Sirky mají větší cenu než mobil, říká o pětidenním bloudění džunglí český turista

Na brazilském ostrově Ilha Grande je jen pár turistických tras, jinak neproniknutelná džungle. Právě tou pět dní bloudil český cestovatel Vilém Hanuš. „Byl to zážitek, který nelze vymazat z hlavy,“ říká. Na místo by se rád znovu vrátil, tentokrát ale s organizovanou výpravou.

Doporučujeme Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vilém Hanuš sel původně na krátkou túru. Výlet ze změnil v pětidenní bloudění džunglí a boj o život.

Vilém Hanuš sel původně na krátkou túru. Výlet ze změnil v pětidenní bloudění džunglí a boj o život. | Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál

Na výlet na Papouščí kopec se vydal poslední den svého pobytu na ostrově – na internetu příliš informací nenašel, ale čekal dostupnou a pohodovou cestičku s výhledem. 

„Ukázalo se, že stezka má až dvacet slepých ramen, kde člověk opravdu velmi jednoduše zabloudí,“ popisuje Hanuš pro Radiožurnál. S sebou měl jen standardní výbavu – kraťasy, dvě trička, šusťákovou bundu, batoh, vodu a malé sušenky na cestu. 

Právě při zpáteční cestě z hory narazil na slepou stezku, která ho zavedla do džungle. V tu chvíli ale udělal chybu – nesnažil se vrátit, naopak se vydal do pralesa. „Vegetace začala houstnout, začalo se šeřit. V džungli není vidět ani na metr dopředu. V tu chvíli jsem zjistil, že jsem se ztratil,“ popisuje. 

Noc přečkal na pařezu. Věděl, že druhý den musí nalézt ztracenou stezku a také vodu, což je v džungli problém. Chytil se proto řeky (říkal si, že musí téci do moře), a z ní také pil. Ale přišla třetí noc, kdy začal mít strach. „Vnitrozemí je hodně opuštěné. Jakmile se člověk zamotá do džungle, tak je na všechno sám.“ 

A čtvrtou noc se začal bál o život – na ostrově v husté džungli mobil s GPS vůbec nefunguje a signál je nulový. Takové sirky pak mají větší hodnotu než mobil. Nad sebou přitom slyšel pátrací vrtulníky, nemohl na ně ale mávat přes hustý porost. 

„Pátý den, pořezaný a vyčerpaný, jsem si sedl na obrovský balvan, kde bylo trochu otevřené nebe. V tuhle chvíli jsem začal slyšet vrtulník jako nikdy předtím, mával jsem,“ vzpomíná s tím, že do smrti uvidí vrtulník a záchranáře, který ho konečně zahlédl. 

 

Jan Pokorný, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme