus: Palestinské oběti u nás nemají hlas. Dobrému příteli, jako je Izrael, musíme říct, když přehání
Známí čeští herci, zpěváci a hudebníci žádají vládu a prezidenta, aby se zasadili o okamžité příměří v Pásmu Gazy. Je jejich iniciativa citlivá k oběma stranám konfliktu? „Když se podíváte, jakým způsobem se u nás komunikuje oběť izraelská, máte tam příběh, fotku, konkrétní jméno. Oběť palestinská, to jsou anonymní davy, které prostě někde nějakým způsobem zemřou a nemají prakticky žádný příběh,“ pozastavuje se zpěvák Tomáš Klus.
Spolu s manželkou jste mezi umělci, kteří iniciovali otevřený dopis české vládě a prezidentovi se žádostí, aby se vyslovili za okamžité příměří v Pásmu Gazy. Kolik už máte signatářů?
V tuto chvíli něco přes dva tisíce. Byli bychom rádi, abychom se dostali na deset tisíc, protože v tom případě se tím bude muset vláda nějakým způsobem zabývat.
Zůstane spálená země a spousta nenávisti, jako v Iráku či Afghánistánu. Taktika izraelské armády je kontraproduktivní, zabíjením krmí Hamás dalšími potenciálními teroristy, myslí si Tomáš Klus
Zatím jako malé cíle a to, aby se k tomu aspoň někdo vyjádřil. To politické mlčení u nás je pro mě, musím říct, trošku traumatizující. Situace je z mého úhlu pohledu – a myslím si, že i objektivně – tak katastrofální, že tím mlčením cítím spoluzodpovědnost, že ten nekritický postoj vůči Izraeli je také postoj mě jako občana této země a voliče této vlády.
Co máte na mysli, když říkáte nekritický postoj vůči Izraeli a mlčení?
Já nejsem proti tomu, abychom byli přátelé s Izraelem, o to mi nejde. Ale myslím si, že když máte přítele, tak je dobrý, když ten přítel za vámi přijde a řekne: to, co děláš, už přeháníš, je to moc, pojď polevit a zkusit to jiným způsobem.
Těch obětí je v tuto chvíli přes 30 tisíc lidí, 14 tisíc dětí, každých 10 minut tam umře jedno dítě. A blokáda humanitární pomoci, to jsou věci, které v 21. století nemají co dělat.
Čekáte, že vám někdo z adresátů petice odpoví, nebo hlavně chcete rozproudit společenskou diskusi?
Především se snažím o to, aby se u nás o tom mluvilo a aby se o tom pokud možno mluvilo nějakým způsobem objektivně.
Mně je líto obětí na obou stranách, ale když se podíváme na to, jakým způsobem se u nás komunikuje oběť izraelská, máte tam příběh, fotku, konkrétní jméno. A oběť palestinská, to jsou anonymní davy, které prostě někde nějakým způsobem zemřou a nemají prakticky žádný příběh.
Pak se společnost samozřejmě ztotožňuje daleko lépe s Izraelem, ale nemá žádnou objektivní informaci o tom, proč Palestinci dělají to, co dělají. A mě tento narativ znervózňuje, protože si myslím, že spravedlnost a nějaký vyrovnaný přístup k té informovanosti je potřeba v demokratické společnosti zaujmout.
Zkušenost okupace?
Věříte, že například vaše tvrzení ve videu, které jste zveřejnil v polovině března, jsou všechna objektivní?
Já jsem učinil jednu chybu a to, že jsem sdílel mapku, která nebyla relevantní v rámci objektivity toho konfliktu, ale sdílel jsem ji v kontextu toho, že Izrael je okupující velmocí. Tím jsem chtěl ukázat, že prostor pro Palestince se pořád zmenšuje, to jsem chtěl demonstrovat.
Máte tam třeba ale srovnání okupace Československa...
Ne, ne, pozor, tak to je dezinterpretace, protože tam mluvím o desetiletí okupace, se kterou máme zkušenosti, a to jsem nemyslel nacistickou okupaci...
A všiml jste si, že já jsem neřekl nacistickou? Já jsem se chtěl zeptat, kterou jste měl na mysli.
Vy ne, ale to je mi předkládáno, že to srovnávám s nacistickou okupací. Já jsem mluvil o desetiletích okupace a myslel jsem ruskou okupaci.
A tady vidíte nějaké paralely?
Vidím paralely v tom, že v momentě, kdy někde máte okupovaný stát, tak ta podmnožina se samozřejmě snaží nějakým způsobem proti té okupaci bránit. To je přece logické, že dojde k frustraci a k nějakým zoufalým skutkům. Na to jsem chtěl poukázat.
V troskách budov v Pásmu Gazy jsou dál těla mrtvých. Lidé je vyhrabávají vlastníma rukama
Číst článek
Já vás nechci chytat za slovo, ale mluvíte o Palestině, která jako stát nikdy neexistovala.
Ano, to jsem tam řekl, že Palestina není stát, ale okupovat se může i území, které není státem.
Nezapomínáte, že problém je opravdu komplexní a dlouhodobý a že každé zjednodušení je jenom škodlivé?
Ano, ale tím videem jsem se snažil především ukázat, jak už jsem říkal, palestinský pohled na věc. V tuto chvíli neřeším historický kontext ani budoucnost té věci, protože tady máme nějakou přítomnost, která je děsivá a která vypovídá o lhostejnosti, se kterou když budeme nakládat tak, jak nakládáme, tak nás jako lidstvo nečeká nic hezkého.
Postoj vlády? Žádný není
V petici mimo jiné žádáte okamžité ukončení blokády jídla, vody, elektřiny a humanitární pomoci a také k bezpečnému propuštění všech palestinských i izraelských rukojmích. Kdo podle vás blokuje to jídlo, humanitární pomoc atd.?
Administrativa izraelské armády. Já bych chtěl jenom říct, že ty demonstrace za ceasefire, za ukončení toho násilí jsou i v Izraeli a příbuzní těch rukojmích, které jsou vězněni Hamásem, tam demonstrují taky. To je informace, která se u nás také moc nekomunikuje a podle mě je dost podstatná.
Já mám pořád pocit, že nám křivdíte, protože my o tom mluvíme poměrně často a myslím si, že vyváženě. Každopádně ale podle Izraelců se humanitární pomoc určená palestinským civilistům často dostává do rukou teroristů z Hamásu, kteří s ní pak nakládají po svém. V tom nevidíte problém?
Já vidím problém v tom, že je tam pět tisíc kamionů pár metrů od lidí, kteří umírají hladem. Jestli Netanjahu argumentuje tím, že v Pásmu Gazy není dostatek skladových prostorů, tak promiňte, to mi přijde opravdu jako na hlavu padlé.
Lidem v Gaze chybí úplně všechno. Život jim komplikují i nejbanálnější diagnózy, říká farmaceut
Číst článek
Asi bychom neměli zapomínat, že postup vlády Benjamina Netanjahua vůči Palestincům má své kritiky. I největší spojenec Izraele, USA, ho odrazuje od chystané pozemní operace v Rafáhu. Pokud izraelský premiér Netanjahu nedá na amerického prezidenta Joea Bidena, věříte, že by poslechl Petra Pavla nebo Petra Fialu a na jejich naléhání vyhlásil příměří?
Já myslím, že by to rozhodně mohlo prospět, ale že mlčení neprospívá vůbec ničemu.
Takže jde o to prostě deklarovat nějaký postoj?
Samozřejmě, protože tady žádný postoj není. Respektive je tu nějaký postoj, který známe z minulosti, že jsme stoprocentně za Izraelem. Ale jsme stoprocentně za Izraelem i v tuto chvíli? To bych chtěl slyšet od českých politiků.
Proč si Tomáš Klus myslí, že Evropané mají povinnost konflikt mezi Izraelem a Palestinou vyřešit? A proč iniciativa umělců použila kontroverzní symbol ruky se srdcem, od něhož následně upustila? Poslechněte si celý rozhovor.
