Čeští vojáci nebudou velet jednotkám na Slovensku. Zúčastní se zahraničních misí na Balkáně nebo Sinaji
V zahraničních misích bude letos zřejmě působit míň českých vojáků než v loňském roce. Mimo jiné i proto, že se Česko chystá v létě předat Španělům velení nad bojovým uskupením na Slovensku. Právě tam česká armáda spolu s vojáky dalších států kontroluje východní hranici Severoatlantické aliance. Ještě v lednu se na všech misích vystřídá většina z celkem pěti set vyslaných českých vojáků.
Češi působí ve čtrnácti zahraničních misích, mimo jiné v Kosovu, na Blízkém východě nebo ve Středozemním moři, kde zasahují proti pašerákům lidí z Afriky. Nejvíc vojáků má teď česká armáda na Slovensku a to celkem 450. V polovině roku se ale jejich počet sníží na zhruba polovinu poté, co velení nad jednotkou převezme Španělsko.
Co čeká armádu v roce 2024? Podpis největší zakázky v historii, ale také zmrazení platů vojáků
Číst článek
„Španělům předáme velení do konce června 2024. Na Slovensku pak zůstanou téměř dvě stovky vojáků. Bude se jednat o posílenou mechanizovanou rotu, jednotku logistické podpory a české zastoupení v mezinárodním štábu mise,“ říká Radiožurnálu Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu.
Česko už nemá dost techniky, aby bylo nejsilnější složkou mise a mohlo uskupení velet. Východní hranici Aliance má střežit ještě víc vojáků než dosud, místo jedenácti set jich bude až pět tisíc.
Výcvik ukrajinských vojáků
Česká armáda přispěje k ochraně NATO dalším výcvikem ukrajinských vojáků. Do zahraničí může odjet až 90 českých instruktorů a zároveň v Česku můžou cvičit Ukrajince vojenští učitelé ze zahraničí. Počet cizích vojáků včetně ukrajinských na našem území nepřesáhne osm stovek, jak to schválil Parlament i s hlasy opozice.
Výhody společného výcviku, připomněl v říjnu poslancům zástupce náčelníka generálního štábu generálporučík Miroslava Hlaváč: „Získáváme samozřejmě i informace o tom, jak se vyvíjí jednotlivé taktické činnosti či operační činnosti v rámci této války mezi Ruskem a Ukrajinou. Takže samozřejmě pro nás je to celkem i zásadní v navyšování schopností taktických dovedností pro armádu.“
Český spolek chce poslat na Ukrajinu deset tisíc dronů. Jeho patronem je šéf armády Řehka
Číst článek
Letos bude pokračovat většina současných misí, ve kterých působí i Češi. Třeba na Balkáně, kde pomáhají čeští vojenští policisté, nebo na Ukrajině při vyšetřování válečných zločinů.
S českou účastí se počítá i v mezinárodní misi na Sinaji, která dohlíží na dodržování míru na izraelsko-egyptské hranici. Teď tam působí 15 vojáků dopravního letectva ze Kbel. Česko vyšle také vrtulníkovou jednotku do Polska.
Ministerstvo obrany předpokládá, že angažmá vojáků v zahraniční bude v letošním roce stát 115 milionů korun, dalších zhruba 250 milionů půjde na výcvik ukrajinských ozbrojených sil.
Ne všechno ale platí Česko. „Náklady spojené s naším působením v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu nám budou refundovány z Evropského mírového nástroje. Doposud jsme požádali Evropskou unii o náhrady ve výši 134 milionů korun do konce roku 2023. Náhrady nám budou vyplaceny zpětně, jak je to obvyklé,“ řekla už před časem v Senátu ministryně Jana Černochová (ODS).
Vyslání do Afriky
Čeští vojáci už nebudou v subsaharské Africe. Evropská unie teď řeší, jak v oblasti, kde za poslední tři roky převzala v několika zemích moc armáda, dál působit. Proto není vyloučené, že se tam čeští vojáci vrátí.
„Sahel je strategicky mimořádně důležitá oblast, která má dopad na stabilitu celé Afriky a také může destabilizovat Evropu, jak vidíme na té vysoké koncentraci islamistů, kteří se tam stahují, a na migračních vlnách, které odsud přicházejí,“ vysvětluje nezávislý senátor Pavel Fischer.
Vyslání českých vojáků do oblasti by znovu musel schválit parlament.
