Česká televize za 160 korun, rozhlas za 55. Vláda chce navýšit koncesionářské poplatky a zvýšit počet plátců
Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na tiskové konferenci to v úterý uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.
Z vládních plánů vyplývá, že se také rozšíří počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 000.
U firem bude nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou od platby osvobozeny. Hospodaření České televize i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.
Souček: Koncesionářské poplatky by se měly platit spolu s elektřinou. Vyhnout se tomu by nebylo snadné
Číst článek
Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlase a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.
Televizní poplatek je 15 let na stejné výši 135 korun a od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla na 72 Kč, rozhlasový poplatek 45 Kč se nezměnil 18 let a jeho hodnota je v současnosti poloviční.
‚Udržitelná služba‘
„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Věří, že se díky vyřešenému financování podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům. ČT je podle něj posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s ČRo se zároveň těší nejvyšší důvěře.
Radiožurnál je stále nejposlouchanější stanicí v Česku. Denně si ho naladí přes 840 tisíc lidí
Číst článek
Opatření podle předsedy Asociace producentů Vratislava Šlajera ČT umožní věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám prostřednictvím žánrů jako je animace, dokument nebo tvorba pro děti a mladé diváky.
„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby, jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ dodal generální ředitel ČRo René Zavoral.
Podle vedoucího projektu Nezávislá média Martina Luhana je dobře, že se ministerstvo rozhodlo napravit některé nedostatky zákonů o ČT a ČRo, například rozdíly v úpravách dozorčích komisí v ČT a ČRo, nebo nejasné formulace, které v průběhu minulých let umožňovaly radním i politikům svévolné výklady.
„Nicméně, zásadní pokrok na cestě k udržitelnému financování českých médií veřejné služby nenastal. Jednorázově zvýšení a změna definice poplatníka nejsou opatřeními, která by zajistila udržitelnost do budoucna,“ podotkl.
