Na rakovinu prsu se v Česku umírá méně než před 20 lety, ačkoliv případů je víc. Pomáhá screening
Úmrtnost na rakovinu prsu se v Česku za posledních 20 let snížila skoro o třetinu. Vyplývá to z čerstvých dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku. Stojí za tím i screeningový program na včasný záchyt rakoviny prsu, který je určen všem ženám nad 45 let věku.
Více než třicetiprocentní pokles úmrtnosti považují lékaři za úspěch. Stejně tak je dobrou zprávou, že se lékařům díky preventivním screeningovým vyšetřením žen daří odhalit nádory včas, tedy v době, kdy jsou ještě vyléčitelné.
V Česku chodí pravidelně jednou za dva roky na mamograf 60 procent žen, říká Ondřej Májek z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku.
OVĚŘOVNA: Škodlivá mamografie? Její benefity jsou nezpochybnitelné, shodují se odborníci
Číst článek
„Z našich dat víme, že pokud se žena screeningu účastní pravidelně, tak je možné nádor odhalit v takzvaném prvním stadiu přibližně v 70 procentech případů. To dává opravdu velké šanci na vyléčení ze zhoubného nádoru,“ zdůrazňuje.
Ročně si diagnózu rakoviny prsu vyslechne zhruba 7500 žen v Česku. V posledních letech ale vidí statistici každoroční nárůst o 100 až 150 případů. Proč to tak je, není jisté.
„Já osobně za svoji pětatřicetiletou praxi na screeningu vidím takový civilizační tlak. Nejčastější obraz pacientky je žena, která všechno zvládne, všechno stihne, postará se o rodinu a je perfektní v práci. A tehdy se zřejmě tělo vzepře a řekne: Dost, já jsem tady taky, pečuj o mě,“ vysvětluje si nárůst počtu pacientek předsedkyně Asociace mamodiagnostiků České republiky Miroslavy Skovajsové.
Navzdory rostoucímu počtu odhalených onemocnění ale tragických případů ubývá. Ročně s diagnózou rakoviny prsu zemře 1600 až 1700 žen v Česku.
Přijdou včas, tiše se vyléčí
Screeningový program cílí na ženy starší 45 let, nemoc se ale týká i mladších ročníků. Není jich ale mnoho, lékaři odhadují, že je to ročně 200 až 250 případů. Drtivá většina žen onemocní ve středním a vyšším věku. I proto právě na ně cílí screening.
„Díky screeningu se o většině nemocných žen okolí ani nedozví. Tiše projdou operací, pak mají možná nějaké ozáření a tím to skončí. Není na nich vidět drastická léčba, která se musí použít, pokud k lékaři přijde žena s onemocněním v pozdějším stadiu,“ vyzdvihuje šéfka Asociace mamodiagnostiků.
Přesto ale 40 procent žen na pravidelnou kontrolu nechodí, svou roli může hrát třeba strach z vyšetření.
Reprodukční klinika neřešila nález z mamografie, pacientka zemřela. Zařízení má zaplatit 300 tisíc
Číst článek
„Riziko vyšetření mamografem ještě nikdy nikdo neprokázal, jen se o něm hovoří. Ale zisk z vyšetření už je prokazatelný, máme tu 30procentní snížení úmrtnosti. Moc přeju ženám, které se bojí, aby dokázaly svůj strach překonat,“ vzkazuje Skovajsová.
Pravidelnou prevenci vyhledávají i ženy, které jsou po léčbě rakoviny prsu – je jich přibližně 100 000, jejich vyšetření se ale do počtu screeningů nezapočítávají.
V součtu platí, že o svá prsa se v Česku stará asi 70 procent žen po pětačtyřicítce. Lékaři by si přáli, aby se do budoucna zájem o pravidelná vyšetření na mamografu ještě zvýšil, a to alespoň o deset procent.
Kromě návštěvy ordinace doporučují lékaři ženám také pravidelné samovyšetření, a to minimálně jednou za měsíc. Prvním znakem rakoviny totiž může být pevná bulka v prsu, změny jeho tvaru, barvy či velikosti. Na problém je můžou upozornit také vtažená nebo vyklenutá místa v prsu. V takovém případě by žena neměla s vyšetřením otálet a na lékaře by se měla obrátit okamžitě.
