Nejvíc ohrožená krajina je ta zemědělská, kvůli lobby ale její ochrana není v novém nařízení, říká biolog
Přírodní druhy vymírají. Evropský parlament proto odhlasoval v polovině července návrh nařízení o obnově biodiverzity. Členské státy budou muset do roku 2030 zavést na 30 procentech evropského území taková opatření, aby došlo k obnově ekosystému. „Kvůli zemědělské lobby ale ochrana zemědělské krajiny vypadla z Nature restoration law, takže úbytek naší biodiverzity v této oblasti vyřešen nebude,“ říká biolog Storch v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.
„Hlasování unijního parlamentu o nařízení o obnově přírody je velká událost. Mluví se o něm už několik let jako o klíčovém nástroji pro ochranu a podporu biodiverzity na území Evropské unie. Na jaře se však začalo ukazovat, že nařízení vůbec nemusí projít kvůli obrovskému tlaku zemědělské a lesnické lobby,“ vysvětluje zákulisí biolog a ekolog David Storch.
Navzdory velkým obavám ochranářů návrh těsnou většinou prošel. Došlo však k jeho výraznému okleštění.
„Nařízení bylo okleštěno o článek, který se týká zemědělské krajiny. A to je velký průšvih. Příroda sice potřebuje vedle chráněných území ještě péči nadstandardní, zemědělská krajina je ale ta nejohroženější,“ upozorňuje.
Podle Storcha stačí vyjít ven a podívat se, jak naše pole a jejich okolí vypadají.
„Tam, kde se nevyplatí dělat intenzivní zemědělství, kde nic nežije, krajina zarůstá. Zemědělská krajina je tak opravdu nejvíce ohrožena. Kvůli zemědělské lobby ale tento klíčový článek úplně vypadl, takže úbytek naší biodiverzity v této oblasti vyřešen nebude,“ říká.
Co se má chránit
Další věc, která v návrhu úplně chybí, je péče o stojaté vody, které jsou druhým nejohroženějším typem prostředí po zemědělské krajině.
Povinně víc chránit přírodu v zemích EU? V Česku dostala nejvíc na frak zemědělská krajina, říká Miko
Číst článek
„Samozřejmě že máme ochranářské nástroje, jak biodiverzitu na těchto ohrožených místech chránit. Máme chráněná území. Ambice unijního Nature restoration law byly ale o dost větší, protože má jít o ochranu zbytku, který chráněný není,“ zdůrazňuje biolog.
Přesto je podle Storcha dobře, že návrh prošel alespoň ve stávající podobě.
„Je dobře, že tam zůstal článek týkající se ochrany opylovačů. Další se týká zvětšování plochy lesů, i když z hlediska biologické rozmanitosti nejde o nejohroženější prostředí. Zvláštní péče by měla být věnována i řekám a jejich obnově a městské zeleni,“ dodává.
Zemědělci, nebo ekologové?
O návrhu i konkrétních opatřeních v jednotlivých členských zemích se bude samozřejmě dál diskutovat. Zemědělská krajina však bude muset být chráněna pomocí jiných nástrojů.
Jak se šíří invazní druhy? Díváme se, co si doporučují zahrádkáři, říká biolog
Číst článek
„Máme tady centrální zemědělskou politiku, která podmiňuje dotace opatřeními, která jsou ekologicky příznivá. Vždy do toho ale vstupují zemědělci, kteří argumentují potravinovou soběstačností, a tedy intenzifikací zemědělství. Je to racionální úvaha. Lidstvo je zkrátka potřeba uživit, žádoucí jsou proto co největší výnosy, diverzita jde ale stranou,“ uznává Stroch.
Ekologové však netvrdí, že zemědělství nemá být intenzivní. „Oni říkají, že alespoň část krajiny se má využívat jiným způsobem, i za cenu, že tam nebude velká produkce. Podle nich by 30 procent evropské půdy mělo být obnovováno, chráněno a využíváno ekologicky příznivým způsobem,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
