Smí založit rodinu, mají trestní odpovědnost, přimlouvá se pirátka Stojanová za právo 16letých volit
Mělo by Česko následovat příklad Rakouska a přiznat volební právo 16letým? Předsedkyně Mladého pirátstva Kateřina Stojanová je přesvědčena, že by se to přinejmenším mělo zkusit pro určitý typ voleb. První místopředseda Mladých konzervativců Jan Hroudný (ODS) snížení věku pro volební právo považuje za téma k diskusi, ale současnou hranici 18 let vnímá jako přiměřenou.
„Velký benefit mladé generace je přístup k celé řadě informací díky moderním technologiím, často i větší, než má generace jejich rodičů nebo prarodičů,“ uvádí politička v pořadu Pro a proti.
Mělo by Česko přiznat volební právo 16letým? Debatují předsedkyně Mladého pirátstva Kateřina Stojanová a 1. místopředseda Mladých konzervativců Jan Hroudný (ODS)
Občanský demokrat souhlasí, že mladí mají možnost získat dostatek informací. „Ale berme v potaz i výsledky českého školství, které nejsou nijak oslnivé. Čeští studenti vykazují setrvale špatné znalosti v různých oborech. Situace u gymnázií je trochu odlišná, ale ta představuje v českém školství spíš výjimku než reprezentativní vzorek,“ uvádí.
Pokud by se ke snížení věku přistoupilo, bylo by třeba upravit také vzdělávání, uznává Stojanová. „Otázka vzdělání je relevantní vzhledem ke školním osnovám, ale to, jaké má člověk dosažené vzdělání, je vedlejší faktor,“ vysvětluje.
„V České republice je problém malého zapojení mladých lidí v mládežnických politických organizacích, které mají v nejlepším případě stovky členů. V Rakousku, kde lidé volí od 16 let, jsou to desetitisíce. I tyto organizace vzdělávají mladé lidi v oblasti politiky,“ připomíná Hroudný.
To, že by mladí lidé byli snáze manipulovatelnější dezinformacemi, podle Stojanové neplatí. „Tato hrozba visí nad všemi věkovými kategoriemi a je výzvou pro celou společnost. Naopak studie ukazují, že náchylnost mladé generace zde je nižší,“ poukazuje.
Mladí si uvědomují manipulativnost sociálních sítí. I tak jsou pro ně ale zdrojem informací, říká Strachota
Číst článek
„Musíme najít nějakou rozumnou věkovou hranici pro volby. Těch 18 let je vhodných už jen proto, že ji využívá většina států na světě. Odborníci se shodují v tom, že v 16 letech, i z důvodů biologického vývoje, mladí lidé nemusejí být připraveni na to se kompetentně rozhodovat,“ dodává Hroudný.
‚Dvě až tři procenta‘
Už dnes k nim stát přistupuje v řadě agend jako k plnoletým. „Dnešní 16letí mohou legálně zakládat rodiny, mají určitý typ trestní odpovědnosti, získávají řidičská oprávnění, mohou rozhodovat o tom, jaké zdravotní zákroky podstoupí, bez souhlasu rodičů. Už dnes mají široký prostor rozhodovat sami o sobě,“ upozorňuje Stojanová.
„Snížení věkové hranice by zásadní volební revoluci nepřineslo, prvovoliči tvoří dvě až tři procenta celkového objemu hlasů. Mladí jsou ale nejcitlivější k náhlé změně preference před volbami, což je právě výstražný signál pro strany, které se o jejich hlasy ucházejí, že nedostatečně reflektují jejich zájmy,“ chápe snížení věkové hranice voličů jako výzvu i pro politické strany Kateřina Stojanová.
Politik ale prý pozoruje nárůst zájmu stran o mladé lidi i bez této změny. „My jsme v rámci koalice Spolu v roce 2021 dávali dohromady program pro mladé, který také skládali zástupci mládežnických politických organizací.“
„Výsledky zapojení této nové skupiny voličů jsou nepředvídatelné. Podle posledních trendů u věkové skupiny 18 až 29 let vzrostla podpora ANO na 31,5 procenta, druhá nejvyšší podpora v rámci věkových skupin po lidech nad 60 let. Proto je těžké předpokládat, koho by mladí lidé vlastně vůbec šli volit,“ konstatuje Jan Hroudný.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu, který najdete nahoře v článku. Moderuje Lukáš Matoška.
