Češky odkládají mateřství na pozdější dobu. Umělých oplodnění výrazně přibylo
Vůbec poprvé se letos průměrný věk ženy plánující děti přehoupl přes třicítku. Ukazují to data z center asistované reprodukce. Budoucí rodiče dávají přednost cestování a kariéře.
„Tady vidíme jak se embria od začátku vyvíjí. Tady jsou - no a tady se nám nadělilo už na čtyři buňky, no a dělí se nám dál," popisovala už dřív vznik nového života přímo v laboratoři u mikroskopu Olga Teplá z pražského centra asistované reprodukce.
Odborně se mu říká in vitro fertilizace (IVF), tedy případ, kdy se vajíčko oplodní mimo tělo ženy. V Česku je to jediný způsob oplodnění v laboratoři, který za určitých podmínek proplácí pojišťovny.
Nejčerstvější data z Národního registru asistované reprodukce jsou z roku 2014 a ukazují, že Češky mají děti čím dál později a tím pádem stále více z nich využívá metody umělého oplodnění.
„Jakmile žena překročí 42 let, tak na IVF už nejde. Ta šance je nepatrná. Překročí se do cyklu přijetí darovaných vajíček. V tu chvíli vám z té statistiky vypadne, a proto ten věk nestoupá statisticky až tak, ale reálně přibývá žen, které jsou na té hranici, kdy jejich vajíčka už nejsou schopná oplodnění," vysvětluje Radiožurnálu gynekolog a přední tuzemský odborník na léčbu neplodnosti Karel Řežábek.
Žena mladší 30 let? Překvapení
Zatímco v roce 2007 přišlo požádat o pomoc s neplodností zhruba 600 žen starších 40 let, o sedm let později to bylo třikrát tolik.
„Když dneska vidíme ženu mladší 30 let, tak jsme překvapeni a potěšeni. Do 30 let to jde skoro samo, do 35 dobrý. Nad 40 šance je na otěhotnění v přirozeném cyklu poměrně malinká," dodává Řežábek.
Stejný pohled má také vedoucí lékařka z centra asistované reprodukce IVF Cube Hana Višňová:
„Pro umělé oplození je celorepublikový průměr, že při první terapii je ženám kolem 37 let věku. Dneska ženy i muži mají jiné zájmy, neplánují v 25 letech rodinu a děti, spíše cestují a potřebují hypotéky."
Zaměnili embrya při umělém oplodňování. Teď dostala bývalá Babišova klinika pokutu 800 000
Číst článek
Pojišťovna ano...
Pojišťovny v Česku proplácí tři pokusy oplodnění metodou IVF ženám mladším 39 let. „I tak si ale téměř všichni budoucí rodiče musí připlatit," vysvětluje doktorka Višňová.
„Metoda proplácená pojišťovnou je ta základní a k tomu se připlácí navíc. A kdyby pacienti chtěli jen to, co je na pojišťovnu, tak to nemá smysl. To jdeme o 30 let zpátky. Dnes máme nové techniky. Doporučuju pacientům, aby když tak léčbu odložili a našetřili si na to umělé oplození."
Vcelku tak pacientky doplácejí i desetitisíce korun. Například za hormonální léčbu nebo za zmražení dalších embrií.
Celkově vyjde procedura na zhruba 70 000 a pojišťovna proplatí jen část. Navíc téměř nikdy se podle lékařů z center asistované reprodukce nestane, že by žena - navíc v pokročilém věku - otěhotněla hned napoprvé.
Dvě matky, jeden otec. První evropské dítě se třemi genetickými rodiči se narodilo na Ukrajině
Číst článek
... ale jen do 39 let
„Pokud chce přes zkumavku otěhotnět i žena starší 39 let, může, ale už bez přispění pojišťovny a jen se svolením partnera," říká náměstek z ministerstva zdravotnictví Roman Prymula. „Pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti muže a ženy, kteří to chtějí postoupit společně."
Podle Prymuly jde o celospolečenský jev, že mají ženy děti podstatně později a věnují se kariéře, řada z nich také zastává řadu odpovědnějších funkcí než dříve.
Ministerstvo dodává, že se snaží například v letácích či prostřednictvím lékařů ženy poučit o tom, že by měly mít děti dříve. Zatím se jim to ale nedaří. Stoupá i počet žen, které se léčbu neplodnosti rozhodnou řešit mezi 35 a 39 rokem - za posledních pět let dvojnásobně.
