Když už soft pornografie nestačí. Lidí závislých na pornu přibývá, často se za tím skrývají větší problémy
Přestože závislost na sledování pornografie zatím není oficiální diagnóza, počet lidí, kteří konzumují porno v nadměrné míře, roste. Podle odborníků ale zároveň nevědí, že to může představovat problém. „Těšil jsem se, až přijdu domů ze školy a budu sledovat porno,“ popisuje dnes třiatřicetiletý Lukáš jeden aspekt své závislosti na pornografii. Snaží se s ní bojovat, jak ale zjistil, kořeny má mnohem hlubší, než si původně myslel.
Žádná motivace a celkové otupení organismu. Takto popisuje stav člověka závislého na pornografii třiatřicetiletý Lukáš z Bratislavy. Redakce serveru iROZHLAS.cz jeho identitu zná, protože si ale přál zůstat v anonymitě, jeho jméno bylo změněno. S problémy způsobenými nadměrným sledováním pornografie se potýká od teenagerského věku.
Pornografie je rychlý dopamin. Lidé ale netuší, že na tom mohou být závislí, upozorňuje psycholog
Číst článek
„První problémy jsem zaznamenal asi v osmnácti letech, když jsem při své první sexuální zkušenosti nebyl schopný dosáhnout orgasmu,“ vypráví Lukáš. Tehdy si to vysvětloval tím, že to bylo poprvé a pravděpodobně byl jenom nervózní. To, že sleduje porno téměř každý den, mu zvláštní nepřipadalo.
O dva roky později měl Lukáš další sexuální zkušenost, kdy měl problém už i s erekcí. Začal proto hledat na internetu, co by to mohlo způsobovat.
Nenarazil ale na nic, co by vysvětlovalo jeho problémy nebo jejich příčinu.
Problém s diagnózou
To, že pornografie může způsobovat závislost či kompulzivní poruchu, se dozvěděl až o dalších pět let později. Do té doby o ničem podobném neslyšel, což podle odborníků není nic neobvyklého. Problémem může být i to, že pro závislost na pornografii neexistuje jednotná diagnóza a někteří odborníci ji považují spíše za obsedantně kompulzivní poruchu, než za závislost.
„Teprve nejnovější revize Mezinárodní klasifikace nemocí – MKN 11 – rozšířila spektrum závislostí i na behaviorální (kdy člověk není závislý na návykové látce, ale na určité činnosti – pozn. red.), mezi které patří například gambling. Do té doby se za závislosti považovaly jenom ty látkové,“ popisuje psycholožka Anna Ševčíková z Institutu pro psychologický výzkum na Masarykově univerzitě.
MKN 11 byla přijata v roce 2019, což znamená, že spousta odborníků stále pracuje s její předchozí verzí, jelikož nějakou dobu trvá, než ji jednotlivé státy implementují do svého systému.
Pornografie sice není návyková látka, která by ovlivňovala vědomí nebo způsob chování člověka, podle sexuoložky Lucie Krejčové z Národního ústavu duševního zdraví však její nadměrné sledování splňuje všechny ostatní znaky závislosti.
Sex od 15 let, sexting legálně až od 18, varuje policie. Posílání intimních fotek je mezi dospívajícími běžné
Číst článek
„V rámci revize MKN 11 vznikla také nová diagnóza hypersexuality (psychická porucha, kdy se sexuální puzení jedince vymyká jeho kontrole – pozn. red.), pod kterou se může závislost na pornografii částečně schovat,“ popisuje Krejčová. Dodává však, že záleží na terapeutovi, jak daný problém diagnostikuje.
Soft porno nestačí
Podle studie, kterou vypracoval tým belgických výzkumníků v čele s psycholožkou a sexuoložkou Aline Wéryovou, se většina odborné obce shoduje na třech základních kritériích závislosti na pornografii. Jsou to ztráta kontroly nad konzumací obsahu, nadměrný čas věnovaný sexuálním aktivitám v online prostoru a výrazně negativní dopady na každodenní život jedince.
S tím vším se setkal i Lukáš. „Cítil jsem změny nálad, byl jsem depresivní a nemohl jsem vyvrcholit při sexu. Člověk závislý na pornografii postupem času potřebuje stále více a více pornografického obsahu, někdy musí sáhnout i po tvrdších žánrech, protože soft porno už mu nemusí stačit,“ popisuje, jak se u něj závislost vyvíjela.
Závislost na pornografii může mít podle sexuoložky Krejčové negativní dopad na život člověka ve dvou rovinách.
„První rovina je běžné fungování. Člověk věnuje sledování porna v každodenním životě tolik času, že to omezuje další aspekty života. Místo toho, aby šel například ven s přáteli, tráví doma hodiny vyhledáváním a sledováním pornografie. Může se to projevit i při soustředění v práci, kdy člověk neustále myslí na to, že si pustí porno, až přijde domů nebo až bude mít pauzu v práci. Což ovlivňuje soustředění nebo výkon.“
Kulturní fenomén i druh umění. Na americké univerzitě mohou studenti chodit na předmět o pornu
Číst článek
Podobně své zkušenosti popisuje i Lukáš, kterému se na střední škole v jednu chvíli zhoršil prospěch v předmětech, se kterými předtím neměl žádný problém a většinou z nich exceloval. „Přesně si vybavuji, že mi to v tu chvíli bylo úplně jedno a jenom jsem se těšil, až přijdu domů ze školy a budu sledovat porno,“ líčí své zkušenosti.
Jak dále sexuoložka Krejčová doplňuje, negativní dopady závislosti se mohou projevit samozřejmě i v partnerské a sexuální rovině. „V rámci sexuality se porno stává pro daného člověka primárním zdrojem uspokojení. Znamená to tedy, že se radši dívá na porno, než aby měl sex s partnerem či partnerkou,“ uvádí.
Nadměrné sledování pornografie však může značit mnohem hlubší problémy.
Závislost jako zástěrka
„Závislost či intenzita sledování porna se u mě zhoršovala, nebo zlepšovala podle toho, jaké jsem měl životní období. To se odráželo i v tom, jak vypadalo moje sebevědomí. Když jsem byl méně sebevědomý, utíkal jsem do virtuálního světa, který mě v tu chvíli více lákal. V těch horších časech jsem sledoval i zvrácenější žánry. Takto jsem fungoval několik let,“ vzpomíná Lukáš.
Odborníci se shodují na tom, že existují určité skupiny lidí, které jsou více náchylné sklouznout k závislosti na sledování online porna. Podle Krejčové to jsou například introvertnější typy. „Rizikoví mohou být lidé, kteří mají v běžném životě problém se seznamovat, a proto preferují spíše online prostředí,“ vysvětluje.
„Riziko může vznikat i u lidí, kteří byli jako děti zanedbávaní, týraní, ať už emočně, psychicky, či fyzicky. Tito lidé pak snáze sklouznou k hraničním věcem,“ říká sexuoložka a psychoterapeutka Petra Vrzáčková a dodává, že podobně jako u drog tak může daný člověk hledat chvilkové uspokojení.
S tím souhlasí i Krejčová: „Stejně jako u jiných typů závislostí, k tomu mohou snáze sklouznout jedinci, kteří mají například špatné rodinné zázemí nebo v minulosti zažili něco traumatického. Ti se pak mohou uzavírat do sebe a nadměrnou konzumací online porna si mohou něco kompenzovat.“
To, že závislost na pornu nemusí být primární problém, ale může to být pouze mechanismus kompenzace jiného, někdy mnohem složitějšího problému, se Lukáš dozvěděl teprve nedávno, mnohem později, než se dozvěděl, že existuje závislost na pornografii.
OnlyFans mění svět porna. Platit za něj je zase trendy, bezpečnost ale drhne
Číst článek
„Pochopil jsem, že nejde primárně o problém s pornografií, ale že to celé začíná někde jinde. Dozvěděl jsem se, jak mohou člověka ovlivňovat věci, které si odnáší z dětství. Teď se na to snažím nahlížet ze širší perspektivy. Za ty roky se mi sice dvakrát podařilo být sto dní bez sledování pornografie, když jsem se ale po těch sto dnech na porno opět podíval, vše se to vrátilo, protože jsem v podstatě nikdy neřešil primární problém, a proto to bylo stále horší a horší,“ říká Lukáš.
Zlehčování
Podle něj je to však „začarovaný kruh“, jelikož když člověk začíná s abstinencí, je celkově otupený. „Žádná věc v životě už nemá žádnou emoci. Když chce člověk přestat, potřebuje začít žít, je ale problém se v tomto smyslu rozhýbat, protože ho nic nebaví. Navíc na člověka v začátcích padá velká únava, protože jeho tělo je v neustálém napětí a má tak problém si třeba jenom dojít do obchodu na nákup,“ míní.
Pro Lukáše bylo také složité najít podporu ve svém okolí. „Když jsem se svěřil blízké rodině, sice mě vyslechli, ale cítil jsem, že jsou vůči tomu lhostejní. Nepřikládali tomu žádný význam. Od malička to bylo tak, že když jsem seděl doma za počítačem a nechodil kvůli tomu ven, byli jenom rádi, že neberu drogy a nepiju alkohol. Vůbec ale nevěděli, že se v monitoru může skrývat něco špatného a doteď tomu podle mě nevěří,“ uzavírá.
