Až polovina dospělé populace nedodržuje pravidelné lékařské prohlídky. Pomoci může finanční motivace
Vybavíte si ještě, kdy jste byli naposledy na preventivní prohlídce u lékaře? Možná už je to déle, než by bylo zdrávo... Nejste ale výjimkou. V doporučeném intervalu nechodí na preventivní prohlídky polovina dospělých. Vyplývá to z průzkumu PAQ Research pro think tank s názvem „Ministr zdraví“, kterého se letos v dubnu zúčastnilo přes tisíc respondentů. Ti odpovídali na to, proč ke svému praktikovi, zubaři nebo gynekologovi pravidelně nechodí.
Průzkum ukazuje, že 14 procent dospělých nepřišlo na jednu z preventivních prohlídek po dobu deseti let. Téměř 40 procent pak ke svému lékaři dochází méně často a nedodržuje předepsané intervaly.
Například u praktiků je jedním z hlavních důvodů, že lidi nic nebolí, a tak nemají důvod na preventivní prohlídku jít.
„Povědomí o tom, co je obsahem prevence pro pacienta je minimální,“ říká lékař a zakladatel platformy Ministr zdraví Tomáš Šebek. Podle něj je to proto, že často nechápou význam prevence.
Lidé také nevědí, že by měli k praktickému lékaři chodit alespoň jednou za dva roky. U zubaře a gynekologa je to pak jednou za rok.
8 z 10 dospělých by uvítalo, kdyby nemuseli čekat v čekárně mezi nemocnými. Roli hraje také dostupnost lékaře – lidé, kteří mají lékaře dostupného do 15 minut, chodí na prohlídky pravidelněji, než ti, kteří k němu musí cestovat více než hodinu.
Pomoci by mohlo také to, že se lékař pacientům s preventivní prohlídkou připomene, například pomocí SMS a komunikuje s nimi.
„Potřebují do procesu zatáhnout. A jestli je to tak jednoduché, jako že mi přijde od praktika SMS, a praktik se mnou mluví a vysvětlí mi, co dělá, proč mi měří tlak – pak bude moje spolupráce na mnohem vyšší úrovni,“ říká místopředsedkyně Národní asociace pacientských organizací Edita Müllerová.
Z průzkumu vyplynulo, že celková spokojenost s praktikem hraje v odhodlání chodit na preventivní prohlídky také důležitou roli.
Finanční motivace
Účast na preventivních prohlídkách by mohla zvednout i finanční motivace. Možná by stačilo pouhá padesátikoruna. Ta by k docházení na preventivní prohlídky motivovala 40 procent respondentů. Více než 90 procent pak uvedlo, že by je motivoval příspěvek 400 korun.
Pro stát by to sice znamenalo nemalou finanční zátěž, podle Šebka by to ale vyšlo stále levněji, než léčení následků nedostatečné prevence, které zdravotnictví významně zatěžuje.
„Jsou to asi jen dvě nebo tři procenta vynaložená na prevenci z celkového rozpočtu 450 miliard na zdravotnictví. Prevence je jediná cesta ven z pohledu udržitelnosti financování zdravotního systému,“ říká lékař Šebek.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že chce motivovat lidi k častější prevenci. Odmítlo ale přímé vyplácení peněz. Chce jít spíše formou příspěvků, které je možné čerpat z fondů prevence zdravotních pojišťoven například na lázeňskou péči nebo doplatky léčivých přípravků.