Sluchátka, bedna s vatou a zbraň. Tak vypadá pracoviště balistiků z Kriminalistického ústavu

65 let v Česku funguje Kriminalistický ústav. Odborníci v něm pomáhají policistům z celé země s vyhodnocováním důkazů v těch nejsložitějších a nejzávažnějších případech. Jedním z jeho oddělení je i balistika. Experti zde porovnávají „čárové kódy“, tedy jedinečné markanty, které na každé střele nechá zbraň. Dají se tak i po několika desítkách let objasnit některé případy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Balistická zkušebna v délce 25 metrů. Jsme přímo v podkroví. Je to, dá se říct, atypické řešení, protože většina laboratoří ve světě to má někde ve sklepě,“ popisuje Milan Fencl, pracovník oddělení balistiky Kriminalistického ústavu.

Přehrát

00:00 / 00:00

65 let v Česku funguje Kriminalistický ústav. Jeho součástí je i balistika

Na jeho oddělení jsou základní pracovní pomůckou sluchátka. „Hluk při výstřelu jde hodně přes 100 decibelů. Budeme provádět zkušební střelbu z podezřelé zbraně. Je to pistole Walther 99 v ráži 9mm Luger. Tady máme velikou, asi čtyři metry dlouhou truhlu, která má průřez zhruba 40 krát 50 centimetrů. Zajímavost je, že je naplněná buničitou vatou k zachycování střel. Teď vsunu ruku do okénka,“ říká Fencl a vystřelí.

Střela vyzvednutá z vaty pak míří na další zkoumání. Každá zbraň na světě je naprosto jedinečná v tom, že právě na střele i nábojnicích zanechává znaky jako žádná jiná.

„Střelu dáme do sáčku,“ vysvětluje další postup Fencl. Dnes odborníci v Kriminalistickém ústavu používají na jejich zkoumání balistický skener.

Na monitoru pak vidíme detailně znaky na střele. Jsou to takové drobné rýhy | Foto: Martin Pařízek | Zdroj: Český rozhlas

Tuhle větší šedobílou krabici mi ukazuje Iva Pluhařová: „Můžeme digitální obrazy dále zpracovávat, komparovat, můžeme je ukládat do obrazové databáze. Vybereme nástavec, vložíme střelu.“

Na monitoru pak vidíme detailně znaky na střele. Jsou to takové drobné rýhy. „Rozvinutý plášť střely, na kterém se zobrazují stopy vývrtu hlavně. Ideální případ, kde vidíte, že navazují markanty,“ doplňuje Pluhařová.

Ukrajinským vojákům na frontě pomáhají špičkové puškohledy z Pardubic

Číst článek

„Někdy říkáme, že to je, jako když hledáte čárový kód. A ten čárový kód dvou střel dáte proti sobě,“ dodává Milan Fencl. Na oddělení balistiky je ústřední databáze balistických stop z neobjasněných případů. Jsou v nich hlavně střely a nábojnice. Díky tomu můžou experti spojit i případy, které dělí spoustu let.

„Několikrát se povedlo spojit trestné činy, o kterých naši kolegové operativci netušili, že to může souviset. Řekli jsme, že tady v těch dvou trestných činech byla použita totožná zbraň, což samozřejmě pro ně je důležitá informace a oni s tím potom dál pracovali,“ popisuje Fencl.

„Pamatuji si, že jsme našli individuální schodu s nějakým trestným činem z šedesátých let. Byla to pistole ČZ vzor 27. Už to nešlo trestně stíhat, což není naše parketa, my jsme forenzní laboratoř, ale bylo možné identifikovat zbraň po mnoha desítkách let. To jsou možnosti kriminalistické balistiky z hlediska identifikace zbraní. Tam když stopa je kvalitní, tak se zbraň dá ztotožnit,“ uzavírá Fencl.

Tuhle větší šedobílou krabici mi ukazuje Iva Pluhařová: „Můžeme digitální obrazy dále zpracovávat, komparovat, můžeme je ukládat do obrazové databáze. Vybereme nástavec, vložíme střelu.“ | Foto: Martin Pařízek | Zdroj: Český rozhlas

Ondřej Vaňura, Martin Pařízek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme