ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: O vlastním odstoupení z volby byste se měl rozhodnout sám, ne pod tlakem
Server iROZHLAS.cz přináší nejzajímavější informace z podcastu Českého rozhlasu Plus Čekání na prezidenta. Tentokrát o tom, jak čelí někteří kandidáti výzvám k odstoupení z volby. Inteligentního průvodce při hledání nové hlavy státu přináší moderátor Jan Pokorný, ústavní právník Jan Kysela, komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček a filozofka Tereza Matějčková.
Moderátor Jan Pokorný v epizodě z 11. prosince poukázal na to, že už mu prezidentský kandidát Marek Hilšer přijde zatrpklý. „Zvlášť když se říká, že existuje silná favorizovaná trojice. Protože tím pádem on logicky patří ke zbylé ‚defavorizované‘ šestici. Považuje to za nespravedlivé a říká tomu ‚průzkumokracie‘.“
EPIZODA Z 11.12.
Čekání na prezidenta s filozofkou Terezou Matějčkovou, s ústavním právníkem Janem Kyselou, s komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem a moderátorem Janem Pokorným. K poslechu ZDE.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček uvedl, že s průzkumy veřejného mínění pracuje prakticky od roku 1990. „Je třeba sledovat tendence. Pan Hilšer je lékař, nezdá se mi tedy být příliš kvalifikovaný v oblasti výzkumů veřejného mínění. Místo abyste vynášel soudy, měli byste se snažit si z průzkumů případně něco vzít.“
Ústavní právník Jan Kysela se řečnicky zeptal, co jednotlivé kandidáty vede k tomu, že vůbec kandidují. „Může to být splněný sen, propagace nějaké myšlenky či vlastní firmy. Ale i příprava jiného typu politické kariéry,“ vyjmenoval.
Slovenský příklad
Kysela uznává, že samotná kandidatura je primárně věcí samých kandidátů či jejich podporovatelů. „Pokud získáte podporu 50 tisíc občanů, 10 senátorů či 20 poslanců, tak proč byste se do volebního klání nezapojil? Když vyhodnotíte, že byste měl z volebního klání odejít, je to vaše možnost. Druhá věc ale je, zda vás k tomu během celého klání mají vyzývat lidé, kteří nepodporují vás, ale vaše protikandidáty,“ uvažuje Kysela.
Hilšer čelí výzvám, aby odstoupil z boje o Hrad. ‚Za úvahu by stála vánoční dohoda,‘ nastiňuje politolog
Číst článek
A uvádí během letošních voleb už tolikrát citovaný slovenský příklad. Tam se Zuzana Čaputová a Robert Mistrík dohodli, že jeden z voleb odstoupí ve prospěch druhého. Na základě předvolebních preferencí to byl nakonec vědec Mistrík, kdo odstoupil a umožnil Čaputové stát se prezidentkou.
Při případném odstupování kandidátů z prezidentské volby je také třeba počítat s tím, že když z volby někdo odstoupí, neznamená to, že se hlasy jeho podporovatelů automaticky přidělí k někomu, koho si předem vytipoval.
„Zatímco mezi Markem Hilšerem a Danuší Nerudovou asi z hlediska struktury jejich podporovatelů bude nějaká příbuznost, tak nevím, jestli voliči Pavla Fischera nutně přejdou k Petru Pavlovi, nebo k Danuši Nerudové. Ve chvíli, kdy vyloučíte pod tlakem určitý typ kandidátů, nevím, jestli se dočkáte efektu, který si přejete,“ varuje Kysela.
Podcast Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích i ve vysílání Plusu.
