Červená, nebo zelená? Nové čočky izraelských vědců pomůžou proti nejčastějšímu typu barvosleposti
Vynález vědců z univerzity v izraelském Tel Avivu pomůže lidem s deuteranomálii, tedy se sníženou citlivostí vnímání zelené barvy. Při této poruše vidění mají čípky, receptory oka, které umožňují barevné vidění, menší schopnost rozlišovat barvy. Tato anomálie se nedá léčit, lze ji však korigovat na vnější straně oka. Izraelští vědci vytvořili kontaktní čočky, které dokážou kompenzovat jeden z nejběžnějších typů barvosleposti.
V praktickém životě deuteranomálie komplikuje například práci s mapou nebo rozpoznání turistických značek. Lidé s touto poruchou postrádají často cit pro sladění barev oblečení, mají zkreslený zážitek z filmů, špatně vidí přírodu kolem sebe nebo se jim těžko rozeznává zralé ovoce a zelenina od těch nezralých.
Receptory oka
Na sítnici oka se nachází 120 milionů tyčinek, které vnímají intenzitu světla, a 5 až 7 milionů čípků. Čípky, receptory barevného vidění, jsou u zdravého oka zastoupeny ve třech druzích podle pigmentu: červené, zelená a modré. Mícháním těchto barev dokáže lidské oko rozlišit velké množství barevných odstínů.
Problém může nastat také za volantem (pouze závažnější stupně barvosleposti jsou důvodem k nevydání řidičského průkazu, pozn. red.). Například značky jsou na dálnici v Česku a jinde v Evropě na běžných silnicích zelené. Nesnáze přicházejí rovněž u semaforu, červená a zelená nám dávají pokyn „stůj“ a „jeď“. Lidé s deuteranomálií nemusí spolehlivě rozeznat zelenou od červené, vidí však, jestli svítí semafor nahoře nebo dole.
Korekční brýle pro lidi s poruchami vnímání barev existují již několik let. Kontaktní čočky izraelských vědců však ještě více zlepší životy barvoslepých lidí. Čočky jsou malé, lehké a dají se dát přímo na oko. I proto jsou pohodlnější než brýle. Fungují dobře za denního světla, kdy zvyšují sytost barev. Funkčnost se však snižuje při umělém osvětlení. Velkým pokrokem tohoto vynálezu je, že se vědcům podařilo do gelové kontaktní čočky instalovat ultratenké optické zařízení.
Besip s optiky tři měsíce testoval zrak řidičů, osm procent z nich by za volantem vůbec nemělo být
Číst článek
Před vynálezem bylo možné metapovrchové částečky, které bojují proti deuteroanomálii, instalovat jen na rovné plochy. Vědeckému týmu z laboratoře Nanoscale Electro Optics univerzity v Tel Avivu se je podařilo přenést na zakřivené kontaktní čočky. Po klinických testech budou moci být kombinované s dioptrickými kontaktními čočkami, které mohou opravit například astigmatismus. Spravily by nerovnost oka a zároveň korigovaly vnímání barev.
Barvoslepí lidé si ale na tyto čočky ještě počkají několik let. Vynález musí nejdříve projít klinickými testy. Zatím jsou na světě prototypy čoček, které korigují jen špatné vidění zelené barvy. Vědci ale budou pracovat i na korekci dalších typů barvosleposti.
Korekční brýle a čočky pomohou jen těm, kdo mají oční čípky pro barevné vidění částečně funkční. Zatím se nedá napravit, pokud někdo nevidí barvy, protože v oku barevné čípky vůbec nemá, nebo je barvoslepost způsobená poruchou zrakového nervu.
