Věda pro děti: Co dokáže sup? Spořádá až 1,5 kg masa, stráví i kosti a nevadí mu ani zvíře nakažené morem
Supy mají v přírodě důležitou funkci. Plní vlastně úlohu takové zdravotní policie. Létají v přírodě a svým perfektním zrakem propátrávají krajinu. Mršinu jsou schopni spatřit i na vzdálenost 1,5 kilometru. Nedívají se ale jen po uhynulých zvířatech, ale sledují i ostatní supy a další zvířata, která je k mršinám mohou zavést. Zkrátka jsou stále v pozoru.
Právě proto, že se supi živí zdechlinami, které v podstatě odklízí z krajiny, zamezují šíření nejrůznějších nemocí a vzniku epidemií.
Co dokáže sup? Spořádá až 1,5 kg masa, stráví i kosti a nevadí mu ani zvíře nakažené morem
Supi se slétnou většinou na mršinu ve větší skupině a zpracují ji vlastně úplně celou. Nedělá jim problém sníst i zahnilé maso, které by se jiné zvíře dát nemohlo.
Většina druhů supů má dlouhé krky, díky kterým se dostanou hluboko do útrob uhynulého zvířete. Svým silným a ostrým zobákem dokážou bez problému odstranit svalovinu od kosti, pomáhá jim v tom i jazyk, na kterém jsou dozadu obrácené trny.
Až na některé druhy má většina supů hlavu i krky holé nebo porostlé jen jemným chmýřím. Peří si tedy při hodování neznečistí.
Supi navíc konzumují poměrně velké množství potravy nárazově. Dokážou pozřít až 1,5 kilogramu masa najednou a někdy pak mají problémy i vzlétnout.
Extrémně kyselý žaludek
Jak je možné, že mohou supy pozřít prohnilé maso, které by jiného živočicha zahubilo?
Supi jsou ke konzumaci rozkládajících se mršin zkrátka dokonale uzpůsobeni. Mají extrémně kyselý obsah žaludku.
Věda pro děti: Proč vlk nikdy nesežere krkavce? O jejich tajemném přátelství věděli už indiáni
Číst článek
Jejich kyselé žaludeční šťávy zahubí i hnilobné bakterie obsažené v rozkládajícím se mase, rozruší jejich toxiny a pomohou trávicím enzymům. Takže dojde k rozkladu všeho.
Supi netrpí infekcemi trávicího traktu. Ač spolykají cokoliv, jsou jedni z mála živočichů, co dokáží strávit dokonce i kůži a velké kosti, pokud je to potřeba. Většinou je ale úplně holá kostra to jediné, co na místě hostiny supi nechají.
V klidu si poradí s živočichy nakaženými bakteriálním onemocněním nebo třeba prasečím morem.
Svým mladým potravu supi vyvrhují z volete přímo do zobáku.
Pozor na léky
I když sup spořádá téměř cokoliv, je pro něj hledání mršin stále komplikovanější. Například v Evropě kvůli obavě z šíření nemoci šílených krav došlo ke zpřísnění předpisů pro chov zvířat a uhynulá zvířata už nesmí zůstat napospas v přírodě, ale musí být odstraněna.
Věda pro děti: Kolik trusu vyprodukuje holub za jeden rok a proč mu škodí lidské vlasy?
Číst článek
Někteří supy se museli z pátrání po mršinách přeorientovat na lov, cílí třeba na nemocné a oslabené jedince nebo na mláďata.
Další nástrahou jsou pro supy taky protizánětlivé léky, které dávají veterináři velkým domácím zvířatům. Supům jen po malé dávce spolykaného masa, ve kterém lék zůstane, selhávají ledviny. V některých zemích už je dokonce výroba, prodej i léčba zvířat tímto lékem zakázána.
