Stát chce zrušit zažité termíny jako výlučná nebo střídavá péče. Vyvolávají zbytečné emoce

Už žádná střídavá nebo výlučná péče o děti. Stát chce zrušit zažité termíny, které se používají například po rozvodech. Podle ministerstva spravedlnosti mohou u rodičů vyvolávat zbytečné emoce. Jeden si třeba může myslet, že má na rozhodování o dítěti větší právo. Soudy mají podle chystané novely občanského zákoníku jenom určit, kdo a ve které dny se bude o dítě starat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

děti - smutné děti - rozvod

Změny okolo střídavé a výlučné péče by měly začít platit v roce 2025 (ilustrační foto) | Zdroj: Pexels | CC0 1.0

„Když se nám rozpadlo manželství, tak bylo těžké připustit si, že dítě spadne do střídavého režimu. Bylo jasné i mně, že tím budeme trpět všichni.“ Nakonec se rodiče z Prahy, kteří si nepřáli uvést své jméno, starají o syna napůl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Konec střídavé nebo výlučné péče o děti. Kvůli vyvoláváním zbytečných emocí chce stát dané termíny zrušit

Teenager už sedm let bydlí týden u mámy a týden u táty. „Dohodli jsme se na tom, protože tatínka určitě potřebuje. Střídání jsme nastavili každou neděli, v konkrétní hodinu, a tak to bylo i realizováno,“ sděluje matka.

Dohodu o střídavé péči před lety stvrdil soud. Nově by termíny jako střídavá, výlučná nebo společná péče nemusely soudy používat vůbec. „Jednoduše by došlo k nastavení režimu mezi rodiči. Kolik dní se kdo o dítě stará, jaké platí výživné a tak dále,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák z hnutí STAN.

Současné pojmenování a rozdělení péče totiž může vyvolávat mezi rodiči spory nebo nejasnosti. „Typickým příkladem je třeba stav, kdy jeden rodič pečuje v rámci měsíce o dítě 12 dní, ten druhý 18. Což se blíží velice tomu, že pečují v podobném rozsahu. Přesto je jeden označen jako rodič, který pečuje výlučně, a tomu druhému je pouze určen styk s dítětem,“ uvádí Dvořák.

„Zrušení nálepkování neznamená, že všechno bude půl na půl a všechno půjde podle stejného metru. I nadále bude soud rozhodovat o tom, co je v nejlepším zájmu dítěte,“ myslí si poslankyně Eva Decroix z ODS, která změny prosazuje. Zdůrazňuje, že o dítě pečují oba rodiče.

Dítě by mělo mít takovou životní úroveň jako ten movitější z rodičů, říká o výživném advokátka

Číst článek

Oba rodiče mají odpovědnost

Názvy péče mohou být problémové nebo minimálně zavádějící. „Už dlouhodobě se bojuje s tím, že termín výlučná péče jednoho z rodičů vyvolává dojem, že tento rodič má nějaká větší práva k dítěti. Ale není tomu tak,“ říká Tereza Patočková ze Společnosti pro zdravé rodičovství Aperio.

„Oba rodiče mají rodičovskou odpovědnost, a i když je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů, tak ta rodičovská odpovědnost druhého rodiče je zachována, pokud ji soud neomezí, a i on má potom právo rozhodovat o důležitých věcech v životě toho dítěte,“ doplňuje Patočková.

Změny mají být součástí novely občanského zákoníku. Ta se teď chystá. Začít platit by měla v roce 2025. „I dnes přinášejí změny velké problémy, třeba, který z rodičů má uplatňovat daňové zvýhodnění na děti. Na naše rozhodnutí o tom, kde bude dítě v péči, navazují další úřady, třeba finanční úřady práce a vše se musí podrobně dopracovat. Protože to v praxi přináší velké problémy,“ vysvětluje soudkyně Jana Provazníková.

Průměrné manželství v Česku trvá 13 a půl roku. Loni se podle Českého statistického úřadu rozvedly asi dvě pětiny párů. Rozvodovost v Česku klesá. V minulém desetiletí skončila rozvodem až polovina manželství.

Marie Veselá, tkz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme