Cítil se zahanbeně, vypráví vnuk generála z Francie, který po Mnichovu odstoupil z mise v Československu
Generál, odbojář i přítel Čechoslováků. Přesně před 60 lety zemřel Louis-Eugene Faucher, který ve dvacátých a třicátých letech minulého století stál v čele francouzské vojenské mise v Praze. Po mnichovské dohodě v září roku 1938 podal výpověď a zůstal v Československu.
„Po Mnichovu se můj otec cítil zahanbeně. Francie měla do té doby prestiž, byť nezaslouženou a neúměrnou svému skutečnému postavení,“ vzpomíná Evžen Václav Faucher, který se narodil v 30. letech v Československu.
„Vzpomínám na Stromovku, na to, jak tam voněly růže. Jako malý kluk jsem tam chytal kachny. Myslel jsem si, že mě voda udrží a že se dostanu až k nim. To se ale samozřejmě nestalo. Dodnes si vybavuji ten zvuk mokrých bot, jak čvachtají po chodníku.“
Evženův otec, generál Louis-Eugene Faucher, se do Československa dostal krátce po první světové válce. Nejdřív sloužil pod generálem Mauricem Pellém. Od roku 1926 francouzskou vojenskou misi v Praze vedl.
Československo si oblíbil, při svých projížďkách na koni po Stromovce se seznámil se svou budoucí manželkou: „Československo bylo pro otce druhou vlastí. Když to říkal, tak to myslel zcela upřímně, nepřeháněl. Bratrské pouto k Československu a československým vojákům cítil už od roku 1919.“
Silné pouto k Čechoslovákům pak vedlo k tomu, že po Mnichovu generál Faucher rezignoval na svou pozici ve vedení francouzské mise a za to dostal důtku od svých nadřízených.
„Odsoudili ho. Generál Maurice Gamelin to musel udělat, protože ho k tomu vyzval sám ministerský předseda Édouard Daladier,“ popisuje Evžen Faucher.
Útěk a zatčení
,Skromný a sympatický‘. Generál během války střídal úkryty, odbojáře vedl do povstání proti okupantům
Číst článek
Generál Faucher se později přeci jen vrátil domů do Francie. Od roku 1940 pomáhal organizovat československé vojenské oddíly ve francouzském přístavním městě Agde. Jeho rodina z Československa odjela za dramatických okolností, potom, co do země vtrhly nacistické oddíly.
„Pomáhalo nám hodně lidí. Nebylo to jednoduché. Velmi nám pomohl například advokát Otakar Flanderka, kterého bohužel zadrželo gestapo, zemřel při deportaci. Odjeli jsme Orient Expressem. Byli jsme ve stejném kupé jako českoslovenští židé. Když zjistili, že jedeme do Francie, tak nám řekli, že míří do Spojených států a že je to jistější,“ vzpomíná Evžen Faucher.
Generál Faucher se během druhé světové války zapojil do odboje. V roce 1944 si pro něj do domu v městečku Saint-Maixent-l’École přišlo gestapo.
„Přišli večer. Posadili je zrovna na to místo, kde teď sedíte. Všichni byli u stolu. Najednou otevřeli okno a za ním už čekali Němci. Vtrhli dovnitř a šli rovnou do jídelny, kde chytili mého otce,“ vypraví jeho syn Evžen.
‚Zamiloval se do českého národa.‘ Francouzský generál Pellé vedl naši armádu proti Maďarům
Číst článek
Otec strávil zbytek války v pracovním táboře Füssen-Plansee. Krátce po skončení války se francouzský generál vrátil do Československa, ve kterém se ale rychle měnily poměry.
„Povrchově člověk mohl mít dojem, že je všechno v pořádku. Že se Československo dalo na cestu sociální parlamentní demokracie. Od poloviny února 1948 jsem už velmi dobře viděl, že to tak není. Vzpomněl jsem si tehdy, že to nebylo náhodou, že jsme měli komunistického řidiče, pobočníka – všichni kolem nás byli komunisté,“ připomíná si Faucher.
V únoru roku 1948 se komunisté dostali k moci a vrata na Západ se na dlouhé desítky let zavřela. Francouzský generál Louis-Eugene Faucher přesto pomáhal exulantům a stál v čele Spolku francouzsko-Československého přátelství. Po jeho smrti v roce 1964 ho v této funkci vystřídal jeho syn Evžen.
