‚Němci šli z boku, Poláci je popoháněli.‘ Uplynulo 80 let od masakru v Jedwabném
Polská židovská obec si připomněla 80. výročí od pogromu v Jedwabném na východě země. Při masakru tehdy zemřelo nejméně 340 lidí. Událost dodnes vyvolává v Polsku vášnivé spory, teprve v roce 2000 totiž historikové prokázali, že nevraždili nacisté. Proti svým sousedům se obrátili sami Poláci. Vinili je ze schvalování okupace sovětskou armádou, která napadla Polsko spolu s nacistickým Německem.
Náměstí v Jedwabném je spíše takový park obklopený domky, kterému dominuje kostel svatého Jakuba s dvěma věžemi. Kdysi tam stávala Leninova socha. Strhli ji, když sovětské okupanty v létě 1941 vytlačila vojska nacistického Německa.
„Moji kamarádi ze školy mi to všechno popsali. To, jak na náměstí muselo přes 40 Židů nést v průvodu Leninovu hlavu a zpívat u toho. Němci šli z boku a Poláci je popoháněli,“ vypráví pro Radiožurnál 90letý Franciszek Karwowski, jeden z posledních pamětníků.
Masakr v Jedwabnem patří k nejtemnějším událostem polských dějin. V malém městečku na východě země se před 80 lety proti svým židovským sousedům postavili sami Poláci
Tehdy mu bylo 12 let. V Jedwabném chodil do školy, bydlel ale ve vedlejší vesnici, a tak sám přímo nic neviděl. Co se dělo, slyšel od otce, který ten den do Jedwabného odjel s koňským povozem koupit váhu.
„Němci otci rozkázali, aby v Jedwabném zůstal a pomohl shánět Židy na tržiště. Nechtěl. Řekl jim ‚dobře‘, ale potom utekl,“ pokračuje pamětník událostí.
Skupinu 40 židů zavraždili místní jako první. Skončili v masovém hrobě ve stodole nedaleko za městem – i s hlavou Lenina. Potom dav nahnal do stodoly několik stovek dalších Židů a budovu podpálil.
„Byly prázdniny a já jsem byl na vsi v Janczewku. Odpoledne se objevil nad Jedwabném vysoký sloup černého dýmu. Bylo bezvětří. Moje matka pak byla tak rozrušená, že nechtěla sníst večeři,“ vypráví pan Karwowski. Je přesvědčený, že místní do vraždy židovských sousedů donutili Němci.
Vyrovnání se s minulostí
Desítky let byl na místě stodoly pomník, který tvrdil, že za smrt mohli výlučně nacisté. V roce 2000 ale polsko-americký historik Jan Tomasz Gross a později také polský vládní Institut národní paměti dokázali, že vraždili Poláci vedení starostou městečka.
Německých policistů byla na místě jen hrstka a na vše zřejmě jen dohlíželi. Zjištění před lety pro Polsko představoval šok. „Byla cítit napjatá atmosféra. Jedwabne je malé, bohem zapomenuté městečko, které se najednou začalo objevovat v hlavních zprávách. V sedm večer byste tady na ulici nepotkali živáčka. Všichni seděli před televizí a sledovali, co se tam o městě říká,“ vzpomíná mladý sociolog Kamil Mrozowicz, který tehdy, coby 15letý, chodil v Jedwabném na základní školu.
Před 32 lety došlo k masakru na náměstí Nebeského klidu. Jeho připomínku trestá Čína, Hongkong i Macao
Číst článek
Dodnes mnozí obyvatelé městečka nejsou se svou historií smíření. K památníku pogromu nevedou žádné ukazatele, nechodí na každoroční připomínky událostí roku 1941 a nikdo z vedení místní radnice nechce s novináři mluvit.
„V Jedwabném se nedá půjčit ani jedna kniha spojená s pogromem, s holocaustem a vůbec s židovskou kulturou. Chtěl bych vytvořit místo, kde se místní mohou dostat ke znalostem,“ říká Mrozowicz.
V sousední vsi se proto chystá otevřít malou knihovničku s historickou literaturou. Uspořádal sbírku knih, do které se zapojili spisovatelé i muzea. Věří totiž, že s vlastní těžkou a komplikovanou minulostí je třeba naučit se žít.
