Nacisté chtěli oslovit voliče, využívali nová média‚ komentuje historik Henleinův projev z roku 1934
Národní technické muzeum koupilo od soukromého sběratele nahrávku s projevem Konrada Henleina pořízenou k oslavám Svátku práce, který nacisté ve 30. letech začali přijímat za svůj. „Samozřejmě se to ví, ale toto dokládá, že práce byla ve středu pozornosti i nacistického režimu, nejenom třeba toho komunistického, jak to vnímáme později,“ komentuje historik Michal Stehlík Henleinův projev z roku 1934. Přehrát ho pomohli technici Českého rozhlasu.
Můžete o nahrávce prozradit něco víc? Začněme tím, kdo ji pořídil a na jakém vlastně byla nosiči?
Tehdy se to pořizovalo na staré fonografické nosiče, což nebylo zcela jednoduché. Ukazuje to, že tehdejší nacistická, respektive sudetoněmecká propaganda dokázala využít v té době nová média. Mluvíme o roku 1934, rozhlas nebyl masivně využívaný a dlouho ho vnímali spíše jako strategickou záležitost. Tady se ukazuje, že by nacisté chtěli oslovit více svých budoucích voličů. Nezapomínejme, že se v této době blížilo období voleb. Propaganda se tedy snažila, aby lidé vůdce slyšeli v různých formách, ne jenom z tisku.
Oslovení dělníků skrze vykořisťování okamžitě propojuje s nacionalitou, spojováním ve smyslu německého národa. Nacionalita pak bude čím dál vyostřenější, říká Michal Stehlík k Heinleinovu projevu z roku 1934
Projev vznikal čtyři roky před německým zabráním českého pohraničí. Jsou z něj patrné náznaky německé nacionální rétoriky?
Jednoznačně ano. Na jednu stranu vychází z dělnické logiky a oslovuje pracovníky velkých továren i malých provozoven. Mluví také o vykořisťování. Okamžitě to ale propojuje s nacionalitou, říká, že „my“ se musíme spojovat – tím myslí lidi, kteří k sobě patří, protože mluví německy a jsou příslušníci německého národa. Henlein zakládá v roce 1933 Heimatfront a o rok později Sudetoněmeckou stranu, která poté co do počtu hlasů vyhraje volby. I v tomto projevu se nám ale propojuje propaganda směřující k dělníkům, kteří berou svátek práce za svůj, s nacionalismem, který začíná být čím dál více vyostřený.
‚Konrad Henlein, květen 1934.‘ Muzeum vykoupilo vzácnou nahrávku, ze sběru ji zachránili náhodou
Číst článek
Projev z prvního května 1934 je dlouhý jen tři minuty. Je tam ještě něco podstatného, o čem vůdce sudetských Němců mluví?
To hlavní jsme již vystihli. Je určitě zajímavé slyšet autentický hlas Konrada Henleina, nacistické či sudetoněmecké projevy máme možná spjaté s vyhrocenost, nyní ale slyšíme jeho poměrně klidný tón.
Pro historiky je zajímavé to, že nahrávka dokládá propojení nacistů se Svátkem práce, protože práce byla ve středu pozornosti i nacistického režimu, nejenom například komunistického, jak to lidé začínají vnímat později. Je to opravdu krátké a úderné, není to dlouhá přednáška.
Celý rozhovor s historikem Michalem Stehlíkem si můžete poslechnout v audiozáznamu, který najdete na začátku článku.
